Pohádky stranou, tady prskala láva. Výlet na unikátní sopky u Jičína

aktualizováno 
Spojovat město pohádek a bránu do Českého ráje se sopkami napadne asi málokoho. Přitom v blízkém okolí Jičína skutečně vystupuje několik výrazných, avšak veřejnosti nepříliš známých kopců, při jejichž bližší prohlídce zaplesá srdce nejenom vulkanologa.

Lomy rozřezaný sopečný vrch Veliš | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Jičínské sopky nebo též jičínské vulkanické pole vytváří pozoruhodný fenomén české přírody. Pokud se s ním chcete blíže seznámit, pak začněte na vrchu Veliš (429 m) jižně od Jičína, na němž stojí zdaleka viditelná a poněkud tajuplně vyhlížející věžovitá stavba z pálených cihel.

Masív kopce se zaniklým středověkým hradem tu rozřezávají impozantní rokle starých lomů na čedič.

Královský hrad, z něhož nic nezbylo

Na základě dnes jen velmi skromných stavebních zbytků je opravdu obtížně představitelné, že na kopci Veliš stával po několik staletí jeden z nejvýznamnějších hradů ve východních Čechách.

Fotogalerie

Dokonce to byl hrad královský a mezi jeho majitele patřil například Jan Lucemburský, Vartenberkové, Jiří z Poděbrad nebo Albrecht z Valdštejna. Od roku 1500 zde byla sto let uchována basilejská kompaktáta.

Během třicetileté války Veliš neúspěšně dobývali Švédové. V roce 1658 se dostal rozhodnutím císařské rady na seznam hradů určených k demolici, aby nemohl sloužit jako opěrný bod nepříteli.

O další zkázu se pak rychle zasloužili obyvatelé okolních obcí, jimž ruiny sloužily jako zdroj levného a kvalitního kameniva. Největší pohromou pro hrad a celý kopec se však staly rozrůstající se čedičové lomy.

Počátky dobývání kamene sahají údajně až do 17. století. Archeologové vykopali na Veliši nálevkovité poháry z pozdní doby kamenné a předměty z mladší doby kamenné.

Lomy rozřezaný sopečný kužel

Sopečný vrch Veliš vznikl v mladších třetihorách tzv. freatickými erupcemi, při nichž nedocházelo k vystřikování ani výlevům lávy, ale vyvrhování jemnozrnných sopečných produktů v podobě popela, prachu a písku. Jejich navršením se vytvořil tufový kužel, zpevněný zevnitř prostupujícími čedičovými žílami.

Vrch Veliš nad Podhradím

Vrch Veliš nad Podhradím

Čedičové žíly chránící kopec miliony let před destrukcí přírodních sil se staly s příchodem nové doby jeho zhoubou. O černý houževnatý kámen byl v širokém okolí velký zájem. Používal se ke stavbě silnic a taky například k dláždění jičínského náměstí. Těžilo se povrchovými jámami i podzemními štolami, o čemž svědčí dodnes zřetelně viditelné zbytky výklenků a převisů. Největšího rozsahu těžba dosáhla v 19. století.

Vytěžením žil a spojením jednotlivých kutisek vznikly vertikální prohlubně v podobě mohutných úzkých roklí se stěnami vysokými místy i více než 30 metrů. Systém těchto pozoruhodných propastí téměř úplně rozřezal masív kopce a málem způsobil jeho zánik. Zároveň ale nabídly názorný průřez velišskou sopkou.

Trigonometrický bod TB 17

Záchranou Veliše se stal trigonometrický bod TB 17, který byl na vrchol situován roku 1879. Díky němu musela být další těžba čediče úředně zastavena a vrchol tak byl uchráněn od celkového zničení. TB 17 dnes patří k bodům geodetických základů ČR a od roku 1942 jej označuje cihlový observační pilíř, připomínající zdálky svým vzhledem starý tovární komín nebo tajuplnou nedokončenou rozhlednu. Stavba z pálených cihel o výšce 10,5 m patří mezi technické památky České republiky a je kolem ní vyhlášeno ochranné pásmo.

Zbytky hradu Veliš a observační pilíř z roku 1942

Zbytky hradu Veliš a observační pilíř z roku 1942

Z vrcholu Veliše se otevírá nádherný pohled na město Jičín a krajinu v okolí. Za příznivé dohlednosti jsou viditelné další body původně zanesené v geodetické síti: Ještěd, Sněžka, Bezděz, Kunětická hora, Zvičina.

Výstup na Veliš z vesničky Podhradí po žluté turistické značce je sice krátký, avšak v závěrečných partiích mimořádně strmý. Pohyb na vrcholu vyžaduje vzhledem k příkrému srázu do propasti bývalého lomu značnou opatrnost.

Freatické erupce jičínských sopek

Vznikají tehdy, když se vystupující magma dostane do styku s podzemní či povrchovou vodou. Extrémně rychlé zahřátí způsobuje vznik silně přehřátých vodních par, což vede k roztrhání lávy i okolních hornin na drobné fragmenty a k jejich rozmetání do okolí. Pokud freatická erupce probíhá v mělkovodním prostředí (jezero, bažina) a její energie je ochlazováním zmenšována, může se z vyvrhovaných drobných fragmentů vytvořit tufový kužel.

Prohlídka starých lomů je vhodná právě v jarním období, kdy zde ještě nebují vegetace.

Další jičínské vulkány: Dubolka a Zebín

V případě, že by se vám rozřezaný kopec Veliš zalíbil, pak existuje jeho obdoba vzdálená 7 km severozápadním směrem. Jmenuje se Dubolka a nachází se poblíž hlavní silnice Jičín – Sobotka.

Jámový lom prořezávající nenápadný sopečný kužel Dubolky má podobu impozantního kaňonu se stěnami až 30 m vysokými. Působivé skalní stěny doplňuje zbytek ražené štoly v podobě malého skalního tunelu a uměle vytvořené skalní okno spojující dvě dříve oddělené lomové jámy.

Bohužel vše je nesmírně zarostlé, takže uprostřed vegetačního období je tudy obtížné vůbec projít, natožpak něco vidět. Na Dubolce se dobýval nepříliš kvalitní kámen z čedičové žíly lidově nazývaný hasák nebo taky babina. Těžba skončila počátkem 20. století.

Sopečné návrší Dubolka

Sopečné návrší Dubolka

Sopečný vrch Zebín nad Valdicemi

Sopečný vrch Zebín nad Valdicemi

Mnohem nápadnější než Dubolka je impozantní Zebín (399 m) vypínající se v podobě útlého kužele nad valdickou věznicí. I tady objevíte terénní jizvu v podobě vytěžené lomové jámy, za pozornost však stojí spíše kopec jako takový. Jeho příkré svahy pokrývají stepní trávníky, křoviny a staré třešňové sady. Vystupují zde rovněž drobné skalky a sutě. Výživný i výhřevný čedičový podklad a izolovaná poloha lokality umožňuje rozvoj teplomilných rostlinných společenstev.

Působivá je rovněž kaple sv. Maří Magdaleny, která vznikla na vrcholu Zebína roku 1700 z iniciativy kartuziánské řádu v nedalekých Valdicích. Roku 1968 si ji vybrali vojáci Sovětské armády coby vhodný objekt pro umístění vysílačky.

Později sloužila také jako střelecký terč vojenského prostoru pod Zebínem. Zdevastovaný objekt prošel roku 2004 rekonstrukcí a o dva roky později byl opět slavnostně vysvěcen.

červená značka - Veliš, modrá značka - Dubolka, zelená značka - Zebín

červená značka - Veliš, modrá značka - Dubolka, zelená značka - Zebín

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store © freytag & berndtSHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Může se hodit

Jak se tam dostat
Popisované lokality leží v blízkosti urbanizovaného Jičína. Představují náměty na nenáročné vycházky a do jejich těsné blízkosti lze přijet veřejnou dopravou nebo autem. Jestliže chcete spojit poznávání se sportem a pohybem, pak je nejlepším řešením zvolit jako přibližovadlo mezi popisovanými místy kolo.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 19 – Český ráj

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Hitlerovo Orlí hnízdo i nejčistší jezero v Evropě najdete v Berchtesgadenu

Zrcadlící hladina jezera Obersee

Orlí hnízdo - proslulou Hitlerova pevnost Kehlsteinhaus, termální prameny a solné doly. Jedno z nejhlubších a...

Skleník v chrámu Notre-Dame. Odvážný architektonický návrh budí vášně

Katedrála Notre-Dame by mohla mít zahradu pod skleněnou střechou

Architekt Vincent Callebaut má odvážnou vizi rekonstrukce Notre-Dame. Z poničené střechy gotické katedrály chce udělat...

Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Ilustrační snímek

Místo pro vysněnou dovolenou je vybrané, termín dohodnutý, letenky koupené. Zbývá jediné: sbalit si kufr. Co do něj,...

Sto kilometrů pěšky osamoceným Slovenskem vás donutí rozjímat

Přechod z Dukelského průsmyku do nejvýchodnějšího bodu Slovenska. Budete tu...

Přechod mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec, nejvýchodnějším bodem Slovenska, je dlouhý téměř přesně sto...

Prázdné a nenápadné pláže ve Španělsku. Tady jste možná ještě nebyli

Playa de la Bolonia, v pozadí je vidět písečná duna.

Ačkoli se Španělsko řadí mezi nejnavštěvovanější země světa, stále se na jeho pobřeží najdou místa, kde se nebudete...

Další z rubriky

Konec vodáků v Česku? Sucho mění zavedené zvyky na řekách

Stopem po vodácké dálnici

Několikaleté sucho ve střední Evropě, zdá se, ani letos nepolevuje a dopady srážkového deficitu mají následky na mnoho...

Vajgly, plechovky, kapesníčky. Ze Sněžky odnesli přes metrák odpadků

Jarní akce Ukliďme Sněžku a pod Sněžkou se zúčastnily 27. dubna 2019 desítky...

Jarní akce Ukliďme Sněžku a pod Sněžkou se o víkendu zúčastnily desítky dobrovolníků, kteří sesbírali asi 125 kilogramů...

Cesta do středověku. Spluli jsme šumavskou řeku, která nemá vlastní pramen

Purpurové květy devětsilů lemují břehy.

Otava je jednou z našich nejkrásnějších řek. Na horním toku stéká divoce ze šumavských hvozdů a teprve pod Sušicí se...

Najdete na iDNES.cz