Fotograf Václav Šilha zaznamenal Antarktidu i mizející světy

Fotograf Václav Šilha zaznamenal Antarktidu i mizející světy | foto: Václav Šilha

Mizející kmeny i Antarktida. Fotograf míří do míst, kde neznají civilizaci

  • 8
Václav Šilha procestoval svět s fotoaparátem v ruce. Vydal se do Antarktidy za tučňáky a kosatkami, ale také do míst v Asii, Africe nebo Jižní Americe, která současný svět ještě nepohltil. V Ekvádoru pronikl do života kmene Huaorani, Afrika ho nadchla barevností, Antarktidu fotil černobíle.

Uznávaný fotograf a vítěz několika ocenění Czech Press Photo či zlaté medaile NSFF z 16. mezinárodního bienále FIAP v Norsku Václav Šilha projel s fotoaparátem celý svět. A i když je proslavený především fotkami přírody a zvířat, tentokrát lidem přibližuje práci jinak: zachytil mizející kultury domorodých kmenů v Africe, Asii i Jižní Americe. Fotky ukazují jejich běžný a rodinný život, ale také dodržování prastarých tradic a zvyků.

„Nejprve mě fascinovala pestrost Afriky a její zvířecí obyvatelé, nyní mě chytla barevnost světa lidí a konkrétně mizejících domorodých původních kultur,“ říká Šilha. Kontrasty těchto zcela odlišných světů v současnosti ukazuje výstava dvaačtyřiceti snímků. V Česku vystavuje fotograf po sedmi letech.

Černobílá Antarktida a barevné kultury

„Naše planeta je komplexní celek, ve kterém se mísí nejrůznější formy života a vše spolu úzce souvisí. Proto je logické, že jsem se v tomto případě zaměřil i na člověka a jeho kulturu,“ říká k fotografiím Šilha.

Ze své práce vybral a propojil to, co má rád. Sbíhají se tu jak kontrastní černobílé fotografie z Antarktidy, tak barevné snímky domorodých kmenů a zvířat v jejich přirozeném prostředí, které ještě nepřeválcovala západní kultura. Černobílé fotografie z jižního pólu jsou Šilhovým splněným snem.

Během svých cest zamířil i do Ekvádoru, kde navštívil domorodý kmen Huaorani, žijící mezi řekami Napo a Curaray. Podle odhadů zde žijí čtyři tisíce lidí netknutých západní civilizací. Jeho členové chodí za všech okolností nazí, a to i při lovu.

Obživu jim zajišťuje zvěř z deštného pralesa. Loví ji oštěpy nebo až čtyřmetrovými foukačkami s šipkami namočenými do jedu kurare, který kořist paralyzuje a způsobuje zástavu dechu. Lidé z kmene žijí v podlouhlých chýších s podlahou z udusané hlíny, spí a odpočívají v závěsných sítích. O kmeni se začalo mluvit až na začátku 20. století, kdy jejich území objevili sběrači kaučuku.

Z Indie Šilha přivezl pestré snímky. Zachytil město Váránasí, které bylo podle legendy založeno před pěti tisíci let samotným bohem Šivou. Město je dodnes považováno za svaté místo hinduistů, buddhistů a džinistů a zvyklosti místních jsou zde velmi silné. Fotograf se vypravil i do oblasti Ladakh mezi pohořími Karákoram a Himálaj. Místní obyvatelé si zde dodnes uchovávají svou kulturu, ženy zde například nosí tradiční pestrý šat.