1 Chřiby – kde podzim trvá nejdéle
Buky už opadávají a počátkem listopadu štafetu barevného podzimu na Chřibech převzaly modříny.
Nejkrásnější podzim si užijete na Chřibech. Ty sice administrativně spadají už do Zlínského kraje, nicméně pořád mají blíže k jihu Moravy. Ať již vinařskými vesnicemi v jejich podhůří, nebo proto, že tam hojně jezdí výletníci z Brněnska a přilehlých regionů. O úchvatnou podzimní atmosféru se zde postarají hlavně nekonečné bukové lesy, které postupně od půle října dostanou jedinečný zlatavý odstín. Tehdy také konečně vystoupí do popředí romantické pískovcové útvary, které se během léta schovávaly za zelenou vegetací. Kouzelné výhledy na členité kopce se siluetou hradu Buchlova jsou už jen bonusem nádherné říjnové túry.
Podzimní Chřiby nikdy nezklamou, i když zapíchnete prst slepě do mapy. Na otevřených pláních nedaleko Buchlovského kamene se dostaví pocit absolutní svobody, který doprovází nádech hor. Okolo Holého vrchu zase vynikne přitažlivý kontrast stříbrných kmenů starých buků a ohnivého odstínu jejich listí.
Jednou je poznáte a máte to na doživotí. Jak prozkoumat moravské Chřiby |
Ke klasice, kterou doporučuje sto padesát tuláků ze sta, patří okolí hradu Cimburku s pískovcovými útesy Kozlem i Kazatelnou. Cimburk je zároveň pro návštěvníky otevřený celoročně. Na Chřibech barevný podzim trvá nejdéle, protože jakmile opadají buky, zasvítí tu žlutě modříny.
2 Tajuplný Moravský kras
Moravský kras na podzim – Jakubovo jezero
Odlišnou tvář podzimu nabízí Moravský kras. Zde do ohnivého kaleidoskopu listí a modré oblohy ještě dramaticky vstoupí bílý vápenec. Mojí srdcovkou je okolí Rudice. Tam poblíž známého Rudického propadání vystupují ze suchých luk buclaté vápencové věže útvaru Kolíbky. Okolo nich hrají pestrými odstíny malé skupinky stromů a keře planých růží se červenají zralými šípky. Podobná zákoutí krášlí krajinu u Vilémovic a hlavně Sloupu, kde se před tamními jeskyněmi šklebí zubatý útes Hřebenáč.
Do skal i krásných lesů. Vyzkoušejte pět tipů na kouzelné podzimní výlety |
S nástupem listopadových plískanic se Moravský kras úplně vylidní. A to je nejlepší chvíle na výlet kaňony Suchého a Pustého žlebu, které jinak chvílemi připomínají Václavák. Za vlhké sychravé mlhy dostanou obě místa tajuplný ráz, smutný tón počasí přebijí skaliska provrtaná jeskyněmi a introverti se i v profláklých pasážích u „Punkevek“ dočkají klidu.
Na sever od Moravského krasu se zvolna zvedají nejvyšší partie Drahanské vrchoviny s oblíbenými výletními trasami v okolí Suchého. Ovšem i tam se ukrývají přitažlivé ostrůvky krasu, jehož půvaby vyniknou hlavně během podzimu. O nich jsme psali zde.
3 Krajem dobrého vína
První podzim a čas vinobraní se ohlásil nad Mutěnicemi. Tady začíná „Moravské Toskánsko“.
Pokud se vydaří počasí, tak rázovitá Boleradická vrchovina dostane toskánský šmrnc. Zejména okolo Hustopečí, Kurdějova, Němčiček či Vrbice. Kolem se vlní pahorky, kde se střídají pásy vinic, zahrad, stepí i remízků a na obzoru se impozantně rýsuje Pálava. Mezi polními cestami občas zasvitne jednoduchá kaplička, za dědinami se rozbíhají labyrinty se sklípky, a tudíž správný výlet sem se bez sklenky vína rozhodně neobejde. Navíc právě finišuje vinobraní. To z vinohradů tlumeně mručí malotraktory, občas krajinou zaduní dělobuch, aby vyplašil nenasytné špačky a pohled do dáli ke špici vrbického kostelíku posazeného vysoko na kopci se podobá obrázkům z Itálie.
Naopak když je pošmourno, upoutají pozornost drobné památky, které jinak setrvávají v pozadí. A to například pozoruhodný smírčí kříž nedaleko rozcestí Pod Majákem u Kurdějova. Připomíná oběť vpádu Turků a Tatarů, kteří roku 1663 zpustošili jih Moravy.
Závěrem října se sezona burčáku překlopí do finále. Tehdy máte také takřka stoprocentní jistotu, že burčák pořízený ve zdejších sklípcích bude poctivý. My jsme ho okoštovali zde.
4 Od kaňonu do stepí
Z vyhlídky Devět mlýnů v Podyjí se otevírá pohled na nejcennější vinici Moravy – Šobes.
Totéž platí i pro Znojemsko s Podyjím. Tam se nástup podzimu ohlásil v předstihu. A to počátkem září, kdy rozkvetla vřesoviště, která se rozprostírají od Kraví hory k Havraníkům. A jelikož unikátní kaňon Dyje převážně pokrývají souvislé listnaté porosty, je jasné, že právě podzim je v Podyjí nejkrásnějším obdobím roku.
Putování zdejšími lesy uvolní endorfiny a potěší duši. Hlavním magnetem Podyjí jsou vyhlídky. Těžko se posoudí, která z nich je ta nejhezčí. Mě ohromil fantastický pohled na pyramidu kultovní vinice Šobes z vyhlídky Devět mlýnů.
Parádní panoramata se odhalí také od Sealsfieldova kamene a mnoho cestovatelů přisoudilo prvenství nejkrásnější vyhlídky Podyjí Králově Stolci. Nespoutaná divočina kaňonu Dyje vynikne od obelisku nad Ledovými slujemi, kde značená cesta místy balancuje na skalní hraně. A z vyhlídky na pitoreskní starobylý Hardegg zase dýchne historie. Ale rovněž zemědělská krajina na jihovýchod od Znojma ukrývá nevšední půvaby. Například u vinařského hrádku Lampelbergu přecházejí vinice do malebné mozaiky opuštěných sadů a stepí. Tady ještě závěrem října fialově září květy „stepní astry“ hvězdnice.
5 Nejcennější hora Moravy
Skalnatý hřeben Babího lomu
I okolí Brna vábí k báječným podzimním výletům. Kromě Moravského krasu tady najdeme spoustu dalších tipů, jak si perfektně užít volnou sobotu. Takřka na dosah městské dopravy se vypíná slepencový hřebínek Babího lomu s rozhlednou, která nedávno absolvovala rekonstrukci. Babí lom je pro Brňáky stálicí. A rozhodně uspokojí i přespolní turisty.
Zajímavou alternativu představuje bájná hora Květnice, která se vypíná nad Tišnovem. Dříve se říkalo, že „Květnice hora“ a „Besének voda“, jsou dražší než celá Morava. V puklinách Velké skály na bočním vrcholu Květnice se totiž lesknou drobné krystaly ametystu i dalších odrůd křemene a potok Besének, který obtéká úpatí Květnice, prý býval zlatonosný. Výstup na horu je dost makačka, nádherný výhled na městečko i středověký cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří je nádhernou odměnou. Také Květnici pokrývají listnaté porosty a křovinaté lesostepi, tudíž pravý podzimní zážitek je zajištěn.
Výletní cíle Tišnovska se neomezují pouze na Květnici a její okolí. Zajímavý je též okruh lesnické naučné stezky u Deblína.
Pod vrcholem Květnice se táhne labyrint opuštěných štol, kde se těžil baryt i krasové jeskyně. Tišnov je současně odrazovým můstkem k putování do nitra poetické Svratecké hornatiny. Tu jsme už na podzim prozkoumali zde.
Na dohled Tišnova se tyčí rozhledna Klucanina, odkud značka pokračuje k bývalé šibenici. Nedaleké pláně s pastvinami i sady u Stanoviska nad Železným zase dýchají krajinou z časů našich babiček a lesy kolem hlubokého údolí Loučky jsou eldorádem houbařů.
6 Smírčí borovice i Velký javor
Údolí řeky Oslavy
K jižní Moravě pořád přirozeně patří sousední regiony Českomoravské vrchoviny, které nově přísluší do Kraje Vysočina. Divoké údolí Oslavy bylo odjakživa rájem trampů z Brněnska. A stále zůstává vynikající výzvou k podzimnímu treku. Tady se temná řeka tříští o balvany a její dravý proud unáší žluté listí. Kultovní trasou je celodenní výlet podél Bílého potoka od Velké Bíteše do Veverské Bítýšky.
Naopak jen zlomek turistů si vyzkoušel procházku z Nových Sadů u Velké Bíteše k mohutné staleté borovici U Korbela. Té se také říká „smírčí borovice“. A s drobným smírčím křížem prý připomíná tragickou bitku místních mladíků. Druhá verze příběhu zase hovoří o řezníkovi usmrceném býkem.
„Smírčí borovice“ U Korbela roste poblíž Velké Bíteše už minimálně 200 let.
Obří kamenné balvany jsou symbolem krajiny mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím. Většinu z nich na mapách nenajdete a vědí o nich pouze vyznavači boulderingu.
Na Třebíčsku je oblíbeným cílem podzimních výprav Velký javor u Věstoňovic. Tomu pravděpodobně patří příčka nejstaršího javoru České republiky. Traduje se, že výjimečný strom zdobí zdejší krajinu už více než šest století. A svým vzhledem se podobá bytostem z románů žánru fantasy.
Východně od Věstoňovic se stranou značených stezek ukrývají bizarní balvany. Ty jsou typické pro celý sever Třebíčska. Mně se z nich nejvíce líbí obří kamenná hlava, která evokuje sochy z Velikonočního ostrova. Najdeme ji u silnice mezi vesnicemi Pyšelem a Budišovem. Tajemný gigant se tyčí mezi poli. A nejlépe se k němu dostanete až v závěru podzimu, kdy mrazy zpevní ornici a přilehlé lány pocukruje první sníh.
