Reprezentační prostory Pražského hradu jsou k vidění dvakrát ročně. Letos na podzim je Den otevřených dveří naplánován na sobotu 11. listopadu. Prohlédnete si devatenáct místností včetně Španělského sálu a Rudolfovy galerie, věnovat se vám bude devět průvodců, o bezpečnost se postará dvaadvacet příslušníků Hradní stráže.
Jsou ale místa, která pro normálního smrtelníka zůstanou navždy opředena tajemstvím. Podívejte se na ně.
Zelený salon - vstup jen pro zvané
Takhle si nechal TGM před bezmála osmdesáti lety zařídit jeden z pokojů svého prezidentského bytu. Architekt Josip Plečnik navrhl dřevěné sloupy v ose oken, zelené závěsy i nábytek. Dnes sem mohou vkročit jen ti, kteří míří do Kanceláře prezidenta republiky. Bílými dveřmi projdete do předpokoje, kde pozdravíte sekretářky, a to už vám vychází v ústrety Václav Klaus. Pokud jste zváni.
Zlatý salonek - vstup jen pro zvané
Stěny pokrývá plátkové zlato. Nad vstupními dveřmi jsou drobné plastiky od Damiána Pešana, uměleckého řezbáře, kterého si Masarykův architekt Josip Plečnik přivedl na Hrad jako pomocníka. Zlatý salonek prošel poslední rekonstrukcí včetně nového pozlacení stěn před dvaceti lety. Celý pokoj se musel pozlatit hned dvakrát, protože první vrstvu dělníci potřeli špatným lakem. Stěny po něm zezelenaly, a tak nezbylo než plátky nanést znovu. Prezident Klaus dnes v salonu obědvá s významnými hosty, jedl tu třeba americký diplomat Henry Kissinger, ale občas sem pozve i svou ženu Livii.
Impluvium - vstup jen pro zvané
Plečnik budoval Masarykovo bydlení na Hradě pět let. Vyplatilo se čekat, prezident byl s výsledkem spokojen. První, co uviděl, bylo Impluvium, velkoryse pojatá „předsíň“, odkud se vcházelo do dalších pokojů. Podlaha je z leštěné žuly, střed Impluvia zdobí žulová mísa s fontánkou. Dnes v těchto prostorách pořádá Václav Klaus krátká setkání s tiskem. Předsálí Klausovy pracovny nepřetržitě střeží hradní policie.
Pánské toalety
Havlův hradní architekt Bořek Šípek dostal v 90. letech na starost i modernizaci kuchyní a toalet. Sem si můžete odskočit, jste-li například pozváni na slavnostní večer do Španělského sálu.
Foto: repro z knihy Václav Havel - Bořek Šípek, Hradní práce/Castle Works 2003
Habsburský salon - vstup 2x ročně
Jako jediný si dochoval původní podobu z konce 18. století a vypadá přesně tak, jak jej znala císařovna Marie Terezie. Vyobrazeni jsou tu všichni její blízcí. Manžel František, nejstarší syn a následník Josef II., snachy, zeťové i vnuci. V tomto salonu prezident Klaus jedná se svými protějšky.
Trůnní sál - vstup 2x ročně
Rozměrný koberec, který má na délku deset a na šířku pět metrů, je jednou ze tří kopií perského originálu ze 16. století. Šlapou po něm velvyslanci, členové nových vlád a generálové. Tady prezident vykonává nástupní audience. Obraz na stěně proti oknům zachycuje korunovaci Ferdinanda V. Habsburského na českého krále. Fotografové, zahnáni při slavnostních aktech až k oknům, tento obraz nenávidí. V hledáčku se jim totiž vždycky leskne.
Španělský sál - vstup 2 x ročně
Na nových židlích do Španělského sálu pracoval architekt Bořek Šípek pět let. Židle dostala jméno Olga po prezidentově první manželce. Je pohodlná, elegantní, zdánlivě křehká, ale pevná zároveň.
Foto: repro z knihy Václav Havel - Bořek Šípek, Hradní práce/Castle Works 2003
Společenský sál - vstup 2 x ročně
Původně tento sál sloužil jako jídelna, v dnešní době se užívá k reprezentačním příležitostem. V sále je klasicistní nábytek, stěnu proti oknům zdobí drobná zátiší s květinami a ovocem od středoevropského malíře 18. století. Prezident republiky Václav Klaus v tomto sále přijal např. odcházející vládu, oceněné záchranáře nebo hejtmany krajů.