Olej

Olej | foto: Profimedia.cz

Olivový olej - elixír života

  • 2
Řecká kuchyně je poznamenaná středomořskými i orientálními vlivy a pestrost jídelních lístků je v této zemi až neuvěřitelná. Počínaje soustavou předkrmů "mezes" přes polévky, saláty, hlavní jídla a ryby či plody moře až po dezerty typu baklava. U nich poznáte na vlastní jazyk, proč se dezertům říká "sladkosti".

Řekové jedí hodně a rádi, stolování pro ně není jen požívání jídla, ale doslova obřad. U večeře se scházívá celá rodina, začíná se večeřet nejdříve kolem půl desáté a jí se dlouho a s chutí, povídá se, diskutuje, pije se vínko a rakije nebo ouzo.

Už jen předkrmy, podávané na nesčetných talířcích, ukazují velkou pestrost řecké kuchyně a samy o sobě dokážou zasytit. Talíře s dobrotami se neodnášejí, na stolech přibývají stále další a další, až už člověk nedokáže pochopit, jak se tam ještě může vůbec něco vejít. Může a vejde!

Samostatnou kapitolou jsou rodinné slavnosti, v jejichž přípravě a konání nemají Řekové v Evropě konkurenci. Jedete-li do Řecka na dovolenou, zapomeňte na diety, netrapte se s počítáním kalorií (jen taková baklava jich má odhadem asi tak pět milionů), to si nechte na doma!

Chléb je základ

V Řecku se ke každému jídlu podává běžně bílý chléb, za ochutnání však určitě stojí typická venkovská specialita - celozrnný šrotový chléb paximadi, který se po upečení suší, až je tvrdý jako kámen, a před jídlem se namáčí do vody. Peče se do zásoby na několik měsíců a má prakticky neomezenou trvanlivost. V každé venkovské taverně dostanete tento chléb potřený olivovým olejem, česnekem a s nastrouhaným rajčetem, posypaný oreganem a doplněný bílým sýrem. Tato pochoutka se jmenuje tágo.

Lidé žijící kolem Středozemního moře jsou různými druhy rakoviny či kardiovaskulárními chorobami postiženi několikanásobně méně než zbytek Evropy.

Nejlépe ze všech těchto národů dopadli při výzkumech Kréťané. Dožívají se v záviděníhodné kondici vysokého věku, a to i přes fakt, že například kouří, často mají nějaké to kilo navíc a ke skleničce pálenky mají blíže, než je zdrávo.


Správné řecké jídlo je doslova obřad. U přeplněných stolů se setkává celá rodina, jí dlouho a hodně. V Řecku na dietu zapomeňte.

Co skrývá krétská dieta?

Je to jednoduché jako život sám. Kréťané jedí prostě to, co jim jejich ostrov poskytuje. Základem jejich stravy je chléb, bílý kozí nebo ovčí sýr feta, zelenina, olivy, ovoce a především - olivový olej. Kréťané mají neuvěřitelnou spotřebu pětadvaceti litrů olivového oleje na hlavu a rok, čímž jsou jednoznačně na prvním místě na světě. Jen tak pro zajímavost - spotřeba olivového oleje v Česku je tak mizivá, že je statisticky neměřitelná.

Kréťané jím polévají onen bílý sýr sypaný bazalkou, při přípravě salátu jím rozhodně nešetří, používají jej při všech kuchyňských úpravách zeleniny i masa, a dokonce jím léčí i různé kožní nemoci. Sami tvrdí, že tento olej pomáhá při všech problémech - od dětských kolik až po stařeckou ochablost. Olivový olej je prostě oním zázračným elixírem života, který patří neoddělitelně do kuchyně v celém Řecku.

Jogurt není v Řecku jako ve zbytku světa výsledkem krakování ropy, ale výrobkem ryze přírodním. Z opravdového mléka! Zatímco Evropa neustále snižuje procento tuku v jogurtech až na nulu, v Řecku má normální jogurt kolem 10 a více procent tuku. Proto také chutná jako mana nebeská a ne jako směs z Mendělejevovy tabulky. U nás se na kelímek všechny ty ingredience, co jsou uvnitř, na etiketu pomalu ani nevejdou, v Řecku je na kelímku napsáno slovo Jogurt a tím to hasne. Je jasné, co je uvnitř.

Řecký jogurt je základem mnoha úžasných pokrmů, například slavného salátu tzatziki (jogurt, strouhaná okurka, česnek), který u nás neuděláte ani ze smetany. Je také základem mnoha krémů do dortíků a úplně nejlepší je servírovaný "jen tak" s medem. Jde o běžný řecký dezert, velký pohár lahodného jogurtu, hojně zalitý medem (můžete si vybrat třeba tymiánový, piniový, z pomerančových květů či černý originál od divokých včel). Může (ale nemusí) se přidat pár jader vlašských nebo pistáciových oříšků. Jogurt s medem a kus melounu je dohromady skvělý lehký oběd v taverně na pláži!

Chobotnice na víně

Chobotnice mohou být skutečnou lahůdkou, ale také naprostým kulinářským propadákem. Musí být měkoučké a nesmí chutnat jako nastříhané ventilky na kolo. Řekové jsou mistry v upravování plodů moře, a tak pro vás máme jeden tip, jak udělat opravdu dobrou chobotnici na víně.

Chobotnice dobře umyjeme a necháme okapat. Dáme do kastrolu a necháme je na plameni, až pustí šťávu, kterou potom vylijeme. Do kastrolu přidáme olivový olej a zprudka ze všech stran osmažíme. Přidáme červené víno a bobkový list, necháme přejít varem, potom přikryjeme pokličkou a necháme asi půl hodiny dusit - za občasného promíchání. Pak už stačí jen servírovat. Pozor -nesolíme!

Chobotnice můžeme také připravit v alobalu - omyté a okapané je zabalíme do tří alobalových listů, utěsníme a na půl hodiny vložíme do rozpálené trouby. Poté alobal nahoře otevřeme a ještě je pět minut necháme na grilu.

Dalčí řecké recepty najdete zde