Cyklokrosové kolo nese již dlouhá léta specifické konstrukční prvky. Jejich rozumné opodstatnění, ale i malé rozšíření této disciplíny jsou důvody pro smělou domněnku, či spíše tvrzení, že hned tak se něco měnit a posouvat dál nebude.
Rám
Má podobnou geometrii jako ten silniční, jen pouzdro pro středovou osu nesoucí kliky je uloženo výše a používá se delší zadní stavba (vzdálenost mezi středovou osou a zadními patkami). O tu si řekla zejména větší šířka a výška galusek (resp. plášťů), než jaká je běžná u silničního kola - ze stejného důvodu jsou širší i přední a zadní vidlice. Nejde jen o rozměr pneumatiky, počítá se i s její dobrou průchodností po obalení bahnem.
Rozdíl proti silničnímu kolu představují také návarky pro uchycení čelisťových brzd ve stylu MTB.
Kolo Stevens, loňský závodní stroj Jiřího Pospíšila
Brzdy
Zatímco na silničním kole najdete kompaktní čelisti, cyklokrosové jsou blízké MTB provedení. Nejvíce se používají doširoka otevřené čelisti ve tvaru L, tedy prapůvodní výbava cyklokrosařů. Lanko spojující obě čelisti je centrálně zavěšeno na držáku na hlavním tažném lanku.Konstrukci čelistí odpovídají specifické adaptéry pro uchycení lanka u sedlové trubky (v některých případech je zde nahrazuje můstek) a u představce. Tzv. cantilevery, donedávna hodně rozšířené brzdové čelisti na horských kolech, drží brzdový špalek příliš blízko ráfku, což zhoršuje průchodnost kola v náročnějším terénu. Ze stejného důvodu se neuchytily V-brzdy (vedle kotoučových v současnosti standardní výbava horského kola).
V cyklokrosu navíc není potřeba přehnané brzdné síly – na tratích nenajdete extrémně náročné sjezdy, navíc vzhledem k úzké galusce se i s méně výkonnými čelistmi brzdí ABS stylem, aby nedošlo k přebrždění a "ustřelení" kola, tedy jeho smyku. U lehkých rámů by navíc mohlo docházet k roztahování zadní stavby silnou brzdou.
Mnohem více se tak ladí při výběru brzdových špalků – záleží na tom, jaká směs je při jejich výrobě použita. Ta pak rozhodne o jejich vhodnosti pro mokrý terén či sucho.
Přídavné brzdové páky
Brzdovou čelist může ovládat nejen jediná brzdová páka, ale hned dvě! Ty druhé, přídavné, jsou podobné pákám používaným u horského kola, jen jsou umístěné u představce. Jde však především o zvyk toho kterého závodníka, jejich přítomnost neznamená jasnou výhodu.
Vhodné jsou především při dobržďování před překážkou, kdy už je jezdec stojící na jednom pedálu připraven k rychlému seskočení, tedy se drží na horní straně oblouku řídítek. Také na bahnité cestě se kolo lépe ovládá při horním úchopu řídítek, ale největší roli přesto hraje zvyk.
Autor článku Rudolf Hronza je šéfredaktorem cyklistického měsíčníku VELO
Kliky, převodníky, kryty
Nejčastěji jsou používány kliky s dvěma převodníky (počet zubů 39 na malém a 46 nebo 48 na velkém – u silničního kola najdete nejčastěji 39/52, jen u klik nové konstrukce, tzv. Compact drive, je to nejčastěji 36/50). Někdy ale kliky nesou pouze jeden převodník (nejčastěji 39 nebo 42 zubů), chráněný z obou stran kryty. Jde především o zvyk, ani jedna z variant nemá absolutní výhodu.
V pelotonu cyklokrosařů převládají dva převodníky, což odpovídá stále rychlejším tratím (například Richard Groenendal však stále spoléhá na jediný). Kryt jediného převodníku dává větší jistotu, že jezdci nespadne řetěz, ovšem na hodně rozbitém a tvrdém povrchu občas padá i přes toto vylepšení. Proto také lze na cyklokrosových kolech najít speciální objímky s vodítky řetězu.
Úspěšný český cyklokrosový závodník Jiří Pospíšil
Galusky
Jestliže na některých kolech najdete obuté pláště, je to většinou pouze ekonomická volba, případně jde o tréninková kola. Mnohem lepší vlastnosti totiž nabízejí galusky, především díky menší hmotnosti a tedy důležité nižší obvodové hmotnosti kol usnadňující zrychlení.
V porovnání s MTB nutno uznat, že i na modelech určených do bahna jsou vzorky více než dietní. Rozhodující je valivý odpor, hodně prostoru je tedy ponecháno pro technické umění jezdce. Je ale také pravda, že úzké obutí se v měkkém povrchu snáze propadne k tvrdému podkladu a záběrové vlastnosti jsou lepší (i v MTB se do bahna více hodí úzký plášť než široký).
V cyklokrosovém terénu se hodně laboruje také s tlakem v galuskách – měkčí galuska sice nepatrně ztrácí vyšším valivým odporem, avšak nabízí nesrovnatelně lepší záběrové i brzdné vlastnosti, zapomenout nelze ani na lepší adhezi v zatáčkách.
Řazení
Doba malých páček montovaných do konců řídítek, jimiž se ovládala přehazovačka a přesmykač, je pryč.
Řazení je shodně jako u silničních kol (však se také používají stejné komponenty) integrováno do brzdových pák – pohybem směrem k řídítkům se brzdí, výkyvem páky do strany pak řadí převody (u Shimana se na těžší převody řadí menší páčkou schovanou pod velkou brzdovou, u Campagnola pak malou páčkou na boku těla brzdové páky, zcela nové pojetí nabízí silniční sada Sram, ale o té až jindy).
Vidlice
Zatímco konstrukci rámů vládnou hliníkové slitiny, u vidlic se prosazuje uhlíkový kompozit – produkty z tohoto materiálu mnohem lépe pohlcují vibrace, jízda je pohodlnější.
Pedály
Jezdce bez pedálů s nášlapným systémem nepotkáte, pedály jsou shodné s těmi používanými v MTB.
Cesta k cyklokrosovému speciálu
Oslovila vás tato technická cyklistická disciplína? Chtěli byste i vy z nějakého důvodu podobné kolo? Pak se připravte na delší hledání – horské i silniční modely najdete v každém cykloobchodě, cyklokrosový speciál nikoliv.
Cyklokrosová kola lze po chvíli pátrání nalézt jak v sériové nabídce některých výrobců, tak jako stavebnice. Rozhodně však nelze čekat, že se vypravíte do obchodu, vyberete si z mnoha modelů a hned na novém kole odjedete. Vesměs jde o cestu objednávky a určité doby čekání.
Napadne vás otázka, že by bylo možné si třeba na určitý čas postavit cyklokrosové kolo ze silničního? Dříve už z krosového kola – pro silničku je limitem průchodnost brzdových čelistí. Sice by stačilo koupit krosové pláště či galusky, současné čelisti jsou však pro jejich přijetí příliš nízké.
Rudolf Hronza, šéfredaktor cyklistického měsíčníku VELO - http://www.ivelo.cz/
