Kopce Českého středohoří severně od města Louny patří k nejpozoruhodnějším, které u nás máme. Tyčí se izolovaně jeden vedle druhého a navzdory nízkým nadmořským výškám od 400 do 500 metrů působí velmi mohutně. Výjimečné je na nich také to, že jsou většinou holé. Kombinace příkrých svahů, ostrých hřbetů a bohatých travnatých porostů snadno navozuje představu vysokohorského terénu nad horní hranicí lesa.
Centrum českého paraglidingu
Nejznámějším kopcem na Lounsku je vrch Raná, Mekka všech českých vyznavačů paraglidingu. Na zdejších terénech se provozuje takzvaná česká škola létání, pořádají se tu kurzy pro začátečníky i pokročilé, trénují tu české paraglidingové špičky. Na úpatí kopce je návštěvníkům k dispozici velké parkoviště, kemp i letecký bar s informačním centrem a penzionem Skleník. Za dobrého počasí je tu rušno a živo téměř pořád.
Zdolání vrcholu (457 m) je otázkou půl, maximálně tři čtvrtě hodiny. Podobné časové údaje platí i pro vrch s něžným názvem Milá (510 m), který je ze všech kopců lounské části Českého středohoří nejvyšší. Pokud byste ovšem chtěli podniknout delší a možná i trochu dobrodružný výlet s nádechem horského přechodu, pak nezbývá než se vydat směrem na Oblík (509 m).
Vrch Raná a modré koberce lnu rakouského
Monumentální Oblík
Tip na dovolenouNení nutné jezdit daleko za hranice. Vybírejte z bohaté nabídky pobytů v Čechách na dovolená.iDNES.cz. |
Mohutná kupa vrchu Oblík připomíná seříznutý kužel sopky. Od roku 1967 je chráněná jako národní přírodní památka, v budoucnu se uvažuje o téměř desetinásobném rozšíření rezervace až na 180 ha, přičemž by se do chráněného území zahrnuly i sousední vrchy Srdov a Brník, ležící spolu s nejvyšším Oblíkem v jedné linii.
Vrchy Oblík (509 m), Srdov (482 m) a Brník (471 m), navzájem oddělené výraznými sedly, leží na pomyslné přímce v řadě za sebou a představují typickou ukázku lineárního vulkanismu na jedné tektonické struktuře. Všechny tři kopce jsou původem podpovrchová čedičová tělesa, vypreparovaná erozí z křídových slínovců do současné velmi působivé podoby. Z morfologických zvláštností vyniká vrcholová plošina na Oblíku a mimořádně strmé svahy a ostré hřbety.
Na Oblík vede z Loun zeleně značená turistická trasa dlouhá zhruba osm kilometrů kolem Eimovy chaty a rozhledny na Červeném vrchu. Odtud si Oblík prohlédnete v plné kráse. Pak se jde převážně polními cestami až k bývalé zemědělské usedlosti Oblík, kde začíná vlastní výstup velmi strmým jižním svahem s převýšením 250 m na jednom kilometru.
Oblík a Raná ze Srdova
Step v ohrožení
Věhlas má Oblík zejména u biologů, kteří ho považují za jednu z nejcennějších stepních lokalit na území České republiky. Kombinace výhřevného vulkanického podkladu a nejsuššího místa Čech (Žatecko, Lounsko) podmiňuje výskyt nebývale bohatého společenství teplomilné vegetace, hmyzu a ptáků. Zvláště cenné a hojné jsou porosty několika druhů kavylů, bělozářek, konikleců nebo hlaváčků.
Úžasná podívaná se naskýtá v květnu, kdy Oblík celý zmodrá rozkvetlými koberci lnu rakouského. Bohužel stepní vegetaci po zániku pastevectví ohrožuje náletová expanze křovin (hloh, trnka, růže), jež proměňují původně bezlesé plochy v neproniknutelné houští. Nejcennější stepní enklávy dnes hledejte ve vrcholových partiích a na jižním svahu.
Vzácná bělozářka zastupuje typické stepní druhy.
Jižní svah Oblíku pokrývá step.
Kromě přírodovědných cenností a zvláštností se může Oblík ještě pochlubit nálezem pravěké keltské spony, což svědčí o dlouhodobém osídlení na Lounsku. Na vrcholu stávala kdysi kaple a ještě nedávno světelný maják k navigaci letadel. Zbyly po něm dřevěné sloupy elektrického vedení s průsekem na severním svahu.
Nezapomenutelný Srdov a Brník
Může se hoditMapa |
Zelená značka vede z Oblíku do sedla pod sousedním Srdovem a odtud vlevo do vísky Mnichov. Proč však jít dolů, když na obzoru se tyčí další krásný vrchol? Stačí se jen probít zhruba 300 metry trnitých keřů a pěšinka, tenkrát již neznačená, se brzy znovu objeví a stoupá jihozápadním žebrem na Srdov. I tady můžete cestou obdivovat spousty květů a poslouchat bzučení nesčetného hmyzu.
Ještě úžasnější je však rozhled z protáhlého vrcholového hřebínku, který zahrnuje všechny významné kopce Českého středohoří, ale také vzdálený Říp, Hazmburk, Krušné a Doupovské hory i některé komíny a chladicí věže elektráren v Mostecké hnědouhelné pánvi.
Malý vrch, Brník, Srdov, Křížové vršky a Oblík
Křížové vršky (366 m) pokrývá rovněž step.
Třetí kopec v pořadí, Brník, se zdá být ze Srdova na dosah ruky, ovšem sedlo před ním je ještě netušeně hluboké a zarostlé. Takže to znamená opět prudký sešup dolů do křovinatého houští a probíjení se po sotva znatelné stezičce přes trní a vývraty k protisvahu. Odměna za další prudký výstup v podobě vyhlídky je snad ještě úchvatnější než předtím.
Brník ze Srdova, na obzoru České středohoří
Hluboko dole směrem na sever, o plných 100 metrů níže, jsou patrné další tři holé kopečky, seřazené v jedné linii: jsou to Křížové vršky (366 m), Malý vrch (375 m) a Šibeník (344 m). Ani přes ně nevede turistická značka, přestože poskytují nádherné krajinářské scenerie i hodnotnou stepní flóru a faunu. Ovšem dostat se k nim z Brníku je přes neproniknutelné houští keřů na severním srázu takřka nemožné. Většina z nečetných návštěvníků se proto z Brníku vrací zpět po stejné cestě na zelenou turistickou značku a odtud sestupuje do Mnichova k zaparkovanému autu nebo na autobus.
Zobrazit místo Lounsko na větší mapě
