"Nikdy jsme jeste nevideli tolik triku a spiny pri Panameriskych hrach", prohlasil Fidel Castro v pondeli 26. cervence vecer v Havane, kdyz promlouval k vernym clenum komunisticke strany u prilezitosti vyroci zacatku revoluce, ktera ho pred ctyrmi desitkami let privedla k moci.Behem sveho 4,5hodinoveho projevu dale dodal: "Bojujeme na nepratelskem uzemi".
Pozorovatele soudi, ze hlavnim duvodem, ktery popudil Castruv hnev, byl utek dvou Kubancu (sportovce a novinare, kteri se zucastnili Panamerickych her ve Winnipegu), jenz byl kanadskymi medii velmi silne komentovan. Reakce Kanady byla tentokrate velmi ostra. Mluvci kanadskeho premiera Jeana Chretiena Patrick Parisot vyjadril premierovo hluboke zklamani z Castrovych hrubych a nicim nepodlozenych narceni. Mluvci ministerstva zahranici Michael O'Shanghnessy dodal: "Rozhodnuti o pravidlech her a sestaveni programu disciplin nebylo ucineno Kanadou, nybrz Sportovni organizaci Panamerickych her a schvaleno vsemi zucastnenymi zememi, vcetne Kuby."
K silne kritice Fidela Castra na adresu kanadskych medii, ktere v poslednich dnech rozsahle psaly o zminenych pripadech O'Shanghnessy dodal, ze Havana by si mela uvedomit, ze v Kanade je svoboda tisku, a jeste zduraznil: "To, o cem kanadska media reportuji a jak stylizuji veci, o kterych pisi, je jejich veci, nikoliv kanadske vlady."
K ochladnuti, jinak po mnoho let dosti vrelych kanadsko-kubanskych vztahu, zacalo dochazet letos v breznu, kdy Fidel Castro ignoroval nalehani kanadskeho premiera Jeana Chretiena, ktery Castra zadal, aby zmirnil vezenske tresty politickym disidentum. Kanada nasledne zrusila planovane ministerske navstevy Kuby a prerusila s ni obchodni jednani. Chretienova vlada tento krok ucinila po dlouhodobem nalehani opozicnich pravicovych plitiku a mnoha americkych senatoru, za coz rovnez dlouhou dobu lobovali americti a kanadsti Kubanci. Jeste pred rokem se liberalni kanadsky premier v Havane objimal s Castrem a oba si pochvalovali vzkvetajici obchodni aktivitu. Neni jiste bez zajimavosti, ze od padu Sovetskeho svazu je Kanada nejsilnejsim obchodnim partnerem Kuby. Chretienovi byla v tomto smeru zcela opravnene vycitana politika dvojiho metru. Je vseobecne znamo, ze Jean Chretien a jeho zahranicni ministr Lloyd Axworthy v kanadskem parlamentu leta prosazovaliobchodni embarga a sankce proti vsem pravicovym diktaturam Jizni Afrikou pocinaje a Barmou konce, coz melo a ma za dusledek nejasnou a neefektivni zahranicni politiku dvojiho metru. Zatimco v USA stale plati embargo zavedene pred temer 40 lety, pro Kanadany je dnes Kuba jednim z
nejcastejsich dovolenkovych mist. Kanadsky soukromy sektor vystavel temer ve vsech rekreacnich oblastech na Kube celou sit hotelu, a to mnohdy na pozemcich, ktere byly Castrovou klikou puvodnim majitelum nezakonne vyvlastneny. Kubanska komunita, jez ma v USA velmi silne zastoupeni, zejmena na Floride (jen v Miami a v okoli zije pres milion etnickych Kubancu) - a tudiz velmi silny vliv pri lobovani v kongresu -, docilila pred nekolika lety prosazeni legislativy, podle ktere mohou byt americkymi soudy penalizovany vsechny kanadske firmy, jez pri svem podnikani pouziji nezakonnym zpusobem zkonfiskovane kubanske nemovitosti. Negativni prijeti tohoto kroku kanadskymi podnikateli, majici na Kube obchodni zajmy, se da pochopit. Tezko se ale chape letite ignorantstvi kanadske liberalni vlady, jiz se americti a kanadsti Kubanci spolu s pravicovymi politiky v obou zemich snazi upozornit, ze kanadske milionove investice na Kube nejenze prodluzuji trvani Castrovy komunisticke diktatury, ale i pobyt mnoha nevinnych lidi v kubanskych veznicich.
Pozorovatele soudi, ze hlavnim duvodem, ktery popudil Castruv hnev, byl utek dvou Kubancu (sportovce a novinare, kteri se zucastnili Panamerickych her ve Winnipegu), jenz byl kanadskymi medii velmi silne komentovan. Reakce Kanady byla tentokrate velmi ostra. Mluvci kanadskeho premiera Jeana Chretiena Patrick Parisot vyjadril premierovo hluboke zklamani z Castrovych hrubych a nicim nepodlozenych narceni. Mluvci ministerstva zahranici Michael O'Shanghnessy dodal: "Rozhodnuti o pravidlech her a sestaveni programu disciplin nebylo ucineno Kanadou, nybrz Sportovni organizaci Panamerickych her a schvaleno vsemi zucastnenymi zememi, vcetne Kuby."
K silne kritice Fidela Castra na adresu kanadskych medii, ktere v poslednich dnech rozsahle psaly o zminenych pripadech O'Shanghnessy dodal, ze Havana by si mela uvedomit, ze v Kanade je svoboda tisku, a jeste zduraznil: "To, o cem kanadska media reportuji a jak stylizuji veci, o kterych pisi, je jejich veci, nikoliv kanadske vlady."
K ochladnuti, jinak po mnoho let dosti vrelych kanadsko-kubanskych vztahu, zacalo dochazet letos v breznu, kdy Fidel Castro ignoroval nalehani kanadskeho premiera Jeana Chretiena, ktery Castra zadal, aby zmirnil vezenske tresty politickym disidentum. Kanada nasledne zrusila planovane ministerske navstevy Kuby a prerusila s ni obchodni jednani. Chretienova vlada tento krok ucinila po dlouhodobem nalehani opozicnich pravicovych plitiku a mnoha americkych senatoru, za coz rovnez dlouhou dobu lobovali americti a kanadsti Kubanci. Jeste pred rokem se liberalni kanadsky premier v Havane objimal s Castrem a oba si pochvalovali vzkvetajici obchodni aktivitu. Neni jiste bez zajimavosti, ze od padu Sovetskeho svazu je Kanada nejsilnejsim obchodnim partnerem Kuby. Chretienovi byla v tomto smeru zcela opravnene vycitana politika dvojiho metru. Je vseobecne znamo, ze Jean Chretien a jeho zahranicni ministr Lloyd Axworthy v kanadskem parlamentu leta prosazovaliobchodni embarga a sankce proti vsem pravicovym diktaturam Jizni Afrikou pocinaje a Barmou konce, coz melo a ma za dusledek nejasnou a neefektivni zahranicni politiku dvojiho metru. Zatimco v USA stale plati embargo zavedene pred temer 40 lety, pro Kanadany je dnes Kuba jednim z
nejcastejsich dovolenkovych mist. Kanadsky soukromy sektor vystavel temer ve vsech rekreacnich oblastech na Kube celou sit hotelu, a to mnohdy na pozemcich, ktere byly Castrovou klikou puvodnim majitelum nezakonne vyvlastneny. Kubanska komunita, jez ma v USA velmi silne zastoupeni, zejmena na Floride (jen v Miami a v okoli zije pres milion etnickych Kubancu) - a tudiz velmi silny vliv pri lobovani v kongresu -, docilila pred nekolika lety prosazeni legislativy, podle ktere mohou byt americkymi soudy penalizovany vsechny kanadske firmy, jez pri svem podnikani pouziji nezakonnym zpusobem zkonfiskovane kubanske nemovitosti. Negativni prijeti tohoto kroku kanadskymi podnikateli, majici na Kube obchodni zajmy, se da pochopit. Tezko se ale chape letite ignorantstvi kanadske liberalni vlady, jiz se americti a kanadsti Kubanci spolu s pravicovymi politiky v obou zemich snazi upozornit, ze kanadske milionove investice na Kube nejenze prodluzuji trvani Castrovy komunisticke diktatury, ale i pobyt mnoha nevinnych lidi v kubanskych veznicich.
