5 Nejcennější hora Moravy
Skalnatý hřeben Babího lomu
I okolí Brna vábí k báječným podzimním výletům. Kromě Moravského krasu tady najdeme spoustu dalších tipů, jak si perfektně užít volnou sobotu. Takřka na dosah městské dopravy se vypíná slepencový hřebínek Babího lomu s rozhlednou, která nedávno absolvovala rekonstrukci. Babí lom je pro Brňáky stálicí. A rozhodně uspokojí i přespolní turisty.
Zajímavou alternativu představuje bájná hora Květnice, která se vypíná nad Tišnovem. Dříve se říkalo, že „Květnice hora“ a „Besének voda“, jsou dražší než celá Morava. V puklinách Velké skály na bočním vrcholu Květnice se totiž lesknou drobné krystaly ametystu i dalších odrůd křemene a potok Besének, který obtéká úpatí Květnice, prý býval zlatonosný. Výstup na horu je dost makačka, nádherný výhled na městečko i středověký cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří je nádhernou odměnou. Také Květnici pokrývají listnaté porosty a křovinaté lesostepi, tudíž pravý podzimní zážitek je zajištěn.
Výletní cíle Tišnovska se neomezují pouze na Květnici a její okolí. Zajímavý je též okruh lesnické naučné stezky u Deblína.
Pod vrcholem Květnice se táhne labyrint opuštěných štol, kde se těžil baryt i krasové jeskyně. Tišnov je současně odrazovým můstkem k putování do nitra poetické Svratecké hornatiny. Tu jsme už na podzim prozkoumali zde.
Na dohled Tišnova se tyčí rozhledna Klucanina, odkud značka pokračuje k bývalé šibenici. Nedaleké pláně s pastvinami i sady u Stanoviska nad Železným zase dýchají krajinou z časů našich babiček a lesy kolem hlubokého údolí Loučky jsou eldorádem houbařů.
6 Smírčí borovice i Velký javor
Údolí řeky Oslavy
K jižní Moravě pořád přirozeně patří sousední regiony Českomoravské vrchoviny, které nově přísluší do Kraje Vysočina. Divoké údolí Oslavy bylo odjakživa rájem trampů z Brněnska. A stále zůstává vynikající výzvou k podzimnímu treku. Tady se temná řeka tříští o balvany a její dravý proud unáší žluté listí. Kultovní trasou je celodenní výlet podél Bílého potoka od Velké Bíteše do Veverské Bítýšky.
Naopak jen zlomek turistů si vyzkoušel procházku z Nových Sadů u Velké Bíteše k mohutné staleté borovici U Korbela. Té se také říká „smírčí borovice“. A s drobným smírčím křížem prý připomíná tragickou bitku místních mladíků. Druhá verze příběhu zase hovoří o řezníkovi usmrceném býkem.
„Smírčí borovice“ U Korbela roste poblíž Velké Bíteše už minimálně 200 let.
Obří kamenné balvany jsou symbolem krajiny mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím. Většinu z nich na mapách nenajdete a vědí o nich pouze vyznavači boulderingu.
Na Třebíčsku je oblíbeným cílem podzimních výprav Velký javor u Věstoňovic. Tomu pravděpodobně patří příčka nejstaršího javoru České republiky. Traduje se, že výjimečný strom zdobí zdejší krajinu už více než šest století. A svým vzhledem se podobá bytostem z románů žánru fantasy.
Východně od Věstoňovic se stranou značených stezek ukrývají bizarní balvany. Ty jsou typické pro celý sever Třebíčska. Mně se z nich nejvíce líbí obří kamenná hlava, která evokuje sochy z Velikonočního ostrova. Najdeme ji u silnice mezi vesnicemi Pyšelem a Budišovem. Tajemný gigant se tyčí mezi poli. A nejlépe se k němu dostanete až v závěru podzimu, kdy mrazy zpevní ornici a přilehlé lány pocukruje první sníh.
