Za jasného počasí jsou některé kopce Českého středohoří vidět i z okraje Prahy. Třeba ze Zličína dohlédnete na Milešovku, od ďáblické hvězdárny zase na východní část pohoří.
Když se blížíte autem po dálnici k Lovosicím, rozvine se před vámi panorama, které nemá v jinak převážně poklidné české krajině obdoby. Defilé sopečných kuželů čítá desítky položek a vrcholy Českého středohoří převyšují údolí o stovky výškových metrů.
Na Lovoš ve stopách horského spolku
Pěší pochod po středohorských vyhlídkách začíná v Lovosicích, nepříliš vábném průmyslovém městě u Labe. Přijedete-li vlakem, první dojmy nejspíš nebudou valné, plácek před hlavním nádražím často okupují podivné existence a na dohled máte obrovskou továrnu na výrobu umělých hnojiv Lovochemie.
Ani ve městě samotném příliš mnoho zajímavostí nenajdete, a tak raději zvedněte hlavu vzhůru: na severozápadním obzoru spatříte mohutný, z velké části zalesněný vrchol Lovoše (570 m), váš první cíl.
Od turistické orientace v centru Lovosic vede na Lovoš zelená turistická značka. Jakmile opustíte městskou zástavbu, dojmy se rychle vylepší. Průmyslové inferno necháváte za sebou, možná brzy vystoupáte nad údolní mlhy a hlavně se začínají otvírat nádherné vyhlídky.
Za chvíli se cesta, teď už úporně stoupající, zanoří do lesa, výškové metry tu nabíráte po pěkně upravené kamenité stezce. Zbudoval ji koncem 19. století Lovosický horský spolek (Lobositzer Mittelgebirgs-Verein), který také postavil první chatu na samém vrcholu kopce.
Kam až zakřivení Země dovolí
Vrchol Lovoše skýtá kruhový výhled, který dozajista patří k nejlepším v Čechách. Severním směrem je vidět typické panorama Milešovky (837 m), nejvyššího vrcholu oblasti, na západě spatříte strmý kužel Lipské hory i mírnější masiv Hradišťan (752 m), v bližším horizontu vystupují Boreč a Košťálov.
Směrem severovýchodním zaujme pohled do hlubokého údolí Porta Bohemica (Brána Čech), kterým si Labe proráží cestu k německé hranici. Ani jižní obzory ale nejsou nudné, roviny Polabí a Poohří oživují charakteristické vrcholy Hazmburku a vzdálenějšího Řípu (456 m).
Letecký pohled na Lovoš (vlevo dole) a Lovosice (při dolním okraji snímku)
Pěší stezka na vrchol Lovoše
Současná chata na Lovoši pochází z meziválečné doby, kdy nahradila starší objekt. Otevřeno má v pátek, sobotu a neděli; za pěkného počasí se dá sedět venku a celé úžasné panorama tak budete mít doslova u novou. Posadit se můžete také kousek vedle na betonový sokl. Je to zbytek již neexistující rozhledny, která sloužila za 2. světové války jako vojenská pozorovatelna.
Kolem tajemné hory na Ostrý
Z vrcholu Lovoše vás vede modré značení, které sleduje hlavní zásobovací cestu a v mírném sklonu dolů obtáčí severní svah hory. Na rozcestí vyměňte modrou barvu za žlutou, která směřuje k západu, za chvíli vyjde z lesa a překročí rozestavěnou dálnici D8. Této novodobé jizvy v krajině, která zde protíná CHKO České středohoří, jste si nemohli nevšimnout už při pohledu z Lovoše. Asi půldruhého kilometru od vás severním směrem se nachází kontroverzní most přes Opárenské údolí.
Může se hoditPěší výlet Litoměřickým středohořím Výchozí bod: Lovosice, nádraží ČD  Doprava |
Od turistického rozcestí nedaleko Režného Újezda se nabízí odbočka na blízký vrchol Boreč, který proslul vývěry teplého vzduchu, jasně viditelnými hlavně v zimním období. (O Boreči jsme už dříve psali zde). Pokud se pro odbočku rozhodnete, výlet si tím prodloužíte o čtyři kilometry a asi 150 výškových metrů.
Základní trasa pokračuje dál po modrém značení k severozápadu. Před sebou vidíte zalesněný vrchol Ostrého (553 m) a za ním typický kužel Milešovky. Značka stoupá na Ostrý, nejprve mírně otevřenou krajinou, v závěru strměji po úzké, za vlhka nesnadno prostupné lesní stezce. Těsně před vrcholem stoupání, když už se může zdát, že odtud žádný výhled nebude, narazíte na zdivo hradní zříceniny, po němž lze s trochou opatrnosti vystoupat až na vrcholovou plošinu.
Zbytky hradu Ostrý (Scharfenstein) jsou spíše skrovné, neboť objekt byl obývaný jen něco málo přes sto let, zhruba mezi roky 1430 a 1550. Ale vyhlídku skýtá opět parádní. Přehlédnete odtud větší část své předchozí trasy. Východnímu obzoru dominuje mohutný kužel Lovoše, severnímu Milešovka.
Právě při výhledu z Ostrého nejlépe vynikne mohutnost masivu nejvyšší hory Českého středohoří: oba vrcholy jsou od sebe vzdálené vzdušnou čarou jen tři kilometry, ale převýšení z obce Milešov, kterou vidíte pod sebou, nahoru na Milešovku je celých 500 metrů. I na Milešovku vede samozřejmě z této strany pěší značka, ale to by už byl námět na jiný výlet.
Pohled na Milešovku, v popředí zámek v Milešově
Trocha kultury na závěr
Užitečné webywww.ceskestredohori.cz http://chata.lovos.sweb.cz www.meulovo.cz |
Z Ostrého sejdete do Milešova snadno bez značení některou z lesních pěšinek, které směřují strmě dolů po severním svahu Ostrého. Případně vás tam mírnou oklikou dovede modré a červené značení, které od rozcestí u Kocourova sleduje silnici. Zorientujete se podle majestátně působící budovy milešovského zámku, vypínající se na skalním ostrohu ve vsi. Objekt slouží jako nemocnice, interiéry nejsou přístupné.
Další monumentální stavbou v Milešově je kostel sv. Antonína Paduánského na jihovýchodním okraji vsi. Pochlubit se může vynikající barokní architekturou, podle plánů Itala Antonia della Porty. Dlouhodobě devastovaný chrám, který byl ještě před dvěma roky na pokraji zhroucení, prošel nedávno základní opravou a lze se do něj občas dostat. Poradí vám v hospodě U Mušketýra, kde se také můžete najíst.
Zpět do Lovosic se dostanete autobusem, časy si zjistěte předem na jizdnirady.idnes.cz. Častější spojení je případně z tři kilometry vzdáleného Velemína.
