Když v roce 1940 Hitler dobyl Paříž, odbojáři přeřezali kabely od výtahů Eiffelovky. Vůdce zůstal dole. Francouzský symbol nenáviděl a při ústupu o čtyři roky později nařídil jeho zničení. | foto: Getty Images

Karlštejn, Zbiroh či Eiffelova věž. Když nacisté zavřeli světové památky

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Řada historických objektů světového významu byla za druhé světové války uzavřena. Rodící se turismus vymizel a významné památky si Němci zabrali pro své bizarní plány. „Obyčejní“ lidé nesměli na Karlštejn ani na pařížskou Eiffelovku.

České hrady a zámky se lidem začaly otvírat po rozpadu Rakouska-Uherska. Z rukou šlechty přecházely pod taktovkou pozemkových reforem nové československé vlády do majetku státu. Ten je postupně zpřístupnil – třeba Křivoklát v roce 1921, Konopiště o pět let později. 

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se