Pláže Květinové riviéry, tip na nejbarevnější dovolenou v Evropě

Pro západní okraj italské části Ligurského přímoří se vžilo výstižné pojmenování Květinová riviéra. Tato oblast naplno hýří barvami i vůněmi subtropů. Pokud připočteme jako bonus čisté moře, rázem dostaneme zajímavý tip na letošní léto. Přitom je jedno, zda jste majiteli neomezeného účtu nebo nízkorozpočtovými dobrodruhy.

Ostrý obraz a dobrý zvuk kdysi dávno přával televizním divákům komentátor Miloš Skalka při přenosech z tradičního festivalu italského popu ve věhlasném San Remu.

Když se z tohoto města budeme ubírat dále k Francii, začnou se nablýskaná předměstí záhy plynule přelévat do souvislého řetězu letovisek, která vznikla kolem dříve samostatných obcí.

Pobřeží tu vroubí příkré srázy porostlé středomořským koktejlem palem, pinií, cypřišů i exotických opuncií a v zálivech se začínají objevovat první oblázkové pláže.

Nejsou příliš velké, ale přesto si drží svoje kouzlo. Obzvláště v kombinaci s pozůstatky původní historické zástavby, jako například v malebném městečku Ospedaletti.

Významný zlom přinese až následující středisko Bordighera, položené na vysokém mysu, do jehož úpatí neutuchající mořský příboj vymodeloval fantastické útvary. Bizarní plastické reliéfy pískovcových skalisek poskytují dohromady s okolní subtropickou vegetací úchvatná zátiší.

Bordighera se ohlásí marinou a vilami z počátku minulého století.

Jiný div přírody se ukrývá na okraji hezkého historického jádra. Tady se tyčí dvojice ohromných a charismatických exemplářů fíkusu (ficus macrophylla), který má svůj domov uvnitř deštných pralesů Austrálie.

Oba dva fíkusy jsou památnými stromy. Mohutnější z nich zde byl vysazen roku 1887. Obří korunu podpírá nízký hlavní kmen zbrázděný deskovitými kořeny a těsně nad zemí rozdělený do fantastických chapadel olověně šedých větví a kmínků.

Tip na zájezd

Vyberte si dovolenou svých snů na dovolena.iDNES.cz.

Bordighera rovněž ohlašuje konec členitého úseku pobřeží. Ihned na počátku poloostrova se starou částí města začíná dlouhá pláž, která se převážně skládá z oblázků proměnlivé velikosti.

Prakticky po celou dobu ji lemuje promenáda, hotely, restaurace, bary a všechna ostatní infrastruktura nezbytně potřebná pro ideální prožití klasického pobytu u moře.

Po cirka šesti kilometrech ji ukončí až silný studený proud ústí řeky Roia. A nad ním se elegantně vypíná monumentální silueta Ventimiglie, posledního významného města před francouzskou hranicí.

Město kontrastů

Říční koryto ostře rozděluje Ventimiglii na dvě naprosto odlišné části. Levý břeh pulsuje atmosférou moderního epicentra letních radovánek. I když právě tady zůstaly zachovány nejstarší hmotné památky Ventimiglie, a to trosky antického sídla Albintimilia.

Labyrint Ventimiglie tají řadu středověkých památek zejména církevního charakteru

Pravý břeh zase nekompromisně patří místním. A je na hony vzdálen blyštivému pozlátku prázdninového letoviska. Pouze zašlý nápis nad temným vchodem do přízemí oprýskaného činžáku mi připomíná, že jsem se ocitnul před obchodem s potravinami. Před ním postávají zdejší ostří hoši. Osmahlí od slunce, nahastrošeni do teplákovek, s pekelně drsným výrazem nasávají lahvové.

O něco výš, mezi zšeřelými průchody, prolukami a těsnými ulicemi, už turisté náleží spíše k ojedinělým zjevením. Okolo vysokých domů, z nichž každé ledabyle přilepené podlaží znamená jinou časovou epochu, se houfuje omladina a za otlučenými kavárenskými stolky se rozvalují vypelichaní playboyové, zatímco dámy se raději diskrétně drží stranou.

Zničehonic jsem z útrob staré Ventimiglie vymrštěn ven před bytelné hradby. Přeplněné parkoviště se hemží rodinkami vybavenými plážovými proprietami. Podstatná část jsou Francouzi. Ti si zde navíc v rámci jednodenního výletu rádi dopřejí nákup jejich oblíbeného francouzského alkoholu. Ceny v Itálii jsou paradoxně nižší než u nich doma.

Bezprostředně za západní městskou branou se pobřeží znovu navrátí divočejší ráz. Strmá úbočí předhůří Přímořských Alp se sklánějí až k mořské hladině. A ihned před vjezdem do města leží báječná pláž.

Stačí sejít vyprahlou stezkou dolů a rázem vás pohltí království vyhřáté směsi oblázků, protkané skalisky, o která se hlasitě tříští slané vlny Ligurského moře. Jediným záporem této velmi útulné pláže je její malá rozloha.     

Brána Azurového pobřeží

Podobných atraktivních útočišť se v úseku mezi Ventimiglií a francouzskou hranicí ukrývá mnohem více. Výjimečně malebnou pláž dokonce přímo protíná hraniční čára. U ní Květinová riviéra formálně končí a na scénu vstupuje kultovní Azurové pobřeží.

Moderní část Mentonu s pláží

To okamžitě nasadilo zbraň těžkého kalibru jménem Menton. Zde v bezpečí přístavního mola kotví noblesní jachty, kousek od něj se šklebí ponurá kamenná pevnost a o stupínek výše se zvedají pečlivě zrekonstruované uličky starých čtvrtí.

Celé panorama Mentonu vroubí temné špice okolních hor a ladné věže kostelů. K nim s rozvojem cestování později přibyla buclatá báň ruského pravoslavného chrámu, nyní již klasický doplněk stěžejních letovisek francouzské riviéry.

Oproti rozdělené Ventimiglii se Menton naplno podřídil choutkám turistů a tak zde najdete úchvatné zahrady, bulváry plné luxusních restaurací, divadla, výstavní síně, pláž a také kasino. Prostě předsíň blízkého Monte Carla. Koneckonců, ještě počátkem druhé půle předminulého století byl Menton součástí Monaka.

Ale Menton si zaráz získal kladné body rovněž u ctitelů moderního umění, neboť tu působil všestranně talentovaný výtvarník, režisér a spisovatel Jean Cocteau. A dokonce stál u zrodu výzdoby obřadní síně místní radnice. Nyní sem návštěvníky láká hlavně nepřehlédnutelný pavilón s expozicí věnovanou jeho dílu.

Riviéra nízkorozpočtově

Všem individuálním cestovatelům přinášíme příznivou zprávu. Květinovou riviéru, včetně sousední Francie, lze realizovat též nízkorozpočtově. Ventimiglia i Vallecrosia u Bordighery disponují kempy, které jsou vcelku cenově příznivé.

Utajená pláž u západního okraje Ventimiglie

Zejména pak mimo červencové prázdniny. Kemp Saint Michel v Mentonu je aktuálně pravděpodobně nefunkční. Železniční dopravou se sem velmi snadno dostanete z Janova, Nice a Cunea v severněji položeném Piemontu.

Může se hodit

Itálie je rozhodně lacinější, než Francie. Ta se spíše hodí na samostatný výlet, spojený s návštěvou lehce dostupného Monte Carla. Ventimiglii spojuje se San Remem desetikilometrová trasa trolejbusové linky.

Výše jízdného je překvapivě snesitelná: devadesátiminutová jízdenka přijde na 1,5 €. Pouze při nákupu u řidiče se cena zvyšuje o 0,5 €. A určitě intuitivně najdete tamní tržiště, kam chodí za nákupy převážně místní usedlíci. Stejný postup doporučuji i při výběru kaváren. 

Riviera dei Fiori
Neboli Květinová riviéra tvoří součást Ligurské riviéry. Na východě začíná letoviskem Andora, západní okraj pak uzavírá francouzská hranice. Administrativním centrem je přístavní město Imperie, primát hlavního střediska turismu si drží známé San Remo.

Info:
www.tourisme-menton.fr
www.visitrivieradeifiori.it