Návštěvu celého areálu během jediného dne prostě nestihnete. Byl by to hřích, ze kterého byste nakonec stejně nic neměli. Všechny kulturní zážitky by se vám totiž stejně slily v jeden, byť úžasný a nezapomenutelný.
Doporučuji proto osvěžující návštěvu vskutku exotického cípu Moravy, který je jen několik kilometrů opodál.
Na kole až do Velkomoravské říše
Nejlepší způsob, jak si tuto oblast užít, je kombinace dopravy autem a na kole. Auto můžete zanechat v Břeclavi a pak už stačí šlápnout do pedálů.
Čeká vás dobrodružná cesta po cyklistické stezce do nejjižnější části Dolnomoravského úvalu – až do samotného srdce národních přírodní rezervací Ranšpurk a Cahnov-Soutok (celková rozloha asi 32 ha).
Asi po třech kilometrech, kam stále ještě vede zelená značka z Břeclavi, neminete empírový lovecký zámeček Pohansko, který byl zbudován v letech 1810-1811 podle návrhu architekta Josefa Hardmutha (autor známého Minaretu v parku zámku Lednice). Stojí za povšimnutí, že zámeček je postavený na valu někdejšího velkomoravského hradiště Pohansko, které bylo v 9. století jedním z významných center Velkomoravské říše.
O Velké Moravě se více dozvíte při návštěvě expozice Slovanský památník, která shromažďuje výsledky dlouhodobého archologického výzkumu lokality Pohansko.
Dnes už máte za Pohanskem zelenou
Cyklistická značka č. 37 vás zavede do samého lůna přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1949. Z politických důvodů však byla tato unikátní přírodní oblast v letech 1948-1990 součástí přísně střeženého pohraničního pásma, a pro našince tak po mnoho let nepřístupná.
|
I bez trochy štěstí potkáte daňka, jelena či čápa a během své jízdy skrze zelený ráj budete míjet množství tůní, mrtvých ramen řeky Dyje a průtočných kanálů říčky Kyjovky. |
V současnosti vám už nic nebrání. Od soutoku Moravy a Dyje dělí zhruba 12 kilometrů příjemné rovinaté cesty (pohraničníci měli rádi asfaltky). Celá rezervace je typickou ukázkou jihomoravského lužního lesa pralesovitého charakteru s rozmanitou (pro znalce i ojedinělou) vegetací.
Všude kolem vás bude zelený klid, který vám nezkazí ani mobilní telefon, protože v oblasti není většinou pokrytí signálem (pokud ano, tak pouze slovenským nebo rakouským). Na samém konci oplocené obory, kde se bude cyklistická stezka ostře vracet zpět na sever, máte možnost se přiblížit k hraničnímu soutoku řeky Moravy a Dyje (148 m.n.m).
Pozor na pohraničníky!
Pokud však nechcete riskovat náhodnou kontrolu pohraničníků, raději se spokojte spíše s pohledem než s fyzickou návštěvou soutoku – nejjižnější výběžek Moravy už máte stejně dávno v kapse. Při zpáteční cestě na sever směrem k Lanžhotu (zhruba 13 kilkometrů) si však určitě nesmíte nechat ujít cestu proti proudu řeky Moravy. K řece se dostanete vrátky v oplocené oboře, které však není vždy snadné najít.
|
Tuto skoro až jakousi asijskou exotiku navozují obrovské čtverhranné rybářské sítě, které visí na druhém břehu Moravy. |
Vynaložené úsilí však stojí zato, protože po českém náspu řeky Moravy vede nejenom pěkná cesta, nýbrž se Vám také naskytne naprosto mimořádný pohled. Po levici budete mít nepropustné lužní (pra)lesy, zatímco po vaší pravici se povalí tiché vody řeky Moravy.
Zhruba po devíti kilometerech od nejjižnější části obory se dostanete na silnici vedoucí do Lanžhota, kde se po dalších asi čtyřech kilometrech můžete opět občerstvit. Zbývajících šest kilometrů do Břeclavi lze dojet také vlakem.
Cesta z Břeclavi k soutoku Moravy a Dyje a zpět je tedy dlouhá asi 34 kilometrů a během jednoho dne ji lze na kole v poklidu absolvovat se všemi zastávkami po cestě. Pokud se na cestu vydáte pěšky, doporučuji se zavčas otočit a do Břeclavi se vrátit přes Pohansko, jinak se během svého výletu opravdu projdete.
Na cestu si každopádně přibalte dostatečné množství tekutin, nějakou tu svačinku a v neposlední řadě i fotoaparát. Bude se hodit. No a po výletě, hurá na další zámek.
 Lužní lesy kolem řeky Kyjovky |
 Krajina na jižním cípu Dyje |
 Krajina kolem řeky Moravy |
