Dobrodruha a fotografa Vláďu Šimka před časem rozčílilo, že v žádné světové encyklopedii se nehovoří o tom, kdo první zmapoval nejdelší řeku světa. "O Samueli Fritzovi tam není ani slovo. Přitom je tam uvedeno, že Amazonka pramení v jezeře Lauricocha v peruánských Andách. To je přitom Fritzův mylný závěr, ke kterému dospěl před třemi sty lety. Dodnes se však s tímto údajem operuje," říká Šimek, který již několik měsíců pobývá v Peru, aby zde putoval po stopách někdejšího českého misionáře. "Od Karibiku na jih, v nejzapadlejších vesnicích Ekvádoru a Peru Fritze znají a v Čechách? V Trutnově, v místě svého rodiště má ulici, myslíte, že někdo ví, kdo byl Fritz? Ne. Chci ho Čechům přiblížit," tvrdí dobrodruh, jehož životním krédem je: Chci české veřejnosti představovat zapomenuté kouty světa, které jim Fischer nenabídne.
Šimek navštívil vloni Peru s úspěšnou českou expedicí Hatun Mayu 99, která zmapovala nejhořejší tok Amazonky a jako první na světě přesně zaměřila skutečný pramen Amazonky. Letos tyto údaje definitivně potvrdila druhá výprava českých a peruánských vědců.
Šimek se svými kolegy se rozhodli alespoň české veřejnosti osobu pátera Fritze přiblížit. Rodák z Trutnova přišel do jižní Ameriky na konci sedmnáctého století. Po studiích na Univerzitě Karlově a v olomouckém semináři se nechal zapsat jako jeden z prvních misionářů do služeb španělského krále a odjel přes Francii, Karibik, Ekvádor, Brazílii, Kolumbii až do Peru. Svého úkolu se ujal na řece Maraňon, která po soutoku s Ucayali vytváří Amazonku.
Fritz na břehu nejdelší řeky světa založil několik misií. V té době ve stejné oblasti pobýval i druhý krajan Jindřich Václav Richter, kterého však zajali a zabili indiáni. Fritz měl štěstí a umřel až přirozenou smrtí v jednasemdesáti letech. Za svého života se mu podařilo s pouhým úhloměrem jako prvnímu člověku zakreslit Amazonku a určit její prameny. Byl navíc jedním z prvních Evropanů, který splul celý tok řeky až k ústí do Atlantiku.
"Fritz, původem z Čech jako první zaznamenal prameny Amazonky. A jiní Češi dnes jeho údaj opravují," říká Šimek o svém poslání. Sám dovezl do Amazonie kopii původní Fritzovy mapy, kterou koupil v Paříži. "Našla se ve vesnici Lagunas, kterou Fritz založil, byla odvezena do Paříže a dnes se vrací zpět," dodává Šimek.
Na lodích, které plují na Amazonce se spí jedině v sítích. Je to nejlevnější způsob dopravy do vzdálenějších míst ukrytých hluboko v peruánském pralese. |
Peruánský indián při cestě do ztracených částí Amazonky |
Kamila, životní družka Vládi Šimka. Druhý pilíř expedice po stopách Samuela Fritze. |
Flóra a fauna patří v Amazonském pralese k nejméně probádaným na světě. Kromě krásných kytek zde žije například nejméně sto padesát druhů motýlů, které ještě nikdo na světě nepojmenoval. |
Letištní budova ve vesnici Jeberos, ve které Samuel Fritz před 275 lety zemřel. |
Záhlaví původní mapy Samuela Fritze z roku 1689 |
Ve vesnici Lagunas byla mapa Samuela Fritze objevena. |
Ara araraouna, jeden z největších papoušků na světě. |
V Amazonii se příliš vozů rychlé záchranné služby neužívá, naopak plovoucí nemocnice patří k poměrně častým dopravním prostředkům mezi jednotlivými indiánskými vesnicemi. |
Dobrodruh, fotograf, novinář a kameraman Vláďa Šimek. |
Soutok řek Maraňon a Ucayali. Od tohoto místa má nejdelší řeka na světě (přes 7000 kilometrů) jméno Amazonka. |
Jeberos - místo, kde zemřel Samuel Fritz. Typický pohled na vesnici v Amazonském bazénu. |
Vesnice Sao Paolo de Olivencia na hranici mezi Peru a Brazílií. |
Vesnice Belém, jedno ze zapomenutých míst v Amazonii. |
Vesnice na řece Maraňon. |
Každodení život se v povodí Amazonky odbývá většinou na řece. |