"Za zajímavostmi se vydáváme bůhvíkam do světa, ale mnohdy netušíme, jakou krásu, byť na první pohled nenápadnou, máme za rohem," říká autor, který na Univerzitě v Hradci Králové přednáší geologii a podrobně se zabývá fyzickou geografií. V knize zúročil mnohaletá bádání a většinu tras si pamatují i jeho nohy. "První knížka byla úspěšná, což usuzuji z toho, že je téměř rozebrána. Nyní jsem se pustil do příhraniční krajiny od Jizerských hor přes Krkonoše, Broumovsko, Jeseníky až po Beskydy. A to včetně zahraničních partií," popisuje Vítek, který svou práci řadí do kategorie vlastivědné a populárně naučné literatury.
"Vedle hojně navštěvovaných lokalit, jako jsou Krkonoše, Adršpašské skály, Praděd či Lysá hora, jsem chtěl spíše poukázat na méně frekventovaná místa - na polskou část Krkonoš, Bystřické hory na opačné straně Orlických hor, Rychlebské hory a jejich polské pokračování či Slezské Beskydy," říká badatel. K tomu připojil i nepřístupná zákoutí, odlehlá od turistických stezek, tajemné jeskyně a přísně chráněná území.
Vítek míní, že spousta lidí ani netuší, jaké přírodní poklady skrývají oblasti u česko-polské hranice. "Ta místa jsou dnes už běžně přístupná. Před mnoha lety jsme stávali na hřbetech Krkonoš a smutně koukali za hranice, kam jsme nesměli. Vzpomínám si, jak jsem musel přemlouvat polské pohraničníky, aby mě na průkaz, myslím, že to bylo na slevu jízdného, pustili do polských hor," usmívá se Vítek.
Každou z devětašedesáti kapitol psal tak, jako by popisovanou krajinu procházel, proto si turisté mohou knihu přibalovat k mapě. "Není to klasický průvodce, ale vedle krajinných zajímavostí a neživé přírody upozorňuji i na zajímavé památky, kostely či historické stavby," doplňuje autor. Nad otázkou, které místo je pro něj nejzajímavější, odpovídá bez váhání: "Určitě polské Krkonoše, ale do nich se chodí málo.
Mnohem více Poláků potkáme na české straně než Čechů na straně polské. Přitom tam mají spoustu zajímavostí, třeba městečko Karpacz, kde je severský kostelík, a nedaleko žulové skalní město z bašt, věží a bloků". Stejně zajímavá je podle něj i polská část našich skalních měst za Náchodem - Bludné skály a Hejšovina, či pokračování Králického Sněžníku a Rychlebských hor, které je vedle přírodních krás pro oko i oázou klidu. Autor připomíná, že česká strana těchto hor je poznamenána péčí zdejších chalupářů a chatařů, zatímco v polské oblasti je více odlehlých usedlostí a osamělých statků.
Třetím dílem spolupráce Jana Vítka a nakladatelství Oftis by př íští rok měla být publikace o severní části Českomoravské vrchoviny. "Mám už pracovní název - Na prahu Vysočiny," plánuje autor.
 Krkonoše - ilustrační foto |
