"Do nejpřísněji chráněné zóny parku se takový objekt nehodí. Ani vzhledem, ani velikostí, která je poplatná době, v níž vznikl. Na místě, kde dnes Labská bouda stojí, by nemělo být nic,“ uvedl ředitel Krkonošského národního parku Jiří Novák.
Devítipodlažní železobetonový kolos se 79 pokoji, halami, kancelářemi, kuchyní, jídelnou a restaurací s výhledem do Labského dolu i na okolní krkonošské vrcholy dokončili stavbaři podle návrhu architekta Zdeňka Říháka v roce 1975. Na tehdejší dobu špičkově vybavený hotel má i vlastní úpravnu pitné vody, kotelnu na lehké topné oleje, garáže pro obslužná vozidla a několik výtahů.
Až do privatizace v polovině devadesátých let provozoval Labskou boudu státní podnik Interhotely Krkonoše. V roce 1996 koupila chatu dopravní firma Pumr & Ryba z Lázní Bělohradu na Jičínsku.
 HRŮZY KRÁLOVÉHRADECKAHotel Horizont a Labská bouda |
Železobetonový kolos na hřebenech Krkonoš
Labská bouda byla přesně podle zásad socialistického stavebnictví postavena z betonových panelů zpevněných železem. Později začal beton vlivem extrémních klimatických podmínek opadávat, takže ze stavby na mnoha místech trčely rezavé dráty.
Proto začali majitelé koncem roku 1998 boudu rekonstruovat. Postupně odřezali přesahující betonové konstrukce lodžií, celou stavbu nově opláštili, vyměnili prosklené části restaurace za běžná okna, celou vrchní část zateplili a zmodernizovali i prostory pro ubytování hostů. V roce 2004 se chata opět otevřela veřejnosti.
Ačkoliv majitelé do rekonstrukce Labské boudy investovali přibližně 15 milionů korun, nedávno se rozhodli, že se do budoucna soustředí na svoji hlavní podnikatelskou činnost, kterou je kamionová doprava, a chatu nabídli prostřednictvím realitních kanceláří k prodeji. V té chvíli vycítili svoji šanci správci Krkonošského národního parku.
"Už jsem konzultoval s ministerstvem životního prostředí možnost, že bychom vstoupili do jednání se současnými vlastníky o prodejní ceně. Nemyslím si, že těch 43 milionů, které majitelé požadují v inzerátech, je konečných,“ sdělil ředitel parku.
Autor: www.fotobanka.cz / Miroslav Hlávko
Precedens na Luční
Ochranáři se obávají, aby se z Labské boudy změnou majitele nestal zdroj podobných problémů, jaké musí už několik let řešit na Luční boudě.
Původně dobré vztahy mezi správci parku a majiteli druhé nejznámější krkonošské hřebenové chaty ochladly předloni na podzim, kdy se do nejpřísněji chráněné části Krkonoš vypravilo asi sto padesát lidí na koncert kapely Mig 21. Druhý den na jediné přístupové cestě z Pece pod Sněžkou k Luční boudě objevili ochranáři kleč poškozenou od pásů rolby a majitelé dostali od ministerstva životního prostředí čtvrtmilionovou pokutu.
Reakcí majitelů na tvrdý postup ochranářů bylo založení Klubu přátel Luční boudy. Klub má dnes přes pět set členů, kteří se spiklenecky zdraví tajným pozdravem, jenž platí i jako vstupenka na klubové koncerty.
Zatím poslední klubové vystoupení se na hřebenech Krkonoš odehrálo letos v březnu a i při něm podle ochranářů došlo k porušení podmínek stanovených pro přepravu lidí na Luční boudu. Proto správci parku uložili majitelům chaty další pokutu.
Luční bouda
Radši zbourat, než mít davy lidí v 1. zóně NP
"I v inzerátech na prodej Labské boudy se naznačují určité možnosti sportování a rekreace, které budou vzhledem ke kapacitě chaty vždy souviset s dopravou a velkým pohybem lidí v I. zóně národního parku. Tedy v tom nejcennějším, co máme,“ upozornil Novák.
Ochranáři by proto chtěli Labskou boudu koupit, zbourat a s pomocí peněz z fondů Evropské unie vrátit této části Krkonoš její původní vzhled.
"Nyní čekáme, jestli nám ministr životního prostředí naši strategii odsouhlasí. Pokud se staneme majiteli Labské boudy, hned začneme shánět peníze na její demolici," dodal ředitel parku.
Souhlasíte se záměrem ochranářů zlikvidovat Labskou boudu v Krkonoších?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 2. listopadu 2007. Anketa je uzavřena.
