Ta skála je omamně nádherná. A zároveň nesmlouvavě krutá. Hned první úspěšný výstup na Matterhorn byl zároveň tragický, jelikož ze sedmičlenné pionýrské skupiny Angličana Edwarda Whympera, jež stanula na vrcholu 14. července 1865, se živi vrátili jen tři muži (Whymper s místními průvodci, otcem a synem Taugwalderovými) čili méně než polovina výpravy. Ostatní se zřítili ze severní stěny.
Lanovkou až nahoru na horuTyčí se do výšky 3 883 metrů nad mořem, přesto je Malý Matterhorn překvapivě snadno přístupný. A to díky nejvyšší lanovce celé Evropy: stačí v Zermattu nasednout a za pár desítek minut (+ 98 franků za zpáteční lístek, se Swiss Passem jen 49) jste na vrcholu. Mějte však na paměti, že nahoře oceníte i uprostřed léta zimní oblečení. Ledový vítr o rychlosti kolem 100 km/h přitom není jedinou potíží. Nepříjemný je též řídký vysokohorský vzduch, nadechnout se dá velkou práci a pronikavá bolest hlavy znepříjemní výlet mnoha návštěvníkům. Kromě vyhlídky je lákadlem letní lyžování na ledovci, v jehož útrobách lze navštívit ledovou jeskyni. |
Na svazích Matterhornu od té doby zahynulo přes 500 horolezců a ještě teď v 21. století si hora každoročně vezme okolo deseti lidských životů. Někdy i víc. Se svými 4 478 metry je to sice "až" desátý nejvyšší vrchol Švýcarska, osázeného celkem 48 čtyřtisícovkami, zato jasně kraluje žebříčku nebezpečnosti.
Stovkami obětí mnohonásobně předčí i Eiger se smrtící severní stěnou, která svou strašidelností většinu nezkušených dobrodruhů spolehlivě odradí předem, zatímco vražedný půvab Matterhornu nadšené amatéry neodolatelně přitahuje.
Leckteří jsou pak pohřbeni na hřbitůvku u zermattského kostelíka. Přitom Matterhorn si lze užít i docela bezpečně.
V okolí Zermattu najdete spoustu túr, jimž přirozeně dominuje impozantní dračí zub nad údolím. Za šlágr platí vysokohorská trasa z Riffelalpu podél alpských jezírek, v jejichž hladině se skalní ikona celého Švýcarska zrcadlí.
Tip na dovolenouPoznejte magický Matterhorn. Vyberte si pobyt na dovolená.iDNES.cz a dominanta Švýcarska vás jistě pohltí. |
K úspěchu jsou zapotřebí jen dvě maličkosti: jasné nebe a bezvětří. Proto je dobré vyrazit hned ráno, jelikož s postupujícím dnem špička Matterhornu zpravidla přitáhne oblaka a zrcadlová jezírka zčeří vzdušné poryvy.
Troufnete si na alpskou koupel?
Desetikilometrový tříhodinový pochod je navzdory víc než dvoutisícové nadmořské výšce docela snadný. Jednak je trasa skvěle dostupná po kolejích, navíc vede i ve velehorách často po překvapivě komfortních cestách (za ty vděčíme nejspíš lyžařům) a hlavně – vzhledem k lepším výhledům na Matterhorn po cestě – je lepší nechat se nahoru vyvézt a pak jít dolů: od zastávky gornergratské zubačky Riffelalp (2 211 metrů nad mořem) do Zermattu (1 620 metrů).
Nejprve se však musíte krátce vydat směrem vzhůru.
Jakmile vystoupíte na Riffelalpu z vlaku, přejděte koleje (a to pouze ve vyznačených místech, jinak z budky vyskočí nekompromisní železničář a nažene vás do správných míst). U rozcestníku se pak vydejte nikoli doleva z kopce nejkratší cestou k Zermattu, nýbrž doprava ve směru Grünsee.
Není to žádný krpál, stezka mírně stoupá převážně lesem k hladině ve výšce 2 300 metrů.
Právě od jezera Grindjisee pocházejí oblíbené pohlednice se zrcadlovým odrazem Matterhornu ve vodní hladině mezi stromy.
Jezero i takhle vysoko v parných letních dnech vybízí ke koupání, poblíž bývá v sezoně otevřená výletní restaurace a nedaleko můžete narazit na roztomilé rodinky svišťů, pískajících na vetřelce a vrtících chundelatými ocasy, zatímco se utíkají skrýt do svých nor.
Další na řadě je Grindjisee, ve skutečnosti spíš louže a ještě ke všemu ukrytá trochu stranou cesty za stromy. Proto neopomeňte vyhlížet směrovku s názvem jezera. Ke koupání sice není ani trochu, přesto by byla ohromná škoda je minout. Právě odtud totiž pocházejí oblíbené pohlednice se zrcadlovým odrazem Matterhornu ve vodní hladině mezi stromy.
Dojdete sem velkým obloukem, který musíte vykroužit cestou od Grünsee, abyste překročili ledovcové údolí pod Findelgletscherem.
Led tady však neuvidíte, dávno ustoupil vysoko do hor, zbyly jen morény.
Mimochodem, pokud lze na nějakém místě této trasy hovořit o nebezpečí, je to právě zde.
Ve strmých suťových polích nad Grindjisee rádi korzují kamzíci a občas se pod nimi utrhne pár balvanů. Naštěstí se lze na břehu jezírka skrýt před kamennými lavinami za pořádný kus skály, od níž je navíc báječný výhled na Matterhorn.
Matterhorn jako na dlani
Ten vás pak už bude doprovázet takřka po celý zbytek túry. Jak si majestátně trůní vysoko nad údolím, lze po pár kilometrech pozorovat dokonce i z vody - slunné jezírko Leisee ve svahu pod horní stanicí podzemní kolejové lanovky Sunnegga nestíní žádné stromy, a tak se tu naskýtá unikátní možnost spojit slunění i koupání v překvapivě prohřáté vodě – tedy nevadí-li vám všudypřítomné žáby – se scenerií Matterhornu na obzoru.
Třebaže "alpským metrem" Sunnegga lze od Leisee sjet dolů do Zermattu za pár minut, zkuste to raději pěšky.
Jde se už jen z kopce a není to nijak prudký sešup. Zprvu projdete alpskou samotou Findeln s příjemnou horskou hospodou a dřevěnými domečky s typickými lokálními střechami z kamenných placáků.
Pak už stezka zmizí v lese, jen občas problikne mezi stromy v dáli Matterhorn a pod ním vysokánský viadukt gornergratské zubačky, překračující údolí Findelbachu. Pěšina se kroutí v serpentinách až na okraj Zermattu, cíl je v obytné čtvrti Winkelmatten.
A pokud byste ještě neměli Matterhornu dost, skočte si nakonec do zermattského muzea nesoucího jméno mystické skály, kde se dozvíte o jejím dobývání snad úplně všechno.
S turistickým lístkem Swiss Pass je vstup zdarma, jinak za deset švýcarských franků. Expozice najdete v moderním podzemním objektu skrytém pod skleněnou kupolí přímo v centru obce, hned vedle kostela obsypaného hroby části obětí hory, včetně hrdinů prvovýstupu.
Mimochodem, k vidění je i přetržené lano, které v červenci 1865 zmařilo životy čtyř ze sedmi průkopníků.
Může se hoditKdy vyrazit Jak se tam dostat Kde se dobře vyspat Kde se dobře najíst |
