Cílem je naučit všechny členy společnosti „teorii, znalostem a dovednostem spojeným s národní obranou“, uvádí se v návrhu revize zákona o vzdělávání v oblasti národní obrany. Návrh prošel koncem minulého měsíce prvním čtením ve Stálém výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy parlamentu, a byl otevřen k veřejnému připomínkování až do konce května. Legislativa by mohla být přijata v letošním roce.
Návrh předpokládá, že i nejmladší žáci získají povědomí o národní obraně. Středoškoláci a univerzitní studenti by pak měli projít povinným vojenským výcvikem.
Pokud by revize prošla, místní samosprávy by musely do svých rozpočtů zahrnout náklady na obranné vzdělávání. Státní úřady, univerzity a další organizace by nesly odpovědnost za porušení zákona, uvádí portál Nikkei Asia.
Některé vysoké školy už provozují vojenské výcvikové tábory. Na univerzitě Fu-čou v provincii Fu-ťien se v červenci přibližně 500 univerzitních studentů zúčastnilo soutěže ve vojenských dovednostech. Studenti ukazovali své schopnosti ve střelbě na terč, v hodu ručním granátem a první pomoci.
Monopol skončil. Čínské satelity obsazují orbitu, znepokojují Pentagon |
Podle analytiků čínský prezident Si Ťin-pching usiluje o zavedení vlastenecké povinnosti u Číňanů, aby podpořil jejich ochotu bojovat v případném vojenské střetu za Čínu. „Cílem je upozornit veřejnost na to, že by mohla vypuknout válka a usnadnit její mobilizaci v případě nouze,“ řekl Masafumi Iida, specialista japonského Národního institutu pro obranná studia na čínskou zahraniční a bezpečnostní politiku.
Mezi USA a Čínou nyní vládnou velmi napjaté vztahy, obě strany se snaží podpořit svou armádu a být připraveny na případný konflikt. Jeho nejpravděpodobnější příčinou může být násilný pokus Pekingu o připojení Tchaj-wanu.
Už podle revidovaných pravidel čínské branné povinnosti, která Peking přijal v květnu 2023, mohou být vysokoškolští studenti povoláni do armády. Univerzity mají za úkol s náborem pomáhat. „Pro vedení čínských univerzit je jedním ze základů pro získání souhlasu komunistické strany to, kolik dobrých studentů mohou jejich školy poslat do armády,“ podotkl Ika.
Peking hledá pro armádu nové rekruty
Portál Voice of America podotýká, že snaha o změnu pravidel přichází po několika dalších krocích v oblasti bezpečnostní politiky, které Peking učinil minulý rok. Tehdy zpřísnil opatření proti špionáži a upravil pravidla o vlasteneckém vzdělávání.
Podle pozorovatelů se čínské vedení snaží podporou provojenských nálad zajistit přízeň komunistickému režimu. „Snaha uzákonit loajalitu prozrazuje realitu klesající podpory obyvatelstva Čínské komunistické straně v podmínkách slábnoucí ekonomiky, zhoršujícího se trhu s nemovitostmi a přetrvávající korupce a nekalých praktik,“ upozorňuje Timothy Heath, specialista z výzkumné instituce RAND Corporation.
Narušitelé jsou všude. Čínská rozvědka přitvrzuje, chlubí se i českým zářezem |
Čínská armáda se dlouhodobě potýká s nezájmem běžné populace, která neoplývá přílišnou touhou přihlásit se do vojenské služby, protože jiné pozice nabízí lepší finanční ohodnocení a nemají tak přísné požadavky jako Čínská lidová armáda. Armádě konkuruje rozsáhlé spektrum početných čínských bezpečnostních služeb, stejně jako robustní IT sektor, jenž je schopen k sobě přilákat poptávané specialisty na umělou inteligenci a kybernetiku, podotýká list The Times.
Čínské vojenské úřady se tomu snaží čelit různými pobídkami. Například Peking nabízí pomoc se školným, zdravotním pojištěním a zaměstnáním po propuštění z armády.
31. července 2017 |
