Sobota 25. ledna 2020, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. ledna 2020 Miloš

Adrenalin, který není pro každého. Úžasnými ferratami na slovenskou sopku

aktualizováno 
Málo známé a nepříliš navštěvované středoslovenské pohoří Vtáčnik nabízí lahůdku pro fajnšmekry. Vysoko nad jednu z dolin nebo na hlavní hřeben lze vystoupat netradičně zajištěnými cestami. Zavedou vás na Hrádok nad kaňonem Bystričianské doliny a pak na vulkanický vrchol Velký Grič (971 m) nad Handlovou.

Skalní amfiteátr Hrádku | foto: Jiří Sladkýpro iDNES.cz

Srovnání s alpskými ferratami asi není v tomto případě až tak na místě, ale adrenalinu si na nich lze užít víc než dost. Zvlášť druhá z nich je chvílemi bez nadsázky podobně dramatická jako zajištěné úseky v Alpách. Zvládnete ji bez zvláštních pomůcek, ale jistě s bušícím srdcem a snad i staženým hrdlem.

Na rozdíl od stoupání po kramlích a žebřících zde máte v rukou řetěz a na něm teprve ukážete, co umíte. Pro nepřipravené to může být nečekaný oříšek.

Fotogalerie

Vtáčnik je druhým nejvyšším vulkanickým pohořím na Slovensku. Zároveň nejzápadnějším. Třetihorní stratovulkán chrlil a rozléval lávu i vrstvy sopečného popela a jeho stopy jsou v krajině dodnes poznat.

Nejpůsobivější památku na bouřlivou minulost představují skalní výchozy, izolovaná skaliska či menší skalní města.

Impozantní až sto metrů vysoké andezitové stěny mají na Slovensku jen sotva obdobu. Ztuhlé lávové proudy si oblíbili skalní lezci a díky nim mají i běžní návštěvníci příležitost zažít něco, co se skalnímu lezení vzdáleně podobá. Technické pomůcky, řetězy a žebříky instalovali ve Vtáčniku lidé z horolezecké party.

Hrádok – ferrata pro děti

Za první zajištěnou cestou zamíříme na západní okraj pohoří. Trasa s umělými pomůckami slouží k snadnějšímu a rychlejšímu sestupu lezců ze stěny. Už řadu let je totiž Hrádok známý jako nejlepší slovenská lezecká oblast, samozřejmě po Tatrách.

Dvanácť mníchov

Dvanácť mníchov

Stometrová, většinou zcela kolmá stěna v délce několika stovek metrů je zčásti přirozeným odkryvem lávového proudu, zčásti umělá jako pozůstatek těžby v lomu. Nesmí vás překvapit, že při výstupu nebo za odpočinku na horních partiích Hrádku kolem vás každou chvíli projdou lezci s helmami u pasu a chrastící spoustou karabin a kovových pomůcek.

Hned na konci stěny na vás čeká první z řady žebříků. Strmý výstup usnadňuje několik řetězů na místech, kde trasa prochází skalními pilíři. Ale na její zdolání nepotřebujete speciální vybavení. Technické úseky jsou krátké a celý zhruba stometrový výšvih zvládnou s pomocí dospělých i děti.

Příkrý hlinitý a kamenitý terén je ovšem zrádný a kluzký i za sucha, a tak zvlášť cesta dolů, jak už to bývá, může být pro někoho problematická. Po pěti až patnácti minutách podle výkonnosti jste nahoře na skalní hraně. A co vás za odměnu čeká, je z kategorie nej!

Krajinné panorama Hrádku patří k nejúchvatnějším místům na Slovensku. Dvojitý kaňon s náručí zeleně v hloubce a věncem skalních výchozů vytváří podobu amfiteátru. Jednoznačně nejmagičtější místo celého pohoří dokáže na dlouho nabít energií.

Hrádok, nástup na cestu

Hrádok. Nástup na cestu

Kaňonem na Hrádok

Kaňonem na Hrádok

Při pohledu z kamenného balkonu se tají dech nad propastí pod vámi. Vyhlídka odtud je přímo stvořená k meditaci: s borovicemi na strmých skalách jako z čínských hor poustevníků a básníků, malířů a filosofů. Jen ty upravované chodníky se spoustou schodů tady nahradily žebříky.

K romantické atmosféře přispějí křivolaké duby a k nim nezvykle jalovce. Nostalgickou atmosféru si vychutnáte právě teď na podzim, kdy jsou bukové a javorové lesy plné teplých a zářivých barev. Seskupení skalních věží, přímo sousoší, nese příznačný název Dvanáct mníchov.

Nejimpozantnější je ovšem Velká skala naproti Hrádku se skalní jehlou zvanou Dračí zub. Podobná štíhlá věž Strážce doliny se vypínala kdysi v místech dnešního opuštěného lomu, než padla za oběť těžbě.

Malé Tatry

Z Bystričianské doliny se přenesme na východ Vtáčniku. Kolem města Handlové se to ježí homolemi a kužely, až si připadáte jako ve skutečné v krajině sopek. Nejde o pravé sopky, jaké známe třeba ze středomořských ostrovů nebo z Islandu, ale o vypreparované přívodní kanály, kudy proudilo magma na povrch.

Mezi sopečnými útvary vyniká originálně tvarovaný Velký Grič (971 m n. m.), pro domácí Kric. Díky své východní stěně získal vrch podobu horského štítu. Zatímco od západu se zvedá nenápadně jako slabě ukloněná plošina, reliéf na opačné straně má vysokohorský ráz. Dvousetmetrová stěna vás přitáhne už při pohledu z dálky, z náměstí v Handlové. Vzrušení se mění v nepříjemný pocit a dostaví se podvědomý strach. Ze vzdálenosti skoro čtyř kilometrů se zdá stěna stejně strmá jako svahy tatranských štítů. Ne náhodou místní říkají, že Kric, to jsou malé Tatry.

Velký Grič z Handlové

Velký Grič z Handlové

Velký Grič z Handlové - část trasy řetězů

Velký Grič z Handlové - část trasy řetězů

Velký Grič je navíc velmi podivná hora. Vysokohorský terén je dílem probíhajících sesuvů a vzniklými trhlinami stále proudí teplý vzduch. A v létě svah řádně sálá. K tomu aromatické byliny všude kolem. Je-li Velká skala naproti Hrádku taková malá velkofatranská hora Tlstá, pak Velký Grič připomene České středohoří a ještě spíš bizarní aridní vrchy na Balkáně či dokonce v Malé Asii.

Zatímco na žebřících pod Hrádkem to byla spíše dětská zábava, druhá „ferrata“ je úplně z jiného soudku. Výstup východní stěnou Velkého Griče je něco, s čím nemohou soupeřit ani zajištěné cesty v Tatrách. Aspoň to tvrdí handlovští horolezci. Můžeme se přesvědčit, co je na tom pravdy.

Řetězy na Griči

Ani tady nejde o obvyklou ferratu, pohyb vzduchem po kolmé stěně a po umělých schodech nečekejte. Cestou na Grič se ke svahu doslova přitisknete. Dokonalé spojení s horou zajistí volné, nijak neukotvené řetězy. Ideální je absolvovat výstup bez zátěže, ale zvládnout se dá i s plným batohem. Zmiňovat průměrný čas potřebný k zdolání nemá význam, extrémně odolní jedinci to zvládnou za třicet minut, ale nezkušení tu mohou uvíznout i na hodiny. Pouštět se sem osamoceně se každopádně nevyplácí.

Nástup na horu je dramatický. Strádání začíná v pohyblivém kamenném moři a poté přístupová pěšina projde lesem. Všechno jsou to pěkně strmé úseky, ale směrem vzhůru ještě přituhne.

Asi nejtěžší úsek

Asi nejtěžší úsek

Ještě jedno skalní žebro

Ještě jedno skalní žebro

To nejhorší nejsou řetězy, ale závrať. Přes jednotlivé skalní prahy terén strmí víc a víc, a i na delších úsecích tak může mít až 60 stupňů. Být to na hladké skále, je to regulérní lezecká záležitost. Ale díky výstupkům v andezitových plotnách se dá ve stěně udržet. Nejjednodušší je chytit se řetězu jednou rukou a druhou se přidržovat pevných kamenů a výčnělků skal, a kde to jde, trsů trav nebo křovin.

Zkušení to zvládnou s řetězem v obou rukou, ale takto postupovat nejde všude. S dvacetimetrovým řetězem v ruce může stoupat nanejvýš jeden, ostatní raději počkají už kvůli padajícím kamínkům. Ve skupině to tak trvá nekonečně dlouho.

Plných sto výškových metrů stoupá trasa přímo, kolmo k vrstevnicím. Následuje traverz doleva, kde si každý může oddechnout, protože to nejhorší má za sebou. Řetězy se tu rozdvojují, pravý úsek končí hned vzápětí za skalním pilířem. Ale ani uzounký chodníček není nedělní korzo, doslova visí nad propastí. Otrlí ho přeběhnou, ostatní budou bojovat se závratí. Dolů se raději příliš nedívat.

Chrámový štít a Baštový múr z Velkého Griče

Chrámový štít a Baštový múr z Velkého Griče

Kroky jistí rozvěšené řetězy. Pro někoho příliš vysoko, pro jiné zas nízko. Nad vámi se teď tyčí kolmé skály Baštového múru, překonáte dvě skalní žebra pod nimi a už snadnějším výšvihem dosáhnete Vetrového sedla.

Zašpičatělý Chrámový štít nad ním je mohutný blok hory odtržený a vychýlený z masivu. Najdete na něm lezeckou vrcholovou knihu. A konečně budete mít čas a chuť pokochat se pohledem dolů. Východní stěnu teď máte před sebou v plné kráse a z dvousetpadesátimetrové hloubky se až zatočí hlava.

Řetězy tady končí, ne ovšem útrapy, na Grič totiž ještě zbývá skoro stovka metrů. Nijak zvlášť vyšlapaná cesta vede krkolomným terénem a houštinami na skalnatý vrchol. Komu snad zbyly síly, dopřeje si krátkou lezeckou vložku a vyškrábe se na vyhlídkovou plošinu. Obtížné místo ovšem lze lesem obejít.

Může se hodit

Vyhlídkový Velký Grič
Půlkruhový rozhled zabírá notný kus slovenských Karpat. Netřeba dodávat, že přebijí námahu a riziko při strhujícím výstupu. Z Velkého Griče přehlédnete takřka leteckým pohledem nejbližší Handlovskou kotlinu, za ní se zvedají Kremnické a Štiavnické vrchy a při trochu lepší dohlednosti se přihlásí další a další horská pásma: celý hřeben Velké Fatry, Poľana, západní část Nízkých Tater a nejdál Choč, linie Západních Tater a dokonce zub vysokotatranského Kriváně.

Jak na Hrádok
Obvyklým nástupní místem je Gepňárova dolina, kam se dá přijet z Kamence pod Vtáčnikem. Nedaleko chaty Končitá začíná naučná stezka na nejvyšší horu Vtáčnik. Z ní vás přivede značení odbočkou doprava přes hřbet Hrádku k nástupnímu místu skálolezců. Na žebříky projdete skrz pole balvanů pod bývalým lomem a ještě kus těsně podél skalní stěny. Alternativní trasa ze západu není vyznačena. Na křižovatce v Gepňárově dolině se vydáte doprava a pustíte se asi kilometr Bystričianskou dolinou. Odbočka vlevo míří velmi strmě do odlesněného svahu. Ke stanovišti lezců pokračujete průsekem, ve skutečnosti trasou někdejšího vrátku, kterým se v délce několika set metrů dopravoval vytěžený kámen. Ještě se dají rozeznat zbylé pražce. Pro další pokračování ze skalní galerie Hrádku se nabízí výstup na Vtáčnik. Na turistický chodník je to několik set metrů neznačenou, ale nepřehlédnutelnou lesní cestou.

Na Grič podél bílých šipek
Přístup k řetězům pod Velkým Gričem je orientačně náročný. Motorizovaným usnadní výstup nezpevněná cesta nad částí Handlové Horní koniec. Loukami se dá přijet až na samotné úpatí hory. Terén pod horou se spletí lesíků, houštin a propadlých míst po poddolování je zvlášť složitý. Většina pěšin vás dříve či později přivede k cíli. Jakmile najdete horolezecké značení, bílou šipku na stromě, je vyhráno. Stačí sledovat další, až se dostanete k nástupu na zajištěnou cestu. Jiná, ale delší a náročnější trasa vede z Handlové, zprvu po červené značce a z ní je třeba několikrát odbočit vlevo, naposledy na nenápadnou panelku. Velký Grič budete mít stále před sebou a s trochou orientačního smyslu se dostanete k bíle značené trase. Z vrcholu Velkého Griče vede hřebenová turistická cesta, kterou se už pohodlně vydáte na další zajímavá místa pohoří Vtáčnik. Pokud z Griče sestoupíte, tak nejpoutavější trasa vede přes druhý, nižší sopečný vrchol Malý Grič přímo nad Handlovou a s neméně okouzlujícím rozhledem. 

Autoři:
  • Nejčtenější

Posledních sto kilometrů. Čína je krůček od podmanění Mekongu

Jeden z největších veletoků naší planety se nenávratně mění. Na Mekongu a jeho přítocích rostou desítky přehrad a Čína...

Legendární Turnerova chata na Šumavě je na prodej, majitel nemá nástupce

Legendární Turnerova chata u řeky Vydry nedaleko Horské Kvildy na Klatovsku je na prodej. Objekt v 1. zóně Národního...

Pro nás nejbližší rakouský lyžařský obr přitahuje i nejlepší lyžaře světa

Saalbach Hinterglemm si vydobyl místo mezi absolutní špičkou rakouského lyžování. Se svými 270 km tratí je dnes v...

Gruzie úspěšně buduje světové lyžařské středisko. V Gudauri už bydlí i Češi

Když se chce, tak to jde. Gruzínské Gudauri rychlými kroky směřuje mezi top lyžařské destinace. K dokonalosti zbývají...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nenápadný zimní ráj v Rakousku. V Nočkových horách vás obslouží i komorník

Okolí průsmyku Turracher Höhe na rozhraní Štýrska a Korutan patří mezi skvosty, o kterých mnoho Čechů zatím neví....

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Relax pro skutečné milovníky Slovenska. Zima v Horním Pohroní vás nezklame

Zimní dovolená pod mytickou Kráľovou hoľou bude patřit k těm zážitkům, na které nikdy nezapomenete. V místě, kde se...

Den, kdy Islanďané oslavují velryby. Zákaz rybolovu pro ně není problém

Dalvík je ospalé rybářské městečko na severu Islandu. V přístavu lze zakoupit organizované výlety na pozorování velryb,...

Královna výhledů na Slovensku. Prověřili jsme zimní výstupy na Kráľovu hoľu

Mohutný a díky vysílači nezaměnitelný masiv Kráľovy hoľe vystupuje o kilometr nad okolní krajinu Horního Pohroní a...

Cesta na thajský zázrak. Záliv Koh Tao je tropický ráj s cenami pro každého

Thajsko je jednou z nejvíce navštěvovaných destinací jihovýchodní Asie. Právě proto jste již určitě četli moře...

Najdete na iDNES.cz