Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

aktualizováno 
Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též Karel Jaromír Erben našel inspiraci pro svoje balady. Včetně děsivé Svatební košile.

Kostelík sv. Petra a Pavla na Byšičkách je údajně dějištěm Erbenovy Svatební košile. | foto: Jan Doubravnický

Fotogalerie

S možným dějištěm temné balady Svatební košile bývá často spojován záhadný kostel svaté Máří Magdalény u Velhartic, proslavený paranormálními jevy, o kterém jsme psali zde.

Dalším místem aspirujícím na roli Erbenova vzoru je ovšem osamocený poutní kostelík svatého Petra a Pavla na Byšičkách, jenž se vypíná na návrší východně od Lázní Bělohrad.

Architektura i minerálka

Tamní centrum zdobí komplex zámku, jemuž vtisknul osobitou architektonickou tvář věhlasný barokní mistr Jan Blažej Santini-Aichel. Zámecká budova ovšem zůstává pro veřejnost uzavřena.

Průčelí bělohradského zámku

Průčelí bělohradského zámku

Pitný pavilon na počátku Bažantnice

Pitný pavilon na počátku Bažantnice

Příjemná procházka k Byšičkám pak začíná přímo v lázeňské čtvrti na stezce protínající lesopark Bažantnici. Ačkoli těžiště léčebných procedur se točí okolo blahodárných účinků rašeliny ze slatinných pramenišť, přesto se Lázně Bělohrad pyšní i minerálními vodami.

Ty se ale dostaly k povrchu až díky vrtům. Kousek za vstupem do Bažantnice spatříme pitný pavilon pramene, který sem vnesl klasickou lázeňskou atmosféru. U něj panuje čilý ruch.

Zdejší minerálka obsahuje vysoký podíl železa. Oproti ostatním zřídlům je zcela bez bublinek. Za ní cesta pokračuje příjemným stinným lesoparkem, kde zjara kvetou vzácné orchideje. I proto Bažantnice rozmnožila naše chráněná území.

Utonulá šlechtična

Dříve se právě na území Bažantnice dobývala léčivá rašelina. Dnes se pro lázeňské účely využívá ložisko vzdálené zhruba dva kilometry od nynějšího resortu. Bažantnice si stále drží rázovité kouzlo bažin, močálů a mokřin.

Okolo cesty se klikatí meandry stružek, místy lze jasně identifikovat silně podmáčený terén. A kousek dál se již udržovaný lesopark zvolna mění ve voňavý les. Tam se blízko sebe kovově lesknou hladiny dvou vodních ploch - Černého jezera a Černého jezírka.

Ostrůvek uprostřed Černého jezírka

Ostrůvek uprostřed Černého jezírka

Obě sem vnášejí tajuplného ducha temných tůní. Ten je ještě zvýrazněn omšelým kamenným křížem instalovaným na malém ostrůvku. Podle pověsti prý v jezeře při divoké jízdě utonula šlechtična i se svým koněm.

Ve skutečnosti sem ale kamenný kříž údajně umístil místní panský správce poté, co ho objevil pokácený během rozšiřování komunikace. 

Na nejzazším východním cípu parku uprostřed lesního šera schovává pavilon Annamariánského pramene. I on byl uměle navrtán. Avšak během mojí návštěvy z něj vytékaly pouze kapky železité vody.

Na obzoru umrlcův sad

Ihned za Bažantnicí se legendární kostelík objeví v celé své kráse. Už pohled z dálky okamžitě otevře brány fantazie. Neboť osamocená svatyně propojená s okolní krajinou opravdu rezonuje zvláštním kouzlem. Až z něj má člověk husí kůži.

Zvláště když příchozí vydoluje v hlubinách paměti dávno zapomenuté fragmenty Erbenových veršů. Nicméně ony se přihlásí samy od sebe. Pouze stačí s otevřenýma očima přistoupit blíže a: „ … tu na planině široké stavení stojí vysoké, úzká a dlouhá okna jsou a věž se zvonkem nad střechou …“

Nejlépe ke Svatební košili sedí pohled od Erbenova dubu.

Nejlépe ke Svatební košili sedí pohled od Erbenova dubu.

Svatební košili je tady pochopitelně věnován informační panel.

Svatební košili je tady pochopitelně věnován informační panel.

Výstižněji popsat první dojem opravdu nejde. Kolem kostela jsou velice dobře patrné siluety křížů a hřbitovních pomníků. I přirovnání hřbitova k sadu trefně sedí. Protože z holých travnatých strání pod svatyní vyčnívají nízké koruny rozptýlených ovocných stromů.

Pochmurný dojem ještě zvyšují kamenné sloupy jednotlivých zastavení křížové cesty, jejichž prstenec obklopuje pahorek a po úbočí se zvolna spirálovitě vine ke kostelíku.

Poustevník v márnici

Podle pověsti se okolo kostela původně rozprostíralo hříšné město, které se za trest propadlo do země. V reálu ale přilehlá víska Byšičky zanikla během třicetileté války.

Pohled ze hřbitova k rybníku s Erbenovým dubem.

Pohled ze hřbitova k rybníku s Erbenovým dubem.

Ještě v druhé půli předminulého století obýval bývalou márnici poustevník. Neobvyklou spiritualitu Byšiček zároveň též zdůrazňuje záhadný kámen s miskovitými prohlubněmi. Ty prý do něj otisknul samotný svatý Petr, když na kameni klečel a prosil nejvyššího, aby zvrhlé město ušetřil své zloby.

Nyní Byšičky díky výjimečné podmanivé atmosféře patří mezi oblíbené cíle procházek i delších výletů. Ze hřbitova a přilehlých otevřených partií se naskytne krásný výhled a opuštěné sady nikým neudržovaných hrušní schované na úpatí zase zlákají k okoštování sladkého ovoce.

A jak Byšičky objevil Karel Jaromír Erben? Určitě zcela jednoduše, protože se pár kilometrů odtud narodil. Navíc v období jeho mládí se kostel nacházel ve značně zchátralém stavu. Současně místo nynější věže se vedle něj tyčila pouze dřevěná zvonice.

Což už samo o sobě, zejména s příchodem podzimních mlh, bohatě stačí pro probuzení asociací záhrobního světa. Spisovatele dále připomíná monumentální Erbenův dub. Ten se košatí u rybníka Byšičky, kolem něhož vede přístupová trasa. Stáří památného stromu odborníci odhadují na přibližně čtyři stovky let.

Může se hodit

Jak se tam dostat: Lázně Bělohrad jsou dobře dostupné veřejnou dopravou, zejména železniční.

Naučná stezka: Kostelík na Byšičkách tvoří součást bočního okruhu naučné stezky Po stopách Karla Václava Raise. Její hlavní trasa pak, společně se značenou cestou, směřuje ke Zvičině – jednomu z nejoblíbenějších výletních cílů zdejší části Podkrkonoší.

Co ještě vidět: Blízko Lázní Bělohrad se tyčí hrad Pecka a širší okolí tají spoustu dalších pozoruhodných míst, jako například Miletín, kde se ukrývá zpřístupněný rodný dům Karla Jaromíra Erbena.

Další rodák: Kromě Karla Jaromíra Erbena, který v okolí tehdejšího Bělohradu čerpal svoji inspiraci, je nynější lázeňské město rovněž spojeno s dalším naším významným spisovatelem předminulého století a to s Karlem Václavem Raisem. I ten patří ke zdejším rodákům. A jemu je též věnována expozice uvnitř Památníku K. V. Raise umístěná uvnitř pavilonu v bývalém zámeckém parku. Cestičky mezi zelení pak krášlí neobvyklé lapidárium vrchnostenských mezníků, tedy historických hraničních kamenů a monumentální barokní socha lva.

Více informací najdete na webu Lázní Bělohrad.

Který svatostánek více odpovídá vašim představám dějiště Erbenovy Svatební košile?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 31. prosince 2017. Anketa je uzavřena.

Kostel sv. Petra a Pavla na Byšičkách 271
Kostelík svaté Máří Magdalény u Velhartic 80
Autor:

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

V lese páchly ryby a ples tam vůbec nebyl. Kde se točila slavná Popelka

Zadní trakt zámku Moritzburg posloužil ve filmu jako hlavní příjezd na zámecký...

Je to zcela jistě nejznámější saský zámek a pozná ho snad každý Čech. Zahrál si totiž ve vánoční klasice Tři oříšky pro...

„Moc nečum a upaluj.“ Rozpačité hledání jesenického Mrtvého muže

Vyhlídka Mrtvý muž

Jeseníky jsou plné tajemných míst. Patří k nim i jihovýchodní svahy hory Volyň, kde v hlubokých lesích uvádějí mapy...

99 důvodů, proč je Česko nejlepší pro život. Znáte ten stý?

Pravčická brána

Česko je země, kde je radost žít. Redakce magazínu Víkend MF DNES sestavila devět a devadesát důvodů, proč je Česko...

Najdete na iDNES.cz