Je to vysoce delikátní problém. K toaletám má v Indii přístup jen zhruba polovina z miliardy a tří set milionů tamních obyvatel.
Škarohlídi tvrdí, že mnoho Indů to zase tolik netrápí. Prý si potrpí víc na mobilní telefony než na záchody. Indický premiér Naréndra Módí to však nechce nechat jen tak. Naopak, hodlá vyměšování radikálně zkultivovat. Přichystal své zemi velkou záchodovou revoluci.
Pro ministerského předsedu z nacionalistické Indické lidové strany to představuje jedno ze stěžejních témat, jak proměnit Indii v moderní supervelmoc třetího tisíciletí. Už při nástupu k moci v roce 2014 dobře tušil, že bez plánování to nepůjde. A bez radikálních změn jakbysmet.
„Národní kongres (konkurenční politická partaj) vládl šedesát let, a nic nedokázal,“ hlásá Módí s oblibou. „Mně a mojí straně bude stačit na proměnu země pouhých šedesát měsíců,“ kasal se před třemi roky. Záchody byly a jsou jedním z pilířů jeho záměrů. A jak se mu na tomto poli daří?
Když se ujímal funkce, prohlásil, že do října 2019 (budou se konat bombastické oslavy 70. výročí vzniku nezávislé Indie) bude mít každý obyvatel k dispozici toaletu a skončí ponižující ulevování si ve veřejném prostoru. Statistické údaje hovoří o tom, že nešlo o plané sliby.
Od roku 2014 instalovali v zemi přes 52 milionů nových toalet. Skvělý úspěch, to uznávají všichni. Vyskytla se ovšem nová potíž: není úplně nejsnazší přimět obyvatele k tomu, aby nové záchodky také používali.
Jak pohlídat vyměšování
Přitom vládní úředníci na všech úrovních rozhodně nezaháleli. Aby se dostali do přízně vládnoucí strany, rozpoutali hotové závody v budování toalet, jež doprovázeli mnohdy okouzlujícími informačními kampaněmi. Z našeho pohledu nepostrádá celá vážně míněná a jistě bohulibá záležitost jisté komické prvky.
Příkladně vesnice už za ranního kuropění obsadily speciální hlídky, složené z vládních zaměstnanců a dobrovolných „motivátorů“, aby dostaly vyměšování pod kontrolu. Ti, kteří konali potřebu „postaru“, tedy veřejně na otevřených místech, pak sklidili výhrůžky, někdy dokonce i pokuty nebo polopatické osvětové letáky.
Indky z vesnice Marora ve státě Harijána jsou pyšné na novotou zářící toalety. Vznikly v rámci kampaně „Záchody do každého domu“.
Tyto ranní jednotky jsou nyní běžnou součástí toho, co jeden úředník naznal „největším programem na změnu chování na planetě“.
„Je to obtěžování,“ tvrdil pro agenturu AP Radžit Gondžaré, jeden z přistižených vesničanů. „Zesměšňují nás,“ dovolával se spravedlnosti další.
Cesta k cíli: nátlak i vydírání
Přes všechny výmluvy a zlosti je ovšem jasné, že úřady mají tentokrát pravdu na své straně. Lidské výkaly mnohde zamořují veřejný prostor a šíří nemoci, které každoročně znamenají tisíce, desetitisíce zbytečně mrtvých. Vládní zpráva z roku 2015 vyčíslila ekonomické ztráty plynoucí z nedostatku toalet v zemi na 106,5 miliardy amerických dolarů, tedy přes pět procent tehdejšího hrubého domácího produktu země.
Místy připomíná boj za nové zvyky až vydírání. V jednom případě byl člověk veřejně zbit, když se snažil zabránit „dohlížecí komisi“, aby fotografovala ženy, které konaly potřebu venku ve křoví. Jinde úředníci v televizi vyzývali diváky, aby posílali jména a podobizny těch, kdož vyměšují venku, že je pak zveřejní a dotyční budou mít ostudu.
„Nemůžeme polevit, tuhle práci je třeba dodělat,“ citoval New York Times venkovského předáka Dhanrádže Níla ze státu Maháráštra. „Způsoby, které používáme, včetně toho, že zveřejňujeme ‚viníky‘, jsou nezbytné k motivování lidí. Takovou motivací je i ostuda, případně strach z ostudy,“ uvedl s tím, že když to nejde jinak, je třeba lidi k používání toalet přinutit. Zejména v odlehlejších oblastech.
Módího speciální mise získala mezinárodní ohlas a podporu. Nedávno po své indické návštěvě vyzdvihl „impozantní“ rychlost, s níž se záchodová revoluce šíří, i nejbohatší muž světa Bill Gates.
Vládní zpráva z roku 2015 vyčíslila ekonomické ztráty plynoucí z nedostatku toalet v Indii na 106,5 miliardy amerických dolarů.
Dětské toalety v Novém Dillí
Mnozí Indové Módího kampaň chválí. Někteří však upozorňují, že problém netkví zdaleka jen v záchodech. „V mnoha obcích neexistuje pravidelné zásobování vodou, o kanalizačním systému ani nemluvě. Upínat se jen k toaletám je polovičaté řešení,“ řekla v listu Times of India aktivistka Vandana Prasadová.
Předhoňme svět v kvalitě toalet, zavelel vůdce Si
Příkaz urychleně rozvinout velkou záchodovou revoluci vyšel i od samotného prezidenta Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga.
Všemocný vůdce Si Ťin-pching prý kdysi na jedné ze svých cest po Číně narazil na nepříliš vábné záchodky. Díky tomu si uvědomil, kde jeho zemi tlačí bota. To musíme změnit, uvedl a krátce nato vyhlásil „velkou čínskou záchodovou revoluci“. Nejde o žádný vtip.
Prezident Si, tak jako i v jiných případech, nechal všechno pečlivě naplánovat. A protože jeho slovo je v zemi zákonem, kampaň se rychle rozběhla a místní úředníci se začali předhánět v počtu vybudovaných záchodů.
Si už v roce 2015 v jednom ze svých projevů zdůraznil potřebu „zcivilizovat“ čínské toalety a zlepšit hygienu mas. Kdo Čínu v poslední době navštívil a nepohyboval se jen v drahých hotelech, musí uznat, že na vůdcových slovech je hodně pravdy.
Si Ťin-pching na svých cestách často navštěvuje místní toalety, aby posoudil jejich kvalitu.
Taková návštěva veřejných záchodků v některém čínském městě může být vskutku nezapomenutelným hororovým zážitkem. Ona revoluce byla v první fázi zaměřena na budování kvalitnějších koupelen a záchodů v místech, kde se pohybují turisté. Ale škodní nebudou ani „domácí“.
Sám jde příkladem
Si jasně připomněl odpovědným kádrům, že je potřeba se zaměřit také na modernizaci záchodů v běžné zástavbě. „Pokud jde o toalety, nejedná se o nějakou podřadnou a nedůležitou záležitost, ale o velice důležitý aspekt budování civilizovaných měst,“ uvedl prezident v článku, který otiskl Lidový deník, hlásná trouba komunistické strany.
„Tato záležitost musí být nedílnou součástí rozvojové strategie naší země a je třeba vynaložit velké úsilí k odstranění nedostatků, které ovlivňují kvalitu života mas,“ pokračoval článek.
Sám vůdce Si jde příkladem. Během návštěv venkova prý často zamíří na „onu místnost“, aby zkontroloval, jak si místní stojí, co se kvality toalet týče. Jen málokdo pochybuje o tom, že Čína i v kvalitě toalet už brzy svět nejen dohoní, ale rychle mu ukáže záda.
