Příjemné je procházet se bez cíle centrem města, úzkými uličkami, zajít si na místní trh, kde je možné koupit levné suvenýry, a pak se posadit na chvilku do kavárny nebo hospody, a ochutnat typickou místní specialitu - omáčku zvanou "mole".
Poprvé ji uvařila před mnoha lety matka představená kláštera Convento de Santa Rosa, aby udělala radost biskupu Fernándezu de Santa Cruz, zakladateli a mecenáši kláštera. Kuchařka smísila dohromady čili, místní koření, sazamové klíčky, strouhanou čokoládu a nasekané mandle. To, co uvařila, je báječné, i když na první pohled nevypadá tmavě hnědá omáčka příliš vábně. Dnes se omáčka připravuje snad v každé restauraci a dát si jí můžete třeba s kuřetem.
V klášteře, kde matka představená poprvé připravila omáčku "mole", je dnes Museo de Artes Populares, tedy Muzeum lidového umění, kde jsou k vidění místní kroje, ručně zhotovené kožené tašky či porcelánové figurky. Nahlédnout můžete i do bývalé klášterní kuchyně, kde se omáčka "mole" poprvé uvařila.
Kromě budov s koloniálního období je Pueblo typické množstvím kostelů. Ve městě jich podle průvodců funguje devětadevadesát. Za návštěvu určitě stojí monumentální Iglesia Santo Domingo s obrovitánskou kaplí, která je celá obložená 23karátovým plátkovým zlatem. A samozřejmě také Catedral de la Concepción Inmaculada, tedy katedrála Neposkvrněného početí. Pokud vyšlapete všech 164 strmých a úzkých schodů, otevře se vám výhled na dvě proslulé mexické sopky - Popocatépetl (Dýmající hora) a Ixtaccihuatl (Bílá žena).
Tržiště v centru Puebly |
Mexičané mají rádi barvy. |
Historické centrum láká i umělce. |
Chrám Iglesia Santo Domingo s kaplí obloženou zlatem. |