Putinova návštěva přichází v době, kdy Rusko prohloubilo svou ekonomickou závislost na Číně poté, co Moskva před více než dvěma lety zahájila rozsáhlou invazi na Ukrajinu.
V předvečer návštěvy Putin v rozhovoru pro čínská média uvedl, že Kreml je připraven o konfliktu na Ukrajině jednat. „Jsme otevřeni dialogu o Ukrajině, ale takové jednání musí brát v úvahu zájmy všech zemí zapojených do konfliktu, včetně našich,“ citovala Putina oficiální tisková agentura Nová Čína.
Dvoudenní cesta ruského prezidenta časově koreluje s rozšířením bojů na Ukrajině, kde Rusové nyní operují v severovýchodní ukrajinské Charkovské oblasti. Téměř osm tisíc lidí tam muselo opustit své domovy.
Gazprom přišel o Evropu a hlásí obří ztráty. Čína ho nespasí, soudí analýzy |
Společně se snahou Moskvy navázat na své zisky v nedaleké Doněcké oblasti vstoupila dvouletá válka pro vyčerpanou ukrajinskou armádu do kritické fáze. Obránci přebírají první dodávky protiletadlových raket a dělostřeleckých granátů ze Spojených států.
„Nikdy jsme neodmítli vyjednávání,“ citovala Putina agentura Nová Čína. „Usilujeme o komplexní, udržitelné a spravedlivé urovnání tohoto konfliktu mírovými prostředky. Jsme otevřeni dialogu o Ukrajině, ale taková jednání musejí brát v úvahu zájmy všech zemí zapojených do konfliktu, včetně těch našich.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jakákoli jednání musí zahrnovat obnovení územní celistvosti Ukrajiny, stažení ruských vojsk, propuštění všech zajatců, soudní procesy pro osoby odpovědné za agresi a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Čína tvrdí, že v konfliktu zaujímá neutrální postoj, ale podpořila tvrzení Moskvy, že Rusko bylo k útoku na Ukrajinu vyprovokováno Západem. Přitom také Putin veřejně prohlašuje, že důvodem jeho útoku je snaha obnovit staleté hranice Ruska.
Putin obvinil Západ z neúspěchu jednání v prvních týdnech války a pochválil čínský mírový plán pro Ukrajinu, který by Moskvě umožnil upevnit její územní zisky.
Evropa je priorita, řekl Si Ťin-pching v Paříži. Macron ho usadil k holému stolu |
„Peking navrhuje praktické a konstruktivní kroky k dosažení míru tím, že se zdržuje sledování partikulárních zájmů a neustálé eskalace napětí. A minimalizuje negativní dopad konfliktu na světovou ekonomiku,“ uvedl již dříve Putin.
Vládce Kremlu prohlásil, že čínský návrh z roku 2023, který Ukrajina a Západ odmítly, by mohl „položit základy politického a diplomatického procesu, který by zohlednil bezpečnostní zájmy Ruska a přispěl k dosažení dlouhodobého a udržitelného míru.“
Kreml ve svém prohlášení uvedl, že Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching budou během svých rozhovorů tento týden „podrobně diskutovat o celé škále otázek souvisejících s komplexním partnerstvím a strategickou spoluprácí a určí nové směry dalšího rozvoje spolupráce mezi Ruskem a Čínou a také si podrobně vymění názory na nejpalčivější mezinárodní a regionální otázky.“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý v horní komoře ruského parlamentu prohlásil, že Moskva a Peking mají „objektivní zájem na udržení našeho vedení v úsilí o nastolení spravedlivějšího a demokratičtějšího světového řádu“.
Čína líčí na ruský Dálný východ. Putin může brzy ochutnat vlastní medicínu |
„Rusko a Čína nejsou ve svém úsilí reformovat mezinárodní systém a pomoci nastolit multipolární světový řád osamoceny,“ řekl.
Moskva přesměrovala většinu svého energetického exportu do Číny a spoléhá se na čínské společnosti při dovozu komponentů pro ruský vojenský průmysl, aby obešla západní sankce.
Rusko-čínské vojenské vazby také zesílily. V posledních letech uspořádaly obě země řadu společných válečných cvičení, včetně námořních a vzdušných nad Japonským a Východočínským mořem.
Putin již dříve uvedl, že Rusko sdílí s Čínou vysoce citlivé vojenské technologie, které pomohly výrazně posílit ruskou obranyschopnost. V říjnu 2019 zmínil, že Rusko pomáhá Číně vyvíjet systém včasného varování, který má odhalit odpálení balistických raket – systém zahrnující pozemní radar a satelity, který vlastní pouze Rusko a USA.
