Obdivují ji proto, že je hodinu od Prahy, a tudíž se ještě dá stihnout během dvoudenní návštěvy.

Vytanula mi teď na mysli vzpomínka na jednu procházku starobylým centrem Kutné Hory. Byl podvečer všedního, pracovního dne. Chumelilo, bylo napadáno nějakých deset centimetrů sněhu, uličky mezi prastarými domy byly vyprázdněné. Padajícím sněhem prosvicovaly pouliční lucerny a vzdálený život zkrz okna teplých, útulných obydlí... Velmi silná, kouzelná atmosféra.

Přesto, že už je to řada let a jsem šel v tu chvíli s kolegou, vryly se mi tyto chvíle do paměti velmi hluboce.

Mám na toto nádherné město a pár místních lidí mnoho krásných vzpomínek.

Teď se tak prohání akorát vítr. :-D