3 Michelin Rigi Staffelhöhe
Když se na jaře 1871 rozjela zubačka na Rigi, sloužila Staffelhöhe (1 550 m n. m.) jako konečná stanice, pod vrchol byly koleje protaženy později. Dnes tu z vlaku vystoupí málokdo, a to je škoda.
Místní hotýlek Edelweiss se totiž pyšní michelinskou kuchyní: má jednu hvězdu a k tomu navíc i jednu zelenou hvězdu, ocenění udržitelnosti. Tu tady berou velmi vážně, zdejší šéfkuchař sází výhradně na lokální suroviny, má vlastní bylinkovou zahrádku se stovkami druhů rostlin a prověřené dodavatele masa či sýrů z nejbližšího okolí zhruba pěti kilometrů.
Důkazem může být ostatně i zdejší cola: po jejím objednání nedostanete klasický tmavý nápoj, místní Rigi cola je průzračná limonáda z lokálních bylinek, přitom se chutí skutečně dost blíží běžné cole. Na baru jsou vyskládané pyramidy sklenic s nejrůznějšími bylinkovými nálevy a pestrá nabídka bylinkových čajů.
Když už se kvůli této kuchyni musí porazit zvíře, zásadně ho tady zpracovávají celé. Michelinsky vymazlené jídlo zkrášluje parádní panorama velehor na obzoru.
4 Depo a točna Vitznau
Na lavičce ve stanici Vitznau sedí dřevěný pán a kdekdo se s ním fotí. Je to hlavní konstruktér zubačky na Rigi, otec zubačkového patentu z roku 1863 nesoucího jeho jméno, Niklaus Riggenbach. Když jel 21. května 1871 na Rigi první vlak, bylo mu právě 54 let. A oslava se mimořádně vydařila. Osobně se postavil na lokomotivu a v roli strojvůdce vyvezl vlak z Vitznau o víc než kilometr výš, do stanice Rigi Staffelhöhe.
Ve Švýcarsku díky úspěchu první evropské ozubnicové dráhy záhy vypukla horečka horských železnic, významní technici a byznysmeni toužili zanechat své kolejové stopy v horách. Ale Riggenbach zůstal navždy první.
Výletníci dnes ve Vitznau obdivují nejen jeho dřevěnou figuru, ale také zdejší točnu na břehu jezera, která je součástí depa plného moderních i historických vozidel. Perlou je parní mašinka číslo 7 ze začátků provozu se stojatým kotlem kvůli strmé trati. Uvnitř depa ji lze poněkud složitě zahlédnout, pokud se vám nepodaří přesvědčit chlapy z depa, aby vás vzali dovnitř. O letních víkendech však na ni narazíte s trochou štěstí i přímo na trati.
