Krajem vlků a medvědů. Z Dukly vyrážím k nejvýchodnějšímu bodu Slovenska

Pěší stezka mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec vede pustou oblastí slovensko-polského pomezí až k trojmezí s Ukrajinou. Najdete tu jedny z nejkrásnějších lesů střední Evropy ve kterých žijí vlci, medvědi nebo zubři. Kromě staletých stromů můžete obdivovat dřevěné kostely, válečné hřbitovy nebo velmi jasné hvězdy.
Stezka sleduje hřeben východních Karpat a prochází nádhernými lesy.

Stezka sleduje hřeben východních Karpat a prochází nádhernými lesy. | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Trasa vede po východní polovině Východokarpatské magistrály, která spojuje vrch Minčol v pohoří Čergov s obcí Ubľa na hranicích Slovenska s Ukrajinou a celkově měří 250 kilometrů. Její západní polovinu jsem prošel na jaře. Zároveň jsem putoval po nejdelší dálkové trase Slovenska – Via Slovakia – která po hranicích obkružuje celou zemi našich východních sousedů.

Za šest dní jsem na stezce potkal jen asi deset poutníků, zato jsem natrefil na dvě lišky a spoustu jelení zvěře. Obávaní medvědi mi zůstali skryti, stejně jako zubři, kteří se na úpatí hor pasou v mnohačetných stádech. Lesnatý a oblý hřeben nenabízí mnoho výhledů, společníkem na cestě vám tak budou spíše uklidňující pohledy do syté zeleně mohutných buků, jedlí nebo javorů.

Osamělost a nedostatek infrastruktury je jedním z důvodů, proč na stezce nepotkáte mnoho lidí. Platí to zejména pro západní část trasy, u východního konce popularita mírně narůstá díky slovenskému národnímu parku Poloniny a národnímu parku Bieszczady na straně polské. I tak ale půjdete mnohdy desítky kilometrů, aniž zavadíte byť o prostou lavičku nebo pramen vody.

Smíšené karpatské lesy patří k nejkrásnějším ve střední Evropě.
Trasa vede po východní polovině Východokarpatské magistrály, která spojuje vrch...

Oblast je naopak bohatá na rostliny a zvířata – žijí zde například vlci, rysi nebo medvědi, i když ti jsou zatím naštěstí spíš plaší a je jich oproti střednímu a severnímu Slovensku málo. Zejména v polských Bieszczadách žije zubr evropský, který je největším volně žijícím suchozemským obratlovcem Evropy.

Trasa vede podél několika velkoplošných chráněných území – na slovenské straně je to CHKO Východné Karpaty a Národní park Poloniny. Polskou stranu hranice pak lemují chráněná území Jaśliski Park Krajobrazowy, Cisniansko-Wetlinski Park Krajobrazowy a Národní park Bieszczady. Celá oblast na pomezí Slovenska, Polska a Ukrajiny spadá do biosférické rezervace Východní Karpaty.

Putování po slovensko polské hranici

Národní park Poloniny je oblastí s nejmenším světelným znečištěním na Slovensku, proto se také stal prvním slovenským parkem tmavé oblohy.

Na vlastní hřebenovce se lze ubytovat pouze na samotě Balnica, proto většina poutníků volí přechod „na těžko“ s vlastním stanem, nebo využívají sporadicky umístěných nouzových útulen.

Já jsem se rozhodl využít ubytování „pod střechou“, a to v horských chatách, ke kterým jsem někdy musel volit i delší odbočky. Kromě lehčího batohu mi odměnou byla setkání se zajímavými ubytovateli a samozřejmě i komfort sprchy, postele a teplého jídla. Daní byly nastoupané metry navíc a prodloužení trasy o přibližně 30 kilometrů na celkových 140 km.

K prameni Laborce

Z ranního autobusu vystupuji v obci Krajná Poľana, ležící šest kilometrů před státní hranicí s Polskem. Samotný Dukelský průsmyk s památníkem a muzeem jsem navštívil posledně, nyní se chci zajít podívat k jedinečnému řeckokatolickému kostelu v osadě Bodružal. Chrám svatého Mikuláše byl postaven v roce 1658 a je národní kulturní památkou a jednou z nejstarších dřevěných sakrálních staveb na Slovensku. Spolu s dalšími sedmi dřevěnými kostely je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Chrám svatého Mikuláše v obci Bodružal byl postaven v roce 1658 a je národní kulturní památkou a jedním z nejstarších dřevěných kostelů na Slovensku.

Další dřevěný kostel minu v obci Príkra, pak už končí asfalt a zakrátko mě lesní cesty dovedou na hraniční hřeben, kde se napojuji na červeně značenou Východokarpatskou magistrálu.

Hluboké lesy Laborecké vrchoviny se rozestupují až v Čertižském sedle, kde stín stromů střídají kvetoucí karpatské louky. Dříve tudy vedla živá obchodní stezka mezi Haličem a Uhrami, dnes jde o opuštěný a bohem zapomenutý kraj. Na polské straně stávala rusínská vesnice Czeremcha, která byla po roce 1947 v rámci akce Visla vysídlena a srovnána se zemí.

Nedaleko odtud pramení řeka Laborec, desátá co do délky na Slovensku. U jejího pramene nacházím upravenou studánku a posezení, voda však neteče a spíše jen odkapává. Opouštím hřebenovku a scházím do Čertižného, kde mám rezervováno první ubytování.

Po stopách dobrého vojáka Švejka

Jedním z unikátů Nízkých Beskyd je množství vojenských hřbitovů – a to jak z první, tak i ze druhé světové války. Některé z těchto „cintorínů“ leží přímo na hřebeni, ukryté v hlubokých lesích. Nejvíce hrobů nacházím za odbočkou k polskému vrcholu Kamień. Dřevěné kříže trčí z podrostu na obou stranách hranice a čísla o počtu pohřbených vypovídají o masakrech, které se tu odehrály za první světové války.

Na vrcholku Paseky stojí německá vojenská pozorovací věž z roku 1940, která byla před několika lety opravena a natřena. Přemáhám strach z poněkud chatrné ocelové konstrukce a opatrně šplhám na její ochoz, ze kterého se ovšem otevírají jen pohledy do korun okolních buků.

Stezka sleduje hřeben východních Karpat a prochází nádhernými lesy.

V nohách mám dnes už skoro třicet kilometrů a přes deset ještě zbývá – je tedy čas na pořádnou svačinu. Naštěstí v lese chytám signál, volám do Medzilaborců a objednávám si pizzu a pivo. Během čtvrt hodiny sestupuji do Laboreckého sedla, kam mi kurýr přiváží krabici s vonící dobrotou. I tak se dá na dálkové cestě vyřešit problém se zásobováním!

V Lupkovském průsmyku odbočuji do polského vnitrozemí, kde jsem si zamluvil nocleh v penzionu „Švejkovo“. Název není náhodný, neboť přes nedaleký Lupkovský průsmyk putoval vlakem z Medzilaborců do Sanoku i dobrý voják Švejk se svým 91. pěším plukem. Prochází tudy i mezinárodní cykloturistická trasa „Stezkou po stopách dobrého vojáka Švejka“, která začíná v Humenném a přes Sanok pokračuje až do ukrajinského Lvova.

Při pohledu na švejkovskou výzdobu penzionu mi dochází, jak je v Polsku Švejk populární a tuto mou domněnku stvrzuje i vychlazené pivo s etiketou Švejka, které mi majitelka nabízí.

Konečně poloniny!

Jak Východokarpatská magistrála pokračuje k východu, dostává se postupně do vyšších nadmořských výšek. Třetí den překračuji 905 metrů vysoký Vysoký grúň, nejvyšší vrchol Laborecké vrchoviny a o kus dále potkávám první poutníky od začátku mé cesty. Rovněž na samotě Balnica není živé duše, neboť vlaky zdejší úzkorozchodné tratě dávno odjely a odvezly polské turisty z hor. Mám tak alespoň klid pohovořit u večeře s usměvavým polským majitelem, který tu žije jako poustevník uprostřed karpatských lesů.

Stezka přechází u Balnice do Bukovských vrchů a z CHKO Východné Karpaty vstupuje do národního parku Poloniny. Pod vrcholem Černiny, v místě zvaném Hostovický Kremenec, stojí historický kámen, který od března 1939 vyznačoval trojmezí Polska, Slovenska a Maďarska. Za tzv. „malé války“ totiž Maďarsko obsadilo pás podél východní hranice nově vzniklého Slovenského štátu. Trojmezí zde existovalo až do roku 1944, kdy bylo Slovensko obsazeno nacisty.

Jedna ze dvou útulen na úseku stezky v Národním parku Poloniny. Tato stojí v Ruském sedle, druhá v Sedle pod Čietražou.

V Ruském sedle cítím ponurou atmosféru, což je možná způsobeno nejenom tím, že zrovna prší, ale i faktem, že na obou stranách hranice tu došlo k vysidlování obcí. Zatímco v Polsku šlo o již zmiňovanou akci Visla, při které bylo po roce 1947 z východních Karpat deportováno přibližně 140 000 rusínských a ukrajinských obyvatel, na slovenské straně v osmdesátých letech zaniklo sedm rusínských vesnic při budování vodní nádrže Starina.

Úkryt před deštěm nacházím v nedaleké dřevěné útulně, kde se potkávám s Polákem jdoucím opačným směrem.

Teprve za Ruským sedlem pro mě začínají skutečné Poloniny. Stezka se zalamuje do strmého stoupání a poprvé se dostává nad hranici 1 100 metrů. Místy se otevírá les a hřebenovka prochází horskými loukami s dalekými rozhledy. Poloniny totiž není jen jméno slovenského národního parku, slovo pojmenovává rozsáhlou geomorfologickou oblast Východních Karpat na území Slovenska, Polska a Ukrajiny a také obecně horské hřebenové louky v této oblasti.

Výhledů si kvůli deštivému počasí moc neužívám, nakonec jsem rád, že mohu za vrcholem Ďurkovec sestoupit z hřebene a usušit se v lovecké chatě, kterou spravuje národní park.

Padesát odstínů zelené

Následující den v mlze doputuji na Kremenec, který je nejvyšším vrcholem slovenské části Bukovských vrchů, nejvýchodnějším bodem Slovenska a nachází se zde trojmezí Slovenska, Polska a Ukrajiny. Místo označuje mohutný mramorový kámen se státními znaky a jmény všech zemí. Kremenec, ač nejvyšší na celé Východokarpatské magistrále, nenabízí žádný výhled. Za tím je třeba pokračovat na tři čtvrtě hodiny vzdálený vrchol Wielka Rawka.

Pohled na Kremenec, nejvyšší vrchol slovenské části Bukovských vrchů a nejvyšší bod Východoslovenské magistrály.

Předpověď počasí konečně nabízí na další dny trochu optimismu, a tak se rozhoduji si pobyt v Poloninách o den prodloužit a nakouknout i do sousedního polského národního parku Bieszczady. Namísto sestupu do Nové Sedlice pokračuji podél polsko-ukrajinské hranice a dál přes vrchol Wielka Rawka na oblíbenou polskou turistickou chatu Bacówka Pod Małą Rawką. V plánu mám přečkat zde noc a následující den se vrátit a konečně si užít výhledy. A tak zatímco venku déšť pomalu ustává, testuji v chatě pivní svařák s gulášem a chystám se na časné ranní vstávání.

Meteorologové naštěstí nelhali a odměnou za několik dní putování v dešti je mi panoramatický pohled na sytě zelené Poloniny. Téměř týden uprostřed karpatských lesů, z toho z velké části bez telefonního signálu, mi dal zapomenout na běžné civilizační starosti. Poslouchal jsem ptáky, hledal prameny a naučil se vnímat padesát odstínů zelené barvy. Jen pohledu na temnou noční oblohu jsem se nedočkal – ale mám tak o důvod víc se sem někdy vrátit!

Může se hodit

Délka trasy: 140 km (110 km bez odboček k ubytování)

Celkové stoupání: 5 100 m (3 800 metrů bez odboček k ubytování)

Doporučené ubytování: U Mireka (Čertižné), Schronisko Agroturystyczne Radosne Szwejkowo (Stary Łupków), Przystanek Balnica (Balnica), Leopoldina poľovnícka chata na Grófskych chyžkách (Zboj), Bacówka Pod Małą Rawką (Brzegi Górne)

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

Tady a teď. Jak si žijí domorodci, kteří nemají životní cíl a neznají hypotéku

Pojmy jako včera, dnes nebo zítra neznají. Nezáleží jim na tom, co bylo, nebo co bude, a během svého života žijí v podstatě jenom jeden den. Podívejte se na životní postoje a přístupy domorodců,...

Unikátní pohled na Vltavu. Oprava menšího Lipna odhalila původní koryto

Elektrárnu na vodní nádrží Lipno II nad Vyšším Brodem na Českokrumlovsku čeká velká modernizace. Vodohospodáři měnili česle, a tak snížili hladinu vody o pět metrů. Pozorovatelům se tak naskytl...

Servis kola nepodceňujte. A naučte se šlapat, abyste si neničili řetěz

Nejvyšší čas vyrazit na kolo. Předtím ovšem přibrzděte v servisu. Něco zvládnete i sami, servis brzd a řazení ale nechte na odbornících. U moderních kol se přehazovačka dokonce seřizuje mobilem....

Jak si užít jezero Garda na jaře: túry mezi olivovníky, termály a vzduch Středomoří

Premium

Dovolená v severoitalské provincii Trentino je úžasná v každé roční době, teď na jaře je však doslova kouzelná. Ve vzduchu se vznáší omamná vůně pryskyřice, řeky se probouzejí ze zimního spánku, v...

Největší sbírka historických zbraní v Evropě má statisíce exponátů

Co je to Landeszeughaus? Zbrojnice. Pokud to vysvětlení pojmeme obšírněji, je to přibližně 190 000 dobrých důvodů, proč si zajet do Štýrského Hradce. Tolik historických zbraní tamní arzenál chová ve...

18. dubna 2025

Kam zajít po hokeji na pivo? Tipy na restaurace v Českých Budějovicích

Chystáte se do Českých Budějovic na mistrovství světa v ledním hokeji žen? Podívejte se na kavárny a restaurace, kde mají dobrou kávu, výborné jídlo, a hlavně jedinečnou atmosféru.

17. dubna 2025  16:19

Kraslice, řemesla a dobré jídlo. To vše letos nabízejí velikonoční trhy

Chcete-li zažít atmosféru tradičních Velikonoc ve větším městě, navštivte některý z velikonočních trhů v okolí. Kromě kraslic a jarních dekorací na vás čeká občerstvení i doprovodný program.

17. dubna 2025  8:44

Servis kola nepodceňujte. A naučte se šlapat, abyste si neničili řetěz

Nejvyšší čas vyrazit na kolo. Předtím ovšem přibrzděte v servisu. Něco zvládnete i sami, servis brzd a řazení ale nechte na odbornících. U moderních kol se přehazovačka dokonce seřizuje mobilem....

17. dubna 2025

Sedlecká pouť v Kutné Hoře. Tradice, která překonává staletí i počasí

Kutná Hora už tradičně spojuje Velikonoce se svou velkolepou poutí, která je právem považována za jednu z nejoblíbenějších v celé České republice. Také letošní svátky plánují statisíce návštěvníků...

17. dubna 2025

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. září 2021,  aktualizováno  16.4 13:47

Kam v Praze za uměním: deset tipů na muzea a galerie, které se vyplatí navštívit o Velikonocích

Máte rádi umění, historii nebo techniku? Přinášíme 10 tipů, kam v Praze vyrazit do galerií a muzeí. Kromě známých míst jako je Národní galerie nebo Národní muzeum jsme pro vás vybrali i několik...

16. dubna 2025

Křížem krážem po Polsku vlakem. K vidění je mnohem víc, než si myslíte

Premium

Týden železničního cestování po Polsku obsáhl velkou část země od Krakova přes Přemyšl a Lodž až po Gdaňsk. Krajina za okny polských rychlíků ubíhala svižně a na konci nezbylo, než si povzdechnout:...

16. dubna 2025

Unikátní pohled na Vltavu. Oprava menšího Lipna odhalila původní koryto

Elektrárnu na vodní nádrží Lipno II nad Vyšším Brodem na Českokrumlovsku čeká velká modernizace. Vodohospodáři měnili česle, a tak snížili hladinu vody o pět metrů. Pozorovatelům se tak naskytl...

15. dubna 2025  13:33

KVÍZ: Košičan nebo Poličan. Znáte vlaky podle jejich přezdívek?

Soutěž

Vlaky jsou v Česku označovány nejen čísly a označením typu vlaku, jako je například spěšný vlak nebo rychlík, ale často se setkáte i s jejich jmény, které jsou velmi často známé a pro některé vlaky...

vydáno 15. dubna 2025

Do Chorvatska? Na záhřebskou mumii, za michelinskou hvězdou či do prázdných přístavů

Advertorial

Nejčistší pobřežní vody, nejbezpečnější ulice. Chorvatsko se propracovává na úplnou špičku dovolenkových destinací v těch nejzásadnějších kritériích. Letos opět nabízí stejně bohatý program pro...

14. dubna 2025

Bude to zázrak. Bhútán představuje plány nového mezinárodního letiště

Dnes ještě poněkud zanedbané příhraniční městečko Gelephu se má podle slov bhútánského krále v budoucnosti stát novou křižovatkou východních civilizací. Připravované nové mezinárodní letiště do něj...

14. dubna 2025