Jeseníky, Borový vodopád

Jeseníky, Borový vodopád | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Sedm nejkrásnějších podzimních vodopádů v Česku

  • 14
Vodopády bývají oblíbeným výletním cílem. Vytipovali jsme pro vás sedm nejzajímavějších vodopádů u nás, které stojí za to na podzim navštívit. Pohorky na nohy, vyrážíme směr Jizerky, Krkonoše, České středohoří, Krušné hory, Plzeňsko, Beskydy i Jeseníky!

1. Krkonoše: Pančavský vodopád

Návštěva nejvyššího vodopádu nejen Krkonoš, ale celé České republiky nezklame v žádném ročním období. Na podzim má sice málo vody, prostředí, v němž se nachází, je však natolik úžasné, že tato drobná vada vůbec nevadí.

Nachází se ve východním svahu ledovcem vytvořeného Labského dolu a má úctyhodných 148 metrů. Svým charakterem a původem vzniku se podobá vodopádům v norských fjordech. Je to vlastně jedna velká kaskáda menších vodopádů, v jejímž celkovém profilu lze vyčlenit zhruba čtyři výraznější stupně o výškách (odshora) 36 m, 39 m, 23 m a 20 m.

Přístupná je pouze skalní vyhlídka na nejsvrchnější části kaskád, celý vodopád je dobře vidět s odstupem ze dna Labského dolu, kudy prochází modře značená turistická trasa ze Špindlerova Mlýna na Labskou boudu. Pokud se po ní vydáte, můžete cestou spatřit další tři  krkonošské vodopády: Malý Labský, Pudlavský a Labský.

Krkonoše, Pančavský vodopád
Krkonoše, Pančavský vodopád

2. Jizerky: vodopád Černé Desné

Tyto nejvodnatější vodopády Jizerských hor se nacházejí na říčce Černá Desná a paradoxně nepatří k nejznámějším v této oblasti. A to navzdory tomu, že kolem nich vede červeně značená turistická trasa z Tanvaldu k přehradě Souš.

Vodopádová lokalita leží v místech, kde řeka opouští náhorní pláně Jizerských hor a překonává jižní okraj pohoří. Přitom se zařezává do skalního podloží a výrazně zvyšuje svůj spád. Na tvrdších a odolnějších partiích vodou omleté žuly tu vznikají četné peřeje, kaskády a jeden výraznější vodopád, který má podobu šikmo ukloněné, 10 m široké skalní stěny a dosahuje výšky 7 m. Voda se na něm většinou dělí na dva proudy, z nichž nejvydatnější bývá soustředěn u levého břehu, kde vede turistická stezka.

Vodopád na Černé Desné se velmi podobá nedalekému, mnohem známějšímu Mumlavskému vodopádu v Krkonoších.

Jizerky, vodopád Černé Desné

3. Krušné hory: Kýšovický vodopád

Nejmohutnější a nejvyšší přírodní vodopád Krušných hor se ukrývá ve strmém a těžce schůdném terénu pravého údolního svahu Prunéřovského potoka jižně od osady Kýšovice na Chomutovsku.

Bezejmenný potůček, na němž vznikla 26 m vysoká kaskáda, padá přes tři skalní stupně do hlubiny hlavního údolí Prunéřovského potoka. Členění vodopádu podmiňují puklinové systémy, které protínají výrazně břidličnatou horninu jménem rula. Tato břidličnatost je kolmá vůči spádnici vodopádu a uklání se směrem dovnitř svahu, což přispívá k velké strmosti vodopádu. Horní sedmimetrový stupeň tvoří příkře ukloněná skála, po níž vodní proud plynule stéká a vějířovitě se rozšiřuje, prostřední desetimetrový stupeň je kolmý, dolní devítimetrový stupeň představuje kombinaci předchozích.

Výprava ke Kýšovickému vodopádu má jisté objevitelské kouzlo, protože k němu nevede značená cesta. Pohodlněji je přístupný zdola, z hlavního údolí, kudy prochází modře značená turistická trasa. Rychlejší, avšak obtížnější cesta-necesta vede shora od silnice z Kýšovic.

Krušné hory, Kýšovický vodopád

4. České středohoří: Vaňovský vodopád

Málokdo tuší, že mnoho zajímavých vodopádů se ukrývá v nevysokém, ale velmi členitém Českém středohoří. Nejkrásnější z nich je zřejmě 12 m vysoký Vaňovský vodopád, který zdobí uzávěr skalní rokle na levém břehu Labe na okraji Ústí nad Labem naproti hradu Střekov. Je dobře přístupný, vede kolem něj turistická značka.

Vaňovský vodopád představuje  typický příklad vodopádu lávových proudů a svým vzhledem připomíná některé exotické vodopádové lokality ze zahraničí (například z Islandu). Vodní proud přepadává prakticky v celé své výšce přes podkovovitě zatočenou skalní stěnu tvořenou mohutnými, vertikálně orientovanými čedičovými sloupy.

Vaňovský vodopád je součástí chráněného území Vrkoč (národní přírodní památka), zahrnující ještě stejnojmennou a skálu nad údolím Labe s vějířovitě uspořádanými čedičovými sloupy. Pohled na ni nabízí nedaleká Humboldtova vyhlídka.

České středohoří, Vaňovský vodopád

5. Plzeňsko: Hvížďalské vodopády

Některé umělé vodopády, vytvořené lidskou činností, mohou být mnohem poutavější a dokonce i divočejší než vodopády přírodní. Příkladem jsou Hvížďalské vodopády nedaleko Spáleného Poříčí na Plzeňsku. Nacházejí se v ploché, mírně modelované  krajině Podbrdska, kde by člověk žádnou, ani uměle vytvořenou "divočinu" nepředpokládal. Vodopády objevíte ve výpusti pod hrází rybníka Hvížďalka, napájeném vodami říčky Bradava. Vede k nim značená trasa naučné stezky.

Rybník Hvížďalka o rozloze 5,4 ha pochází pravděpodobně z konce 17. století. Má 9 m vysokou hráz se dvěma výpustěmi. Nejvíce vody však přepadává přes kamenný přeliv na jižním konci hráze, který ústí do uměle vysekané skalní soutěsky hluboké až 6 m. Vodní proud zde vytváří dva efektní kaskádovité vodopády, ústící do oválné vanovité tůně, z níž voda odtéká peřejí v úzkém hrdle do krátké soutěsky s již poklidnou vodou. Za ní následuje zregulované koryto Bradavy.

Divokost a mohutnost Hvížďalských vodopádů vynikne za vyššího stavu vody, návštěva této neobvyklé lokality však nezklame v žádném ročním období.

Plzeňsko, Hvížďalské vodopády

Plzeňsko, Hvížďalské vodopády

6. Jeseníky: Borový vodopád

Jeden z nejhezčích jesenických vodopádů se ukrývá v zakrouceném údolním zářezu na jižních svazích masivu Dlouhých strání (1 350), kam míří davy výletníků za prohlídkou přečerpávací elektrárny. Borovému vodopádu s celoročním dostatkem vody se však turistický ruch spíše vyhýbá. Vede k němu slepá, 1,5 km dlouhá odbočka z modré turistické trasy procházející údolím Divoké Desné.

Borový vodopád se nachází v hlubokém a úzkém údolním kuloáru, na jehož velmi strmých svazích vystupují četná skaliska. Jedno z nich tvoří i vodopádový stupeň o celkové výšce 14 m. V horním úseku vodní proud nejprve stéká po skalním podloží, pak volným pádem překonává převis. Po dopadu puklinovou plochu (zhruba uprostřed) se tříští, větví a až dolů opět stéká po skále. Za vyššího vodního stavu se vytváří v celém profilu ještě jedno užší rameno, které se s hlavní vodní masou opět spojuje u paty vodopádu. Tehdy bývá Borový vodopád nejhezčí!

Přírodní prostředí v okolí patří ke krajinářsky nejpůsobivějším lokalitám Hrubého Jeseníku.

7. Beskydy: vodopád na Bučacím potoce

Deštivý podzim bez listí na stromech je nejvhodnější dobou pro návštěvu nejkrásnějšího beskydského vodopádu. Vyvinul se na severním úbočí druhé nejvyšší hory Smrk (1 276 m), pro kterou jsou typické velmi příkré svahy dosahující sklon až 45°. A právě v tomto extrémním a neschůdném terénu se nevšední přírodní výtvor nachází. Stezka k němu žádná nevede, na dohled pod ním však traverzuje lesní cesta, která může posloužit jako vyhlídková terasa. Poblíž prochází červeně značená cesta na vrchol Smrku.

Beskydy, vodopád na Bučacím potoce

Vodopády v ČR

Autor článku Martin Janoška je autorem knihy Nejkrásnější vodopády České republiky, průvodce, který vyšel v nakladatelství Academia.

Nejkrásnější vodopády České republiky - průvodce Martina Janošky vyšel v...

Vznik peřejovitého, kaskádovitého vodopádu podmínily neobvykle silné (až 2 m) vrstvy tvrdých pískovců. V příčném profilu lze rozeznat odshora dolů nejprve horní vodopádový stupeň vysoký 6,4 m. Pod ním je 4 m široká terasa a spodní stupeň s převisem o výšce 3,6 m. Přes oba stupně voda přepadává ve dvou proudech, nižší dva mají poněkud větší rozestup a v dobách vysokých vodních stavů je doplňují ještě další ramena.

Průtok vody a tím pádem i estetické vlastnosti vodopádu podléhají během roku značným výkyvům. V sušších obdobích se vodopádové kouzlo lokality bohužel téměř vytrácí.

Divokost jedinečně utvářeného koryta Bučacího potoka dotvářejí staré bukové porosty pralesovitého charakteru. Vzhledem k tomu území okolo vodopádu vyhlášeno roku 2004 za chráněné území pod názvem Bučací potok.

, pro iDNES.cz