Když jsem náhodou zjistil, že v Česku máme ostrov Tajvan, ani mi to nevyrazilo dech. Koneckonců, u Českých Budějovic je Argentina, u Kamenice nad Lipou Betlém, Texas zase leží u Chlumu u Třeboně. Ale napadlo mě, kolik toho z mapy světa v Česku vlastně máme. A tak jsem strávil měsíc dobrodružným cestováním kolem celého světa, aniž jsem vytáhl paty z republiky.
Byl jsem v Africe, aniž jsem potřeboval moskytiéru, v Šanghaji, aniž jsem potřeboval hůlky, v Temešváru i Jeruzalémě. Stačilo mi jen prohledat rejstříky map a autoatlasů, místo průvodců jsem po večerech četl skoro dva tisíce stran Zeměpisného lexikonu ČR, místo pasu jsem nosil v batohu zatím vydané první díly Slovníku pomístních jmen v Čechách, místo vedra mě ničil pětikilový obrovský Turistický atlas Česka a místo nekonečných dálek ještě nekonečnější Rejstřík sídel ČR.
Ale procestoval jsem toho hodně. Aspoň tři Mexika, Nový York, Velký Londýn, tři Albánie a snad pět Habeší. Taky Bosnu a Sibiř, Altaj a Rakousy i Rusko. Skoro to vypadá, že v Česku máme úplně všechno.
Však uvidíte sami.
Exotické dálky
Tajvan. Kdo by to byl řekl: pacifický ostrov v Lipenské přehradě. Existuje několik teorií, jak ke jménu přišel, a tu pravou uhodnete sami. 1) Bylo to podle rybáře, který tam jezdil na ryby a měl výrazně šikmé oči. 2) Ostrov má tvar nápadně připomínající skutečný Tchaj-wan. Mimochodem, Tajvan mají i v Jablonci nad Nisou, jmenuje se tak pláž na tamní přehradě.
Amerika. Asi nejznámější Amerikou v Česku je lom u Berouna, kde se koupou nudisté a točil se tam Limonádový Joe. Amerik je však mnohem víc, obvykle jde o samoty, pole, rokle, lesy, skály a podobně, většinou místa, jejichž majitel buď žil v Americe, nebo byla těžko přístupná, velmi romantická či velmi úrodná. Anebo to bylo úplně jinak: třeba písecká Amerika vznikla tím, že po roce 1860 byl mezi chudší obyvatele rozdělen k obdělávání kopec, aby se zamezilo emigraci do Ameriky. Čili to byla jakási náhradní Amerika.
Šanghaj. Exotické jméno a nudná realita: jinak je to totiž Divišova čtvrť v Brně. Vznikla v roce 1925 jako nouzová kolonie zaměstnanců Královopolské strojírny. Protože překotně rostla a domky byly malé, zřejmě připomínala čínskou Šanghaj, v té době dějiště mnoha dobrodružných filmů a románů.
Kanada. Moc javorů tady není. Jmenuje se tak část Třince, kde v roce 2001 žilo přes tisíc lidí. Je to také lom u Berouna.
Tip na dovolenouPoznávejte Česko. Vybírejte zájezdy na dovolena.iDNES.cz a procestujte republiku křížem krážem. |
Česká Kanada. Drsnější podnebí, jezírka, potoky, hluboké lesy: samozřejmě, že někoho muselo napadnout, že tenhle kraj na jihovýchodě okresu Jindřichův Hradec připomíná Kanadu. Stalo se to prý roku 1925 a tím, komu to secvaklo, byl místní spisovatel Jaroslav Arnošt Trpák, který se právě vrátil z cesty do Kanady.
Habeš. Část Písku, kde se počátkem 20. let začaly stavět družstevní rodinné domky, o nichž zlí jazykové tvrdili, že se při nich nepoužívá malta, ale bláto. Připomnělo to prý habešskou vesnici s chatrčemi na pražské národopisné výstavě z roku 1908. Habeš však mají i v Opočně, Strakonicích, Nymburku, Mladé Boleslavi, zřejmě v reakci na italskou invazi do Habeše v roce 1935.
Nový York. New York, ale ani jeden mrakodrap... Jen osada vzdálená asi dva kilometry od Suchdola nad Lužnicí. Jméno dostala roku 1920 jako výraz díků západním mocnostem, díky nimž se téhož roku k nové ČSR připojilo i sporné území Vitorazska. Oficiálně na mapách ji najdete jako Nový York, na cedulích ale "povýšila" na New York.
Sahara. Přesně je to Moravská Sahara a tento název se vžil pro úzký pruh písku, přesypů a dun táhnoucí se skoro šest kilometrů podél železnice mezi stanicemi Bzenec-přívoz a Rohatec na jižní Moravě. Mezi dunami velblouda netřeba, protože Sahara je široká maximálně sto metrů.
Mexiko. Na počátku byla poprava: Mexiko se k nám dostalo, když Mexičané zastřelili císaře Maxmiliána, což byl bratr našeho Františka Josefa I. Jedno leží na silnici mezi obcemi Vřesina a Klimkovice, v těsné blízkosti Ostravy, další pak v Moravských Budějovicích. Je to také lom u Berouna. Anebo místo ve Sklenařicích v Krkonoších.
Amur. Nikdo zřejmě neví proč, ale jméno téhle řeky z Dálného východu nese lokalita u Křečhoře na Kolínsku.
V Texasu. Ani Dallas, ani kovbojové, jen samota poblíž Chlumu u Třeboně. Rozhodně to není žádný South Fork, kde žili Ewingové.
Altaj. Kdyby nejvyšší hory Sibiře věděly, že je po nich pojmenován téměř neznatelný vyvýšený hřebínek u obce Úherce na Lounsku, asi by z toho bylo zemětřesení.
Kalifornie. Část Pelhřimova, která Kalifornii nepřipomíná vůbec ničím, ale přesto se tak jmenuje už pěkných pár desítek let. Nemají tam ani Hollywood.
Havaj. Čtvrť Jihlavy. Dnes zřejmě dosti ironické označení části města, kde žijí sociálně slabé vrstvy. Je však staršího data.
Afrika. Je ve středních Čechách a nikdo neví proč. Přesné jméno zní či znělo Na Africe. Neslo jej pole poblíž obce Saky na Kladensku.
Argentina. Samota u Svatého Jana nad Malší jižně od Českých Budějovic, majitel byl údajně nějaký čas za prací v Argentině.
Austrálie. Pokud už nejsou zapomenuty, máme jich několik: u Bělé pod Bezdězem, v Cítolibech u Loun, v Kostelci na Plzeňsku i jinde. Původ jména je docela komický: Obvykle to bylo pole, kam to měl majitel opravdu hodně daleko.
Hanoj. Tohle je ovšem Malá Hanoj na jihu Prahy: bránu tady hlídají dva kamenní lvi, hodně se tu "asijsky" jezdí na kole, ryby se porcují přímo na ulici, prodávají se poslední hity vietnamských pop-star, obchoduje se tady se vším možným a jí se samozřejmě originální skvělé vietnamské jídlo.
Čína. Přesněji Na Číně. Název jedné části Českých Budějovic.
Kuba. Přesněji Na Kubě. Název jedné části Osečné na Liberecku. Údajně vznikl proto, že jeden z tamních obyvatel měl přezdívku Fidel.
Česká Sibiř. Brr, ty fujavice! Když tudy jedete v zimě, vidíte, že sněhu je tady víc než jinde. A na jaře se drží nejdéle. Opravdu, tady na pomezí středních a jižních Čech je počasí krušné jako v tajze. Říká se, že jméno Česká Sibiř zavedl roku 1925 novinář Jan Herben, který sem vyrazil z jarní Prahy a nalezl zimu, o čemž rychle napsal fejeton, ale faktem je, že o Sibiři se v souvislosti s krajem kolem Miličína hovořilo už dříve. Díky Herbenovi však vstoupila Česká Sibiř do povědomí, čehož využily soudobé turistické průvodce pro jakousi dřevní podobu "soft-adventure".
Asuán. V Egyptě mají přehradu, poblíž Mladoňovic u Moravských Budějovic je zase rybník stejného jména. Když vidíte na mapě, jak je dlouhý a úzký, hned je vám jasné, kde ke svému jménu přišel.
Port Arthur. O tenhle přístav v Mandžusku válčili kolem roku 1905 Rusové s Japonci a pod vlivem zpráv o daleké válce bylo tohle jméno tak chytlavé, že ho dali (kromě barů) i právě stavěné části Šlapanic u Brna.
Klondike. Zlato se tam nedoluje, jen tam možná kdysi, když tam bydleli lidé stavějící jadernou elektrárnu, bylo rýžoviště vyšších platů. Je to část Dukovan.
Sousedé
Vídeň. Ta česká je o hodně menší než její větší jmenovkyně. Je to vesnička na Ždársku. A proč se tak jmenuje? Po rakouské Vídni to nebude. Tahle Vídeň vznikla už někdy před rokem 1370 a je dost nepravděpodobné, že by jakési hnízdo na Vysočině dostalo jméno po hlavním městě sousední země. Spíš jde o odvozeninu slova vidět. Třeba odtud bylo vidět daleko do kraje?
Mnichov. S těmi se roztrhl pytel. Je jich přinejmenším šest: na okresech Bruntál, Domažlice, Chrudim, Louny, Strakonice a Ústí nad Labem.
Prusy. Pravda, tohle jsou Prusy Pustiměřské, leží u Prostějova, ale jsou to opravdu Prusy prušácké. Už ve 14. století tam žili Němci, a hádejte, kde byla jejich Vaterland, když si svou vesnici pokřtili Deutsch Preussen...
Kolín. S Kolínem nad Rýnem nemá nic společného, ale je to jméno, které člověka napadne asi jako první, jak mi to dokazovali i přátelé, které jsem prosil o pomoc. Jméno pochází snad od toho, že osadníci si museli v často zaplavovaném místě pomáhat kůly, jimiž zpevňovali půdu. Tedy "kolili". Ale vyskytly se i křečovité výklady, že Kolín je vlastně Colonia a to jméno jí dali němečtí kolonisté, takže Kolín má jméno stejného původu jako jeho německý jmenovec, byť tam byli kolonisty Římané.
Drážďany. Vesnice v lesích na okrese Pelhřimov.
Berlín. Část Rokytnice nad Jizerou, vystavěná během druhé světové války, kam se stěhovali Němci z Říše.
Košice. Vesnice na okrese Tábor.
Štětín. Obec u Pardubic.
Rakousy. Ves na Semilsku, žije tam asi 70 obyvatel.
Krakov. Vesnice kousek od Rakovníka. Komárno. Vesnice na Kroměřížsku, jejíž jméno připomíná, že vznikla "na místě komárném, na místě s močály a bažinami".
Žilina. Obce u Kladna a Nového Jičína.
Hlohovec. Vesnice u Brna.
Trnava. Obce na okresech Nový Jičín, Hradec Králové a Třebíč.
Bavory. Vesnice na Břeclavsku z roku 1322.
Buda. Kdo dneska ví, že Budapešť se skládá z měst Buda a Pešť... To první jméno nesou i vsi v Horce na Kutnohorsku, u Mukařova, Bakova nad Jizerou a Mladé Boleslavi.
Polsko. Žádný hrdý stát, jen samota ve Žďárských vrších mezi Líšnou a Vácovem.
Katovice. Městys kousek od Strakonic. Správně po místním se vyslovují Kátouce.
Gabčíkovo. Když se budovala tahle přehrada na Dunaji, stavěla se u Rouchovan mezi Třebíčem a Moravským Krumlovem závlahová nádrž Olešná. Zřejmě proto jí nikdo neřekne jinak než Gabčíkovo.
Zbytek Evropy
Benátky. Těch je u nás opravdu hodně, i s Benáteckou Vruticí aspoň deset. Nejznámější jsou ty nad Jizerou, další jsou poblíž Havlíčkova Brodu, Kutné Hory, Olomouce, Pelhřimova, Litomyšle, Suchdola nad Lužnicí, Hradce Králové a Žďáru nad Sázavou. Asi vás zajímá to jméno: ano, je to většinou velmi pravděpodobně česká Venezia, protože naše Benátky obvykle leží u řek nebo potoků a některé bývaly i v močálovité krajině.
Petrohrad. Žádné paláce, žádná Něva, žádná Aurora, žádná revoluce: tahle vesnice poblíž Loun nemá rozhodně jméno po bývalém hlavním městě Ruska, protože vznikla přinejmenším o čtyři sta let dříve. Původně se jmenovala Petersburg.
Zborov. Se slavnou legionářskou bitvou nemá nic společného ani Zborov na okrese Šumperk, ani Zborov, jenž je součástí městyse Ledenice na Českobudějovicku. Samozřejmě vznikly mnohem dřív.
Montserrat. Kostel kousek od obce Mutná poblíž Slavonic.
Paříž. Eiffelovku tu nenajdete. Je to jen osada poblíž Suchdola nad Lužnicí. I ona dostala jméno roku 1920 jako poděkování Západu, díky němuž se 31. července téhož roku k nové ČSR připojilo i území Vitorazska.
Malý Londýn. Osada, jež je součástí obce Rapšach v okrese Jindřichův Hradec. Jméno nosí z úplně stejného důvodu jako Paříž (viz výše) či Nový York (viz ještě výše).
Velký Londýn. Je hned vedle Malého Londýna, takže hádejte, jak asi ke svému jménu přišel.
Amsterodam. Holínky s sebou: je to obvykle pole nebo louka, které často zaplavovala voda. Jeden je či byl v Malých Přílepech u Uhnošti, další v Bozkově na Semilsku, jiný třeba v Chlístově u Klatov. Někdy se říkalo hezky česky i Hamstrdám.
Ostende. Těžko říct, co na tom belgickém městě u moře Češi mají. Je to nečekaně častý název, který nesou pláže na rybníku Svět u Třeboně, Boleveckém rybníku v Plzni a jinde.
Loreta. Ves na Kutnohorsku a kopec na Litoměřicku, jež dostaly jméno po italském poutním místě Loreto.
Portyč. Je v tom válka: vojáci z písecké posádky po bojích v Itálii na Neapolsku v první půli 19. století dali tohle jméno části Písku. Tamní přístavní město Portici jim připomínaly nízké písecké domy na břehu Otavy.
Jesenice. Město ve Slovinsku. Mimochodem, poblíž je Žirovnica, která podezřele připomíná jihočeskou Žirovnici.
České Švýcarsko. Skalní města, bludiště, rokle, věže. Nejznámější je Pravčická brána. Tak to je České Švýcarsko. Jméno vzniklo překlopením názvu Saské Švýcarsko pro německou část Labských pískovců. Takhle romanticky pokřtili celý kraj švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří působili v Drážďanech a malovali krajinu, která jim připomínala domov.
Janov. Tak nenápadné jméno, že si nikdo ani neuvědomí, že zní jako název italského přístavu. V Česku je jich přinejmenším třináct a samozřejmě vznikly od jména Jan, nikoliv Genova.
Český Merán. Půvabný, zvlněný a romantický kraj, který pohladí duši i oko, v přírodní míse pod kopci kolem městečka s poněkud neromantickým jménem Sedlec-Prčice. Meránem je už od 19. století, jelikož někomu připomněl italské lázeňské město Meráno, rovněž ležící v příjemné kotlině pod Alpami. Merán se však občas říká i části Polabí před Ústím.
Stalingrad. Tak tady se naštěstí nikdy nebojovalo a není tady ani Volha. Tahle čtvrť Ždáru nad Sázavou vznikla jako sídliště pro lidi pracující v tamních strojírnách. Tenhle Stalingrad přežil všechno, i originál, neboť se ani nepřejmenoval na Volgograd.
Španělsko. Kdysi ještě před válkou se sem přistěhoval snědý, černooký muž, jemuž místní začali říkat Franco, protože v té době zuřila španělská občanská válka. A když tam žil Franco, tak se téhle části vsi Zdemyslice u Blovic začalo říkat rovnou Španělsko. Před lety tam místní dokonce umístili závoru a tabule s nápisem Španělsko a vlajkou EU. Jsou tam dodnes.
Holandsko. Část Dukovan.
Blízký východ
Jerusalem. Kdyby přivedli Izraelce a Palestince do tohoto Jeruzaléma, asi by skončily spory o to, čí to bude hlavní město. Tahle vesnice by šla dokonce i těžko rozpůlit, jak je malá. Dneska je součástí Příbrami, místo Zdi nářků, mešity Al-Aksa a Chrámu Božího hrobu má jen malou kapličku. Trvale tam žije asi stovka lidí. Zvláštní znamení: vsí Jerusalem protéká Jerusalemský potok. A to nemá ani pravý Jerusalem.
Tábor. Husitské město není pojmenováno podle toho, že by tam husité tábořili. Jméno dostalo podle biblické hory ve Svaté zemi. Podle křesťanské tradice se na hoře Tábor událo Proměnění Páně, ale možná husité při založení Tábora roku 1420 mysleli spíš na to, že z hory Tábor vyrazil k vítězné bitvě izraelský vojevůdce Barak, jemuž to přikázal Bůh.
Oreb. Znáte přece Třebechovice pod Orebem. Oreb je biblický Horeb, což je jméno hory na Sinaji, kde Bůh zjevil Mojžíšovi zákony pro Izraelity.
Hora Svaté Kateřiny. A ještě jednou Sinaj. Tohle je tamní nejvyšší hora a taky město u Litvínova.
Jordán. Nejznámějším jmenovcem biblické řeky u nás je rybník v Táboře, který je právě vypuštěný. Ale v Česku je Jordánů či Jordánků na 140. Jsou to rybníky (v Hluboké u Borovan, v Dřínově na Slánsku, v Krušovicích na Rakovnicku, v Úhrově na Chotěbořsku), potoky, rameno řeky Orlice, ale i lesy, pole a kopec.
Babylon. Nejznámější je Babylon u Domažlic, ale je jich víc: to jméno u nás nesou kopce, lesy. Ona ves u Domažlic je z roku 1587. Jméno Babylon lidé dávali obvykle výšinám čnícím z krajiny jako bájná babylonská věž nebo místům, kde býval zmatek. Objevila se však i teorie, že Babylon je jen zkomolenina názvu Babí lom, čili obětiště bohyně Báby. To tedy, babo, raď, protože to je pěkné zmatení jazyků...
Betlém. Betlémů je u nás víc než ve Svaté zemi. Jeden je na Pelhřimovsku, další na Svitavsku, jiný na Liberecku, další poblíž Turnova, Ústí nad Orlicí a Rychnova. Jsou to vesměs jen drobné lokality, některé se změnily z osad či samot v ulice, když je dostihla blízká vesnice nebo město. Anebo to může být kopec, les, dokonce i potok.
Cedronský potok. Je u nás v dvojím vydání. Jeden v Mrklově, což je dnes součást Benecka na Jilemnicku, druhý v Římově na Českobudějovicku. Originál se jmenuje Kidron a je to potok, nebo taky stejnojmenné údolí v Jeruzalémě, které odděluje staré město od Olivetské hory. Ježíš jím prošel, když odcházel na Olivovou horu, aby nastoupil cestu k utrpení.
Josafatské údolí. Je to vlastně opět Kidron (viz Cedronský potok), údolí oddělující Jeruzalém od Olivetské hory. České Josafatské údolí je mezi Táborem a Černovicemi u vsi Hroby.
Troja. Znáte dobře: pražská čtvrť, kde je zoo. Nedostala však své jméno po antické Tróji, jejíž trosky leží v Malé Asii, nýbrž po barokním zámku, který na jejím území stojí. Ten už ho ovšem po dějišti trojské války skutečně dostal. Prý proto, že výzdobu zámku tvořily antické motivy, mezi nimiž byly i výjevy z trojské války.
Turecko. Taková rarita. Oficiálně se jmenuje Verměřovice, ale vždy to bylo Turecko, fanoušci tamních fotbalistů mívají občas turecké vlajky a fotbalový klub Sokol má internetovou adresu fotbal-turecko.webnode.cz. Název Turecko údajně vznikl už někdy po roce 1600, kdy tamní šafář vmetl Verměřovickým, kteří při požáru zámku odmítli hasit, že se chovají jako Turci.
Balkán
Albánie. Kdo by řekl, že jsou hned tři. Čtvrť v Klášterci nad Ohří a pole či jiné pozemky u Mukařova a Červeného Kostelce na Náchodsku. To první místo vzniklo tím, že si několik vojáků, kteří za 1. světové války bojovali v Albánii, vedle sebe postavilo domy, ostatní naznačovala, že místo bylo kopcovité a neúrodné.
Balkán. Přesněji Na Balkáně čili část Prahy 3.
Bosna. Vsi, samoty či pole na okresech Jindřichův Hradec, Kroměříž i jinde. Obvykle mají spojitost s tím, že majitel prožil tažení v Bosně, anebo tam byla neúrodná a kamenitá pole "jako v Bosně".
Bulhary. Zní to jako Bulharsko, tahle vesnice u Mikulova nemá s Bulharskem nic společného. Němečtí kolonisté jí dali jméno Pulgram, z čehož vzniklo Pulgary, od nichž už je kousek k Bulharům.
Srbsko. Vesnice na poloviční cestě mezi Berounem a Karlštejnem, poprvé byla zmíněna roku 1428.
Černá Hora. S místy, která se jmenují jako rekreační stát mezi Chorvatskem a Albánií, se roztrhl pytel. Největší je městys Černá Hora u Blanska, který je asi nejvíc známý díky stejnojmennému pivovaru, kde se vaří pivo už bezmála půl tisíciletí. Pak je tady třeba Černá Hora u Dymokur v okrese Nymburk, která má 36 adres a podobně. Ale je také Černá hora v Krkonoších, která měří 1 299 metrů.
Baška. To jméno známe z Chorvatska, připomíná nám šplouchnutí v Jadranu. Ale tahle Baška leží v okrese Frýdek-Místek a připomíná spíš bečení ovcí. Má asi 3 500 obyvatel a jméno připomíná buď jakéhosi Baška, který ves získal, nebo to, že až zde prý Valaši chovali ovce – a ovci se říkalo baška.
Temešvár. Vesnice na Písecku, která kdysi nesla nenápadné jméno Nová Ves. Temešvárem se stala někdy po roce 1716: byla přejmenována na památku vítězství rakouských vojsk nad Turky, po němž byla celá dobytá oblast Banátu s hlavním městem Temešvár (Timisoara) přičleněna k Rakousku. Teď je Timisoara rumunská. A jak je vidět, taky česká.
Jadran. Je přece jen o dost menší než skutečný Jadran. Vlastně to není žádné moře, jen jezero po bývalé pískovně mezi Lipníkem nad Bečvou a Osekem. Na rozdíl od Dalmácie tady nesjou kamenité pláže.
P. S. Důležité: ze seznamu jsou záměrně vynechána jména trampských osad, jako třeba Ontario, Amazonka, Arizona či El Paso. Je to jiná kategorie a ani by se sem nevešla, protože jich vznikly tisíce. Jinak jsem zjistil, že v Česku je všechno, i to, co v atlasech světa nenajdete. Třeba Nebesa. Nebo Peklo. A taky Onen Svět. Ale všechno jsem jistě nenašel. Když takové místo znáte, napište mi to. A když víte, jak se ke svému jménu dostalo, tím líp.