Propadáte se příkrým sešupem dolů a máte pocit, že carvingové obloučky činí veškerou práci za vás. Uhlazený svah vás jen zlehka testuje. Ještě chvíli a je tu konec. Nikde žádná fronta. Napoprvé jásáte. Chopíte se kotvy a znovu vzhůru do sedla. Kolem dokola se rozprostírá obrovská zasněžená podkova. O tři sta metrů výše jí vévodí majestátní vrchol Zugspitze.
Nejznámější hoře Německa chybí jen 36 metrů, aby se dostala do honosné společnosti alpských třítisícovek. A pod ní zřejmě nejproslulejší německé středisko Garmisch-Partenkirchen, ke kterému nábožně vzhlížejí už celé generace německých milovníků lyžování. Už od 30. let, kdy tu měli zimní olympiádu. Pod Zugspitze naleznete konejšivé zákoutí širokých úbočí, na kterých už nemáte žádnou jinou starost než vybírat si tu pravou sjezdovku. A znovu na kotvu. Malá fronta by neuškodila, říkáte si, když masírujete ztuhlé svaly. Kotva vás opustí - a zase dolů.
Nesmíte být však moc velký dravec. V tom případě byste museli zamířit trochu níže po vrstevnici. Třeba na proslulý Hausberg, tady je ráj opravdu odvážných jezdců. Pod stínem Zugspitze se můžete jen kochat na vlnách pohody. Vlek jezdí nahoru a dolů, občerstvení v Sonn-Alpin je přístupné našincově kapse a musí to být opravdu náhoda, aby něco mělo šanci ohrozit váš slastný klid. Najednou zpozorníte. Mraky nejednou ztěžknou, vzduch ztěžkne a ze sedla se valí dusivá mlha. Než se nadějete, nevidíte si ani na špičku nosu.
Co si počít? říkáte si a vidíte, že najednou jste na sjezdovce sami. Jednoduchá pomoc. Centrálně orientovaná SonnAlpin ve výšce 2600 metrů není pouhé občerstvení na jednu hodinu. Máte tam nejen hlavní jídla, ale i široký výběr salátů, dva druhy točených piv a mnoho jiných lákadel. Když se nakonec počasí umoudří, skoro vás to mrzí. Takže znovu na lyže. Zjistíte to, co už dávno víte. Skvělého lyžování se nelze přesytit. Nakonec přece přijde doba, kdy nasednete na lanovku a sjedete do údolí. Ta pozemní vede úzkou slojí ve skále. Je pomalejší, ale o to levnější. Přijdete však o naprosto úchvatné rozhledy, které nabízí kabina na jediném laně. Na té si dokonale prohlédnete masiv hory, který ční přímo zledovcového jezera Eibsee dole, o dva tisíce metrů níže.
Večer dáte odpočinout nohám a zajímá vás, kde je tu trocha zábavy. Zamíříte na Rathausplatz, přirozené středisko. Dozvíte se, že radnice je tu pro obě městečka jediná. Vše ostatní je předmětem garmischpartenkirchenské rivality: dvě lyžařská družstva (žlutí a modří, děti svištící za sebou svahem se dobře vyjímají proti bílé sjezdovce), dva hřbitovy, dvě hlavní ulice. Vyrazíte do nich. Památky nemají špatné, říkáte si. Obdivujete vynalézavě pomalované zdi domů. Dozvíte se, že tradici stále udržují při životě dva schopní lidoví umělci.
Dojdete možná až na slavnou Frühlingstrasse, nejstarší kout, kde stále pečují o nezměněnou podobu místní verze selského baroka. Prohlédnete si také dům, kde stále žijí potomci skladatele a velkého rodáka, kterým byl Richard Strauss. Nebo zamíříte na Ludwigstrasse, ulici pojmenovanou po slavném bavorském vévodovi. Hezky vypadá podnik jménem Fraundorfer. Je prý nejúžasnější, nejstarší a nejlepší hospodou ve městě. Ta je pro skromného turistu možná až moc kašírovaná. Vydáte se tedy do některého skromnějšího podniku. Jídlo objednávejte opatrně. Porce jsou totiž obrovské. Bylo by přece smutné sledovat personál, jak kroutí nevěřícně hlavou, že vám nechutná. Ono jim na tom totiž opravdu záleží, aby host byl spokojen - našinec se nestačí divit.
Na výběr je celá řada pochutin. Co opravdu umějí, je vepřové maso na všechny způsoby, nejlépe s výborným zelím. K zapití standardně dobré pivo. Klikatíte si to později směrem k hotelu, a přece vám to nedá - rozhodnete se otestovat noční život. Poznáte, že nejen pivem žijí Němci. Podniky nabízejí koktejly ze všech koutů světa, všech barev a chutí. Cestu k hotelu najdete spolehlivě - tolik ulic tam zase není, abyste zabloudili. Že to však není dobré s koktejly přehánět, je zbytečné radit. Každou hodinu, kterou ráno prospíte, totiž přicházíte právě o tu nejlepší část dne: kdy sníh je ještě čerstvě upravený, jste plni energie ke sportování a nic vám nedokáže zkazit náladu.
MŮŽE SE HODIT
Jak se tam dostat: Po dálnici či vlakem, směr Norimberk a Mnichov. Po obědě například vyjedete zPrahy, večeři už si dáte na místě.
Místní doprava: Po příjezdu do Ga-Pa obdržíte na základě svého ubytování takzvanou návštěvnickou kartu". Na jejím základě máte tyto výhody: jízdy bez poplatků na místní autobusové dopravě a volné vstupy do bazénů, lázní a výstavy. Ale také úrazové pojištění během celého vašeho pobytu. Výlet lanovkou na Zugspitze a zpět vás přijde na 33 eur, u dětí zhruba polovic.
Více informací: www. garmisch-partenkirchen.de nebo www.zugspitze.de
 |
