Po smrti Josefa Probošta (1849-1926), který si od svého díla sliboval peníze a slávu a pro něhož byl betlém až zničující vášní, dílo skončilo na dlouhé roky v kůlně manželů Boženy a Františka Skřivanových a stal se pro ně smyslem života.
Komunisté totiž v budovatelském zanícení v 50. letech likvidovali "přežité tmářství" a betlém jim byl trnem v oku. Díky dobrým lidem však přežil a v roce 1999 byl vyhlášen národní kulturní památkou.
"Mechanický Proboštův betlém se dvěma tisíci ručně vyřezávanými částmi je unikátním dokladem lidové tvořivosti. Zachycuje nejen známý biblický příběh narození a ukřižování Ježíše Krista, ale i život obyvatel Třebechovic a okolí na přelomu století.
Probošt na něm začal pracovat v polovině osmdesátých let předminulého století a vylepšoval ho až do své smrti," říká ředitelka muzea Zita Zemanová.
Josef Probošt se narodil dne 25. března 1849 v Třebechovicích. Vyučil se truhlářem. V roce 1882 převzal hospodářství po svém otci.
"U Proboštů se scházeli sousedé, aby si popovídali o životě, ale také četli z českých kalendářů a knih. Snad to byl základ pozdějších 'betlémáků', kteří byli svědky vzniku budoucího Proboštova celoživotního díla. Škoda, že žádný z nich nevzal pero a papír a nezanechal písemné svědectví o jeho vzniku," píše se na internetových stránkách muzea.
|
MŮŽE SE HODIT |
Dále se dočtete: "Stavění betlémů na Vánoce bylo v té době tradicí, většinou však byly figurky vystřihovány z tištěných archů. Probošt se spřátelil s řezbářem Vilémem Krištofem a u něho snad také s Josefem Kapuciánem. Podle pamětníků byly první vyřezávané jesličky, které představil sousedům asi v roce 1885, překvapením pro manželku a vznikly ze spolupráce těchto tří přátel. Ohlas prý byl tak vřelý, že se rozhodl betlém rozšířit o další postavičky,..."
Na slavném betlému se podílel řezbář Josef Kapucián a tvůrce zmenšeniny mlýnského kolového mechanismu, sekerník Josef Friml. Původně sedm metrů dlouhý betlém byl po vzoru jesliček z Rychnovska postaven jako rohový, aby ho kvůli předvádění po celých Čechách bylo možno převážet na voze.
Muzeum betlémů, které vzniklo v polovině 80. let za působení manželů Marie a Vladimíra Vaclíkových a které ročně navštíví více než pětašedesát tisíc návštěvníků, se betlémářství věnuje pečlivě, což dokládá i dlouhodobá výstava betlémů a jesliček ze sbírek muzea i exponátů zapůjčených od autorů z celé České republiky a Slovenska i stálá prodejní výstava betlémů a tradičních dřevěných hraček.
Betlém v České Třebové
Betlémy si můžete prohlédnout i v České Třebové. V místním Muzeu betlémů, které je otevřeno je i během vánočních svátků až do 30.prosince, jsou k vidění jak exponáty přímo z majetku českotřebovského muzea, tak zapůjčené například z Třebechovic pod Orebem nebo z Poličky.
"Raritou je Velký kostelní betlém, a zejména černošský betlém z Poličky," uvádí ředitelka muzea Jana Voleská. "Stejně jako v posledních letech se i letos na výstavě objevila novinka. Je to dílo českotřebovského řezbáře a truhláře Miloslava Janzy." Janzův betlém je celý z přírodních materiálů a umisťuje betlémský výjev do nejstarší českotřebovské čtvrti.
Zajímavostí je betlém, který tvoří děti z místních škol přímo v průběhu výstavy. "Děti během výstavy doplní krajinu figurkami darovníků, ovečkami, stavbami a dalšími výjevy. Tyto figurky, nakreslené na čtvrtkách o velikosti do deseti centimetrů, musí být na druhé straně označeny jménem, třídou a školou," upřesňuje Voleská.
Výtvory bude oceňovat odborná porota. Českotřebovský dětský betlém tak bude den ode dne zajímavější. Po skončení výstavy se stane novým exponátem městského muzea.
 Východní Čechy patří k oblastem se starou betlemářskou tradicí. Nejstarší třebovské jesličky vznikly již na počátku předminulého století. |
 Mechanický Proboštův Betlém v Třebechovicích pod Orebem je světovým unikátem. Skládá se ze 2000 dřevěných částí. |
