Je nedělní ráno. Vystoupili jsme z nočního vlaku a na největším středověkém náměstí Evropy v Krakově vyzobávají desítky holubů včerejší zbytky z dlažby. Uklízeč sbírá napichovátkem papírové odpadky a ticho ruší pouze popelářský vůz. Ve vzduchu jsou cítit koně, i když tu teď zrovna žádní nejsou. Lidí tu prochází jen pár, všechny uličky v centru polského města zapsaného na seznamu UNESCO máme jen pro sebe.
Čtvrť červených luceren dnes žije v poklidné symbióze nejen s adventním trhem. „S holkami venku aktivně nespolupracuju, ale nepřekážíme si,“ směje se výčepní z bistra.
