Dříve tento ceremoniál, či lépe řečeno vrcholný artistický výstup, představoval čistě náboženský rituál. Smyslem jako skoro ve všech případech byla poklona bohům a žádost o jejich přízeň, jež měla být vyjádřena dobrou úrodou a dalším rokem bez přírodních katastrof či epidemií.
A co je zvláště sympatické, nejednalo se o krvavé oběti, i když výkon sám je značně hazardní a podle slov samotných voladores občas dojde i ke smrtelným úrazům.
Rituál se stal obživou
V současnosti, kdy původní smysl rituálu je potlačen do pozadí, slouží tyto výstupy převážně k obživě indiánů. O jejich oblibě a úctě , která je k nim chována, svědčí mimo jiné i to, že každý výstavní areál ve větších městech má ve svém vybavení vysoký ocelový stožár, byť by byl využíván jednou, nebo dvakrát do roka.
Samozřejmě dříve byly tyče ze dřeva a možná méně bezpečné. Ale na druhé straně ocel dovolí vystoupat do větších výšek a představení se stává delším a efektnějším.
Jsem v Leonu, ve státě Guanajuato na výročním jarmarku, který každý rok trvá pouhých dvacet dní. Voladores začínají stoupat po stožáru. Jeden, dva, tři, čtyři, pět. Nějakých deset minut trvá příprava - sedí na vrcholku na čtvercovém dřevěném rámu a smotávají lana. Člověku se vtírá podobnost s přípravou padáku parašutistů.
A pak jeden z nich začne na rozšířeném vrcholku stožáru tančit, uklánějíce se do všech čtyř světových stran. Přitom bubnuje na malý bubínek a píská na flétnu. Přihlížející ztichnou, aby byli schopni vnímat zvuky přicházející z výšky. Stožár se ve větru houpe, zraky všech jsou soustředěny na jedno místo.
Jako ptáci...
Voladores jsou nade všemi, nad celým městem, jsou výše než kostely, jsou blízko Bohu, jsou jako ptáci, jsou voladores. Z této výšky se lidé dole podobají velkému pestrobarevnému koberci. A pojednou dav zahučí: "Už letí!"
Voladores přepadávají zády dozadu do volného prostoru. Pomalu, pomaloučku se roztáčí čtvercový rám a oni hlavou dolů začínají klesat opisujíce ve spirále stále větší a větší kruhy. Cvakají fotoaparáty, točí se videa. Po uražení poloviny svého letu začínají někteří z nich předvádět různé figury. Odstředivá síla je natolik velká, že poslední z nich, tanečník, do tohoto okamžiku stále na vrcholku, se za aplausu spouští po jednom napnutém lanu, aniž ovlivní voladora.
A za pár chvil přistávají, hodnou chvíli běžíce po zemi, aby byli obklopeni přihlížejícími. Nyní je vhodná chvíle vyfotografovat hrdiny předchozích momentů zblízka. A ti jsou svolní a využívají situace k získání peněžních příspěvků a zároveň nabízejí k prodeji repliky bubínku a flétny.
Říká se, že se schopnostmi k létání se musí člověk narodit. Dále se říká, že tento "sport" provozují i děti, pro něž je údajně hrou. Já sám jsem viděl mnohokrát dorostlé chlapce a muže a byl jsem nadšen.
Kde se lidé-ptáci vzali?
Rituál samozřejmě spadá do předšpanělské doby. Ačkoliv se neznají přesně časové údaje, ví se, že při příchodu kolonizátorů zapsali jejich věhlasní kronikáři tento "létající tanec" jako hru na ptáky. Snad proto, že v té době neměli voladores konfekční obleky, ale byli ozdobeni pravými péry z orlů, sov, havranů, papoušků, skřivanů a dalších ptáků...
Jako pták...
Legenda: modlitba na vrcholku stromu
Jako vždy v případech velmi zajímavých zvyků, i zde existuje legenda. A ta praví, že před mnoha a mnoha lety přišlo velké sucho do Totonacapanu (což je oblast mezi nynějšími státy Veracruz a Puebla) a způsobilo velké utrpení a smrt mnoha obyvatel.
Zasedala rada starších a přikázala skupině mladíků, aby našli nejvyšší rovný strom, porazili ho a použili ho při ceremoniálu společně s hudbou a tancem, přičemž smyslem měla být prosba k bohům, aby seslali déšť a vrátili úrodnost půdě.
A modlitba měla být provedena na špičce kmene, aby mohla být lépe vyslyšena. Protože pak skutečně zanedlouho přišel déšť, bylo rozhodnuto opakovat tento rituál každý rok na začátku jara.
Přestože dnes můžeme vidět toto vystoupení téměř po celém Mexiku, voladores pocházejí pouze z jediného místa, regionu, který se nazývá Papantla. Tanec, či let voladorů, který zná většina lidí, je však pouze závěrečnou, i když tou nejefektnější častí celého obřadu.
Indiánské obřady
Původně začínala slavnost na místě, kde se nacházel vhodný strom. Tančením, pitím pálenky, hudbou a modlitbami se prosili bohové za odpuštění, že se strom bude kácet. Při odvětvení a přepravě kmenu se dělo totéž, bylo zakázáno šlápnout na něj, nebo jej překročit. Vůbec nejhorší znamení pro voladory by bylo, kdyby se kmene dotkla nějaká žena.
Po příchodu na místo vztyčení stožáru se kolem něj pletly "schody" z liány, později z lana, aby na něj bylo možno vystoupit. Potom se obětovalo bohům, buď jeden kohout, nebo sedm kuřat společně s tabákem, pálenkou a tamales. To proto, aby nedocházelo k smrtelným úrazům.
Symbolika oblečení
Také oblečení voladores je jednoznačně určeno a je v něm mnoho symboliky. Tak například kónická čepička, která je zakončená malým vějířkem. Tento představuje ocas ptáka a také sluneční paprsky. Různobarevné pentle vzadu na čepičce, které při letu vlají a jejich barvy se snaží napodobit duhu, symbolizují požadovaný déšť.. Zbytek pokrývky je pokryt pestrými květy, symboly úrodnosti půdy.
Hudbu v tomto tanci obstarává pouze náčelník a to za pomocí malého bubínku, z obou stran potaženého kůží a připevněného na zápěstí a malé flétny pouze se třemi otvory. Umírněnost hudebních nástrojů není vůbec na škodu, naopak zvýrazňuje hlubokou lidovou tvořivost totonaků.
Vlastní ceremoniál začíná příchodem voladorů, v jejichž čele kráčí "caporal", přičemž všichni mají hlavy skloněny na jednu stranu, čímž vyjadřují pokoru a respekt před bohy.
Po výstupu na vrcholek stožáru se posadí voladores na dřevěný rám zády k publiku a náčelník začíná tančit a hrát na své hudební nástroje. Když dokončí svou část vystoupení, také on se posadí, ale nepřestává hrát.. A ve chvíli, kdy zazní jeden speciální tón, beze slov a bez výkřiku se voladores vrhají zády do prostoru, hlavou dolů, roztahujíce paže jako křidla ptáků.. A letí. Je to prostě nádhera.
Ačkoliv vystoupení je relativně krátké, tvrdí se, že příprava jeho účinkujících je dlouhá, komplexní a oni musí dodržovat řadu pravidel. Dále se tvrdí, že v současnosti je mezi spoustou zásad i sexuální a alkoholická abstinence, jejíž původ tkví ve víře, že tento ceremoniál poprvé uskutečnilo pět nevinných mladíků…
 Náčelník píská na flétnu, bubnuje a tančí |
 Začátek letu voladores |
 Voladores šplhají na stožár |
 Začátek letu voladores |
 Začátek letu lidí – ptáků |
 Volarodes - jako pták |
 Náčelník - Voladores |
 Ocelový stožár pro voladores v mexickém Leonu |
