Město měst
Návštěvu Izraele nelze začít jinak než v Jeruzalémě. Tady žil a skonal Ježíš Kristus, když až na Golgotu vynesl svůj kříž, a Chrám Božího hrobu dnes patří mezi nejdůležitější místa křesťanského světa. Západní zeď neboli Zeď nářků, nejposvátnější místo židů, najdete na úpatí Chrámové hory, stejné "hory", na níž dnes stojí Skalní chrám, jedna z nejvýznamnějších mešit islámského světa.
Všechna jmenovaná místa musíte v Jeruzalémě samozřejmě vidět, i když Chrámová hora je v pátek a v sobotu pro nemuslimy uzavřena. Ale Město měst má tisíce dalších atrakcí. Od nefalšovaného arabského tržiště súku v muslimské čtvrti přes velebnou krásu staveb na pahorku Sion až po noční pohledy na mohutné jeruzalémské hradby.
Židé u Západní zdi v Jeruzalémě
Na Olivetskou horu je nejlepší vyrazit co nejdříve po ránu. Jednak kvůli davům turistů, kterých s postupujícím časem přibývá, jednak kvůli slunci. Ráno ho budete mít v zádech a pohled na jeruzalémské staré město s dominantní pozlacenou kupolí Skalního chrámu bude nejkrásnější.
Určitě se zajděte podívat do Getsemanské zahrady, kde Ježíš s učedníky trávil noc před ukřižováním. Možná vás překvapí, že toto známé místo není větší než malá klauzura. Pak projděte aspoň kousek nazdařbůh východním Jeruzalémem, který vám nejspíš připomene zaprášená předměstí Casablanky nebo Tunisu. Arabský chaos je tolik odlišný od téměř evropské spořádanosti v židovské části nového města, rozdílné civilizace tu přitom odděluje jediná ulice.
Babylon jazyků i národů
Ve starém městě jeruzalémském se orientujte podle čtvrtí, které jsou celkem čtyři. Tu největší, muslimskou, prostupuje vůně koření stejně jako zápach všudypřítomných odpadků, i když v noci se tu uklízí. Občas zde uslyšíte modlitbu z některé z mešit.
Židovská část starého města je oproti tomu vymydlená a spořádaná. Některé stavby, zničené za jordánské okupace po roce 1948 jako například slavná synagoga Hurva, byly teprve nedávno znovu vystavěny. Arménská čtvrť žije vlastním životem a její větší část není běžně přístupná.
Pohled z Olivetské hory na Skalní chrám (Omarovu mešitu) v Jeruzalémě
V křesťanské čtvrti narazíte na svatyně snad všech křesťanských církví a také na poutníky doslova ze všech koutů světa. Autor těchto řádek napočítal během pouhých 20 minut na nádvoří před Chrámem božího hrobu více než 15 turistických skupin z různých států.
Možná vás překvapí, že Via Dolorosa, po níž šel Ježíš Kristus vstříc ukřižování, vede zčásti z kopce. Biblická Golgota, popraviště, se tehdy nacházela za hranicemi města a jde vlastně o docela nízký kopeček. V současnosti je Golgota uprostřed husté zástavby křesťanské čtvrti a na jejím místě stojí Chrám božího hrobu. Jednotlivá zastavení křížové cesty, té jediné pravé na celém světě, jsou označena například symbolem ve výklenku nebo nápisem v nice kostela. Celou cestu projdete asi během půl hodiny.
Bezpečnostní bariéra nebo Zeď apartheidu?
Hebron, bolavý vřed Blízkého východu
Zatímco v Jeruzalémě připomenou stále poněkud napjatou realitu této části světa leda tak policejní patroly v ulicích a občasné bezpečnostní prohlídky, návštěva palestinských území vyžaduje trochu víc kuráže. Nasnadě je zajet do Betléma, který je sice z centra Jeruzaléma vzdálen pouhých 10 kilometrů, ale nachází se už za nedávno zbudovanou bezpečnostní bariérou, podle Palestinců za "zdí apartheidu" na území Západního břehu.
Pokud ale chcete vidět něco autentičtějšího a taky o poznání drsnějšího, tak pokračujte sběrným taxíkem ještě asi 25 kilometrů k jihu, do Hebronu. V největším městě Západního břehu žije zdrcující většina Palestinců, asi 150 000 obyvatel, ale najdete tu i jednu malou opevněnou židovskou enklávu přímo v centru s pěti sty lidmi a jedno větší židovské předměstí, které obývá 7 tisíc lidí.
Když vystoupíte z taxíku v centru Hebronu, budete si připadat jako v pravověrné Arábii. Všechny ženy tu chodí zahalené nebo s šátky, nápisy jsou jen arabské, a všude kolem vládne typický neorganizovaný mumraj. Ptejte se po Abrahamově svatyni, kde jsou pochováni patriarchové Starého zákona a která je posvátná pro muslimy i židy.
Hroby patriarchů v Abrahámově mešitě v Hebronu
Ani jedna strana se jí nechce vzdát, a tak je místo dnes rozděleno na mešitu a synagogu. Atmosféra by se tu dala krájet. Bezpečnostní kontrola při vstupu do mešity vám prošacuje všechno včetně vnitřních kapsiček a náhradního objektivu, a u vchodu musíte nechat doklad. A při vstupu do synagogy se to všechno znovu opakuje.
Ještě drsnější je ale realita židovské enklávy v centru Hebronu. Asi 500 židovských osadníků tu žije doslova v kleci, obklopeni střílnami, ostnatým drátem a betonovými bariérami za masivní asistence izraelských vojáků.
Na židovském území, sestávajícím z několika krátkých uliček, sice panuje markantní pořádek, ale taky tu na plakátech uvidíte tvrdou protiarabskou propagandu. Jakmile se vrátíte zpět do arabské části Hebronu, věci se o 180° obracejí. Mladí Palestinci na vás volají, abyste se šli podívat "co nám ti židé provedli" a všude jsou vidět palestinské vlajky a fotografie Jásira Arafata a dalších palestinských vůdců.
Protiarabská propaganda v židovském sektoru v Hebronu
Jericho: moderní oáza v poušti
Nejníže položeným městem na světě (260 metrů pod úrovní oceánu) je zcela určitě mytické Jericho. Nejstarším městem světa už jen možná, ke konkurentům s podobným nárokem patří třeba syrský Damašek. Každopádně můžete v Jerichu spatřit nejstarší hradby, které kdy byly na planetě Zemi objeveny a které stály už někdy kolem roku 7000 před Kristem. Často citovaný biblický příběh o tom, jak se hradby Jericha zřítily poté, co kněží Jozueho izraelské armády zaduli na polnice, je ale časově mnohem mladší, měl se udát někdy v 2. tisíciletí př. Kr.
Vývěr vody u Jericha
Vykopávky starověkého Jericha spatříte na pahorku Tell es-Sultan na okraji dnešního města. Vědomí o tom, jak nesmírně staré výtvory lidských rukou máte před sebou, je jistě dostatečným důvodem k návštěvě, ale jinak místo vyžaduje od návštěvníků velkou porci imaginace, abyste si dokázali představit, jak to tu kdysi možná vypadalo.
Chcete-li v Jerichu spatřit něco vizuálně atraktivnějšího, tak navštivte rozsáhlé ruiny Hišamova paláce, obě místa jsou od sebe vzdálená asi 3 kilometry. Palác je sice o mnoho mladší památka, vykopávky se datují do úsvitu islámské éry, tedy do 8. století n. l., ale spatříte tu nádherné mozaiky, rozměrné pozůstatky palácových objektů, základy lázní i filigránské detaily raně islámské architektury.
Nádherné kamenné ozdoby v ruinách Hišamova paláce v Jerichu
Dnešní město Jericho je domovem asi dvaceti tisíc palestinských Arabů a má podobu oázy obklopené pouští. Tomu odpovídá i atmosféra ve městě. Čeká vás tu prašné horko, doprovázené chaotickým pohybem pěších, cyklistů, motorkářů a rachitických aut.
Nenechte se ale odradit a po prohlídce památek přesto zajeďte do centra. V některé z nečetných hospod panuje ovzduší navlas podobné Sýrii nebo blízkému Jordánsku a místní se s vámi rádi dají do řeči, protože příliš mnoho turistů sem nezavítá. Jericho je vzdálené z Jeruzaléma pouhých 35 kilometrů a leží na území spravovaném palestinskými úřady. Veřejná doprava do tohoto města je poměrně složitá, pro jeho návštěvu dobře využijete auto z půjčovny.
O návštěvě Betléma a o jeho vánoční atmosféře si můžete přečíst v naší reportáži: Štědrý večer v Betlémě. Zeď, ostnaté dráty a Ježíš na prodej
může se hoditOficiální turistické stránky Izraele mají podobu www.goisrael.com. Mnoho zajímavých informací načerpáte na webu www.izrael.cz. Internetové informace o "turistice v Palestině" najdete na adrese www.travelpalestine.ps. Existují i velmi kvalitní internetové stránky jednotlivých lokalit a zajímavých míst (např. http://www.jericho-city.org a další). Jak se tam dostat: Doprava po Izraeli: Kdy přijet: |
