Trinidad je město jako z cukru

- Tvrdí se o něm, že se podobá Českému Krumlovu. Museli byste ovšem krumlovské domy natřít žlutou, okrovou, oranžovou nebo karmínovou barvou a jejich gotické mázhausy přestavět ve sloupové kolonády. Na ulicích vytrhat duby a lípy a na jejich místa zasadit palmy a pomerančovníky. Obzor hor ponechat, jen je navršit z nahého kamení a nechat porůst tropickým pralesem. Místo hučení Vltavy poslouchat příboj Karibského moře a v barech nepít pivo, ale rum .

A stejně jako v Krumlově vystoupat na nejvyšší věž, protože pohled z ní stojí za to. Zde podobnost kubánského Trinidadu a jižních Čech končí, až na to že obě města jsou na seznamu Světového dědictví lidstva UNESCO. Tam pod tou trinidadskou věží zažijete jednu z mnoha kubánských absurdit. "Špinavej americkej" dolar požaduje průvodce v Muzeu revolučního hnutí umístěném v bývalém františkánském klášteře. Kubánské peso si prý můžete strčit za palmový klobouk, přestože jste na socialistickém ostrově svobody. Dolar pečlivě hřbetem ruky vyžehlí a druhou rukou máchne ke vstupu do zvonice: "Běžte si tam sami." Dřevěné schodiště ani nevrže,jak je zpuchřelé. Nahoře vás překvapí kruhový pohled na Trinidad, na město přikrčené pod pohořím Sierra del Escambray,na město tisíce jmen "Perla Karibiku, Žluté město, Tropická kolonáda, Město ticha noci." Zvonice je středobodem změti pitoreskních dlážděných uliček (jaké osvěžení ve vyasfaltované Kubě). Přehlédnete z ní celý život padesáti tisíc obyvatel. V klášterním rajském dvoře dole pod vámi, v místě vyhraženém tichému rozjímání františkánů, dnes reznou opancéřované lodě a prostřílené náklaďáky - vzpomínky na boje proti kontrarevolucionářům z let 1960 - 1965. Z chrámové barokní lodi podobající se vykuchanému vnitřku velryby se ozývají optimistické písně - začíná schůze místní komunistické strany. Touto scénou dojem z komunistické přítomnosti končí. Čtyřicetileté panství socialismu v Trinidadu je naštěstí pouhou sekundou v jeho životě, který započal již v roce 1514. Trinidad snad nejvíce z kubánských měst odolal destruktivním tlakům zdejšího režimu. V tomto třetím nejstarším kubánském městě verboval Hernando Cortéz žoldáky na své mexické dobrodružství, zde působil kněz Bartolomé de las Casas, apoštol Indiánů, obyvatelstvo se živilo pěstováním tabáku a prodejem soleného hovězího masa. Zásadní změna se odehrála v 19. století, kdy se ve městě a jeho okolí usadili Francouzi uprchlí ze sousedního ostrova Haiti při vzpouře otroků. Byl to cukr a zase cukr,jehož výrobu z cukrové třtiny francoužstí plantážníci dokonale ovládali, který přeměnil Trinidad a krajinu kolem. Cukrová třtina je všude kolem vás. Z cukru žije Trinidad dodnes. Díky cukru se dostalo na seznam Unesco i nedaleké dlouhé údolí Valle de los Ingenios (Údolí cukrových mlýnů). V jeho středu se nachází obec Manaca Iznaga a v ní dosud stojí 44 metrů vysoká strážní věž sloužící k hlídání otroků. Vstup samozřejmě za dolar. Z její výše přehlédnete dělená pole cukrové třtiny, malé chatrče bývalých otroků, padesát mlýnů z minulého století, žlutě natřené haciendy latifundistů. Vaše oko nenarazí na žádný rušivý prvek, na stožáry vysokého napětí, na kouřící továrny, na paneláky či dálnice. Iluze krajiny před nástupem průmyslové revoluce končí až za obzorem. A tam už je jen moře. Štěstím pro Trinidad, pro město, kam stále můžete vstoupit zadním dvorkem, pro město koloniální architektury, muzeí, ale také zahrad, zděných zídek a barů, je jeho relativní neznámost. Většina z devíti set tisíc turistů, kteří za rok navštíví Kubu, směřuje do Havany, Santiaga a především na turistický kombinát Varadero. Trinidad zůstává stranou a v jeho dvorech, kde budete téměř sami, můžete stále slyšet Silencio de la noche Ticho noci - ovšem v podání místní salsa kapely.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Z Havany jezdí pravidelná autobusová linka (poloprázdná) šest hodin jízdy - 50 dolarů. Můžete si také kdekoliv na Kubě půjčit auto - to nejlevnější vás ovšem přijde na 60 dolarů denně.Zkuste také štěstí stopem - jako tisíce jiných Kubánců - poznáte korby náklaďáků.

KDE SE UBYTOVAT

Kuba je nejbezpečnější země Latinské Ameriky a vy se vcelku bez obav můžete kdekoliv ubytovat. Hotel La Ronda stojí 25 dolarů za dvoulůžkový pokoj, v dražším Motel las Cuevas zaplatíte 50 dolarů. Trinidad je ovšem známý velkou nabídkou ubytování v soukromých domech z časů kolonialismu. Casa particulara přijde na maximálně deset dolarů za osobu.

Staré bouráky vévodí silnicím v Trinidadu.

Životní rytmus ve spleti pitoreskních uliček Trinidadu je více než klidný.

Odstíny žluté a oranžové dominují Trinidadu.

Vystoupíte-li na vrchol zvonice, dohlédnete až k břehům karibiku.