Mapa železniční trati mezi Jihlavou a Pelhřimovem
Tratě se současnými čísly 225 a 224 vznikly v roce 1888 jako součást Českomoravské transverzálky. Byl to vlastně soubor lokálních drah, který měl propojit už postavené tratě, které vedly tradičním severojižním směrem, respektive z Vídně na sever.
Transverzálka začínala na západě českých zemí v Domažlicích, vedla přes Moravu a do Horních Uher (dnešní Slovensko) vstupovala skrz Vlárský průsmyk.
O trasování dráhy na Vysočině se debatovalo hodně přes dvacet let. Vždyť první úvahy o jejím zbudování vznikly po prohrané Prusko-rakouské válce v roce 1866. Prusové totiž tehdy pochopili, že vojsko nejrychleji přesunou právě vlakem.
 |
Obě tratě z Veselí nad Lužnicí přes Horní Cerekev do Jihlavy a z Tábora do Horní Cerekve se stavěly najednou. Na stavbě pracovaly stovky dělníků z Itálie, takzvaní barabové. První vlak projel z Jihlavy do Veselí 3. listopadu 1888, první vlak z Tábora do Cerekve 17. prosince téhož roku.
Dnes je trať 225, tedy ta veselská, elektrifikovaná, byť stále jednokolejná. Dráha 224 do Tábora si stále drží lokálkový charakter. My jsme se po nich rozjeli jednoho slunečného letního dne pravidelným spojem Českých drah.
Celou cestu z Jihlavy do Pelhřimova si můžete projet za čtyři minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPrvní etapa: pod dráty
Naši jízdu začínáme na hlavním jihlavském nádraží. Už jste v metropoli Vysočiny někdy byli? Ne? Tak to musíte rozhodně napravit! Ohromí vás třeba rozlehlé centrální náměstí. V jeho středu stál do roku 1975 středověký Špalíček, na jehož místě vyrostl socialistický Prior.
Turistické cíle mezi Jihlavou a Horní Cerekví |
Navštívit můžete třeba i jihlavské podzemí, které vznikalo postupným propojováním středověkých sklepů ve čtrnáctém a šestnáctém století. Dnes je druhým největším zpřístupněným městským podzemím u nás. Dalším podzemním prostorem pod Jihlavou jsou tamní kolektory. K jejich návštěvě se ale musíte objednat.
Za zhlédnutí také stojí tamní zoologická zahrada, umístěná v blízké vzdálenosti od centra. Čeká tam na vás až dvě stě druhů zvířat z pěti kontinentů. Prohlédnout si můžete také dochovanou část středověkého opevnění nebo vystoupat na několik vyhlídkových věží.
Hned za jihlavským nádražím se odpojujeme od tratě na Třebíč a pokračujeme směrem na Horní Cerekev. Přejíždíme hned tři viadukty – jeden kamenný, dva ocelové.
Ze zastávky Jihlava-Staré Hory se můžete po červené značce vydat do údolí řeky Jihlavy. Pokud budete pokračovat proti proudu, dorazíte až k romantické vyhlídce Zaječí skok. A když nesejdete z cesty, dorazíte až na nádraží v Rantířově.
Jihlavské zhlaví stanice Kostelec u Jihlavy, kolej vpravo vede do Slavonic
Na jihlavském zhlaví stanice Kostelec u Jihlavy se zleva připojuje trať ze Slavonic. Dřív vedla až do Rakouska, po roce 1948 ale nebyla přeshraniční část provozována. Věnovali jsme se jí v seriálu Zaniklé tratě.
Po zelené turistické značce dojdete od nádraží až na nejvyšší kopec v kraji, Čeřínek. Na vrchol je to něco málo přes pět kilometrů, cestou se můžete občerstvit v tamní turistické chatě. Na Čeřínku v zimě funguje malý lyžařský areál.
U stanice Batelov, hned vedle kolejí, se rozkládá volně přístupný zámecký park. Bohužel oba zámky, Starý i Nový, jsou pro veřejnost nepřístupné. Stejné je to i v Horní Cerekvi, opravený zámek nad rybníkem je krásně vidět z vlaku, dovnitř se bohužel nedostanete.
Zámek v Horní Cerekvi leží v těsné blízkosti železnice. Obdivovat ho ale můžete jen zvenčí
Druhá etapa: přes evropské rozvodí
Za stanicí Horní Cerekev se Regionova Českých drah odpojuje od hlavní trati a vydává se do lesů Vysočiny. Pokud vystoupíte v zastávce Hříběcí, můžete se podívat za obcí na malou zaniklou cihelnu, kterých bylo v kraji hned několik. Objekt se sedmnáct metrů vysokým komínem byl postaven přímo u ložiska cihlářské hlíny.
Projedeme kolem vechtrovny u Samsona a zastavujeme v zastávce Nová Buková. Střecha tamního drážního domku je přesně na evropském rozvodí. Voda z cerekevské strany stéká do Dunaje, voda z Pelhřimovské strany do Labe.
Turistické cíle mezi Horní Cerekví a Pelhřimovem |
Ze stanice Dobrá Voda u Pelhřimova vede modrá turistická značka na poutní místo Křemešník (osm kilometrů). Kromě přístupného kostela Nejsvětější Trojice se po kraji můžete rozhlédnout z rozhledny Pípalka.
Za zastávkou Zajíčkov je vidět, jak vypadá na Vysočině řádění kůrovce. Některé suché stromy mohou při velkém větru dokonce ohrožovat trať.
Nádraží v Pelhřimově bohužel ztratilo v osmdesátých letech kouzlo starých časů. Původní staniční budova byla nahrazena nevzhlednou novostavbou.
Na Pelhřimov si rozhodně vyhraďte aspoň jeden den. Město je centrem českých rekordů, v Dolní bráně městského opevnění je jejich muzeum.
Prohlédnout si ale můžete i Muzeum Vysočiny v tamním zámku nebo pamětní síň slavných pelhřimovských rodáků bratrů Lipských. Zlobivé děti (ale i ty hodné) vezměte do Pelhřimovského pekla nebo do nedalekého Muzea strašidel.
Naše jízda vlakem Českých drah pro tentokrát v Pelhřimově končí, zbytek tratě do Tábora projedeme v některém z dalších dílů seriálu.
