Polární medvědi 've výloze'
Pozorování polárních medvědů je pro přírodymilovné turisty skutečně úžasným zážitkem. Už více než dvacet let se dopravují v době od října do listopadu na stanoviště medvědů v kanadské Manitobě.
V tuto dobu zvířata obvykle odpočívají a čekají u Hudsonského zálivu, než zamrzne a oni se vydají na lov tuleňů. Kvůli častým návštěvám však neodpočívají tolik, kolik by potřebovali.
V přítomnosti turistických vozítek vykazují medvědí samci sedmkrát vyšší známky bdělosti. Mají zvýšený srdeční tep, zrychlený metabolismus. V době, kdy mají šetřit energii, to může vést k nebezpečnému úbytku hmotnosti, síly a tukových zásob.
Masivní růst ekoturistického průmyslu vyvolává obavy biologů. Narůstá důkazů, že mnohá zvířata přítomností turistů trpí. New Scientist ve svém posledním čísle varuje: bezprostřední efekt může být nepatrný - změny v srdečním rytmu, fyziologii, hladině stresových hormonů a sociálním chování. Dlouhodobě však může ohrozit celé populace divoce žijících zvířat.
Delfíni se předvádějí
V okamžiku, kdy se blíží čluny turistů, reagují delfíni skákaví velkým vzrušením a aktivitou. Když jsou v blízkosti delfínů tři a více člunů, delfíni odpočívají jen 0,5 procenta času. Když se kolem delfínů potuloval jen jediný tichý výzkumný člun, věnovali delfíni odpočinku 68 procent času.
Bioložka Rochelle Constantinová zjišťovala změny v chování skupin delfínů skákavých podél severovýchodního pobřeží Nového Zélandu od roku 1996.
Kanadský expert na mořské savce Gordon Hastie došel k podobným závěrům u skotských pobřežních vod: v přítomnosti člunů delfíni provozují svoje synchronní skoky mnohem déle než obvykle. V noci zase déle odpočívají - ale mnohem méně času jim pak zbývá na shánění potravy a "společenský život".
Tučňáci v ohrožení
Podobné známky špatného vlivu ekoturistiky jsou vidět i u novozélandských tučňáků žlutookých. Vědci varují, že v místech hojně navštěvovaných turisty váží mláďata tučňáků v průměru o 0,76 kilogramu méně (to je desetina hmotnosti) než mláďata v klidných oblastech.
Rodiče, kteří shánějí potravu pro své potomky, podle expertů prý váhají s návratem z moře, dokud jsou lidé v dohledu. Avšak mezitím už natráví ulovenou potravu a na mláďata se dostane méně. Hubení tučňáci pak snáz hynou - což může v budoucnosti, bude-li turistická návštěvnost růst, vést až k zániku kolonie tučňáků.
Hoacinové ve stresu
Mláďata amazonských hoacinů, barevných exotických ptáků z deštných pralesů Jižní Ameriky, zase mají v oblastech navštěvovaných člověkem dvakrát tak vysokou hladinu stresových hormonů než v odlehlých částech pralesa.
V turistům nepřístupných oblastech našli zoologové nejméně jedno ptáče v polovině hnízd - v turistických zónách jen v 15 hnízdech ze sta. Vystrašení opeřenci před turisty z hnízd zavěšených nad vodou vyskakují - a zde na ně čekají pirani, kajmani, anakondy. Jaké důsledky to má pro populace amazonských hoacinů? To zatím nikdo netuší...
Zničí komerce přírodu?
Ekoturismus narůstá každoročně o deset až třicet procent a už na něj připadá pětina z celkového počtu turistů, kteří kříží svět, konstatuje New Scientist. Pozorování velryb se stalo průmyslem s miliardovými příjmy. V roce 1998 přitáhla tato přírodní podívaná v 87 zemích a lokalitách devět milionů lidí.
I přesto odborníci tvrdí: když se ekoturistika dělá dobře, může fungovat. Příkladem je souostroví Galapágy. Kontrolovaná turistika přináší dostatek peněz na ochranu světoznámého mořského leguána a dalších druhů - a nevede k záhubě vzácných živočichů. Vědci dokonce u plazů nezjistili zvýšenou hladinu stresových hormonů, ačkoli jsou lidmi hojně navštěvováni a pozorováni zvířata si zřejmě na přítomnost lidí zvykla.
 Lední medvěd |
 Lední medvěd |
 Lední medvědi |
