V Pekingu zároveň po setkání prezidentů začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, píše agentura TASS.
„Čína bude pro Rusko vždy dobrý soused, přítel a důvěryhodný partner,“ uvedl Si. Vzápětí ale dodal, že „čínsko-ruské vztahy nevznikly jen tak jednoduše z ničeho nic a obě strany by si jich měly vážit a pečovat o ně“. Peking je zároveň připraven ve spolupráci s Ruskem dosáhnout vzájemného rozvoje a „podpořit světovou rovnost a spravedlnost“.
Peking je nejvýznamnějším ruským spojencem od doby, co se od Moskvy odvrátil Západ v souvislosti s její invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Čína kritizuje protiruské sankce a odmítá ruskou vojenskou agresi na Ukrajině jednoznačně odsoudit. Zároveň těží z nižších cen za ropu a plyn, které už Rusko nemůže prodávat do Evropy v dřívějším rozsahu.
Si Putina, který do země přiletěl ve čtvrtek brzy ráno (středa večer SELČ), přivítal s plnými vojenskými poctami ve Velkém sále lidu na západní straně pekingského náměstí Nebeského klidu.
Ruskému prezidentovi, který minulý týden po březnových volbách oficiálně zahájil už pátý prezidentský mandát, poblahopřál. Agentura AP podotkla, že Putin v prezidentských volbách nečelil žádné skutečné opozici a podobně jako Si dosud nijak nenaznačil, že by se úřadu hodlal vzdát.
Mluvit se bude o jednotě i Ukrajině. Putin přiletěl do Číny na státní návštěvu |
O vzájemné spolupráci hovořil při setkání se svým čínským kolegou a dlouholetým přítelem i Putin. Rusko-čínská spolupráce podle něj není namířena proti žádné jiné mocnosti a je naopak „stabilizujícím faktorem pro svět“, citovala ho agentura Reuters.
V předvečer návštěvy Putin uvedl, že Kreml je připraven jednat i o konfliktu na Ukrajině. „Jsme otevřeni dialogu o Ukrajině, ale takové jednání musí brát v úvahu zájmy všech zemí zapojených do konfliktu, včetně našich,“ citovala Putina čínská tiskovou agenturou Nová Čína.
Čína líčí na ruský Dálný východ. Putin může brzy ochutnat vlastní medicínu |
Vztahy Číny s Ruskem
Čína loni v únoru, k příležitosti prvního výročí ruské invaze do sousední země, představila plán „politického ujednání ukrajinské krize“, který mimo jiné požaduje zastavení bojů a obnovení mírových rozhovorů, za což Putin rovněž Siovi poděkoval.
Čína na rozdíl například od Íránu přímo nedodává Rusku zbraně k použití na Ukrajině, podle představitelů Spojených států však poskytuje Moskvě materiály takzvaného dvojího použití, tedy pro civilní i vojenské využití. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena konkrétně nitrocelulózu používanou k výrobě dělostřelecké munice nebo tlakové senzory, které jsou používány v ruských raketách a dronech. USA na čínské firmy dodávající tyto komponenty uvalily sankce.
„Téměř všichni hlavní zahraniční dodavatelé (elektroniky) využitelné ve vojenství sídlí v pevninské Číně nebo Hongkongu. Čínský export polovodičů do Ruska vzrostl na objem 230 milionů dolarů (5,2 miliardy korun) v roce 2023 oproti 157 milionům (3,6 miliardy korun) v roce 2021,“ píše týdeník The Economist. Čína rovněž podle USA Rusku zpřístupňuje satelitní záběry využitelné ve válce proti Ukrajině.
Putin podle Reuters uvedl, že je „logické“, že jeho první cesta po prezidentské inauguraci mířila právě do Číny. Siovi poděkoval za vřelé přijetí a řekl, že vztah Pekingu a Moskvy je ukázkovým příkladem mezinárodní spolupráce. Na programu jednání byly podle Putina „všechny oblasti“, konkrétně však plánují Rusko a Čína rozvinout spolupráci v oblasti jaderné energetiky a dopravy. The Economist připomíná, že jde o 43. setkání Putina a Siho od roku 2000, kdy Putin poprvé usedl v Kremlu, a Putinovu 19. cestu do Číny.
Oba vůdci rovněž vyjádřili odpor vůči „uzavřeným“ politickým aliancím v regionu jihovýchodní Asie, kde Čína soupeří o vliv především s USA. Spojené státy jsou součástí trojstranného vojenského paktu AUKUS s Austrálií a Británií, spolupracují také s Japonskem a Jižní Koreou. USA podle svých prohlášení chtějí odradit Čínu od agresivní expanze, především od té směrem na demokraticky fungující ostrov Tchaj-wan, který Čína považuje za svou provincii.
„Pro uzavřené vojensko-politické aliance není místo. Domníváme se, že vytváření takových aliancí je velmi škodlivé a kontraproduktivní,“ řekl Putin po boku čínského prezidenta.
Nic nás nerozdělí, vzkázal Rusům Putin. Si Ťin-pching mluvil o sjednocení Číny |
Putin avizoval, že ve druhý den své čínské návštěvy se vydá do města Charbin na severu země, kde se zúčastní zahájení obchodního a investičního veletrhu. S premiérem Li Čchiangem bude jednat především o ekonomice.
„V určitých ohledech si západní země mohou oddychnout, že čínsko-ruské partnerství má své hranice,“ komentuje návštěvu The Economist a připomíná například opatrnost čínských bank, jež kvůli obavám z amerických sankcí zpomalily nebo zcela zastavily transakce s ruskými subjekty.
„Putinova válka na Ukrajině Siovi život neusnadnila. Přiměla Západ soustředit se na posílení obranyschopnosti Tchaj-wanu a evropské země k větší opatrnosti ohledně Číny... ve výsledku však Čína s radostí ekonomicky podpoří přežití ruského režimu. Nepřeje si scénář, v němž by Putin přišel o moc, a to už proto, že je příliš užitečný v čínském zápolení se Západem,“ uzavírá týdeník.
