Palác římského císaře obsadili squateři, začala novodobá historie Splitu

V moderním Splitu se všechno točí kolem přeplněného přístavu, odkud vyplouvají trajekty na okolní a velice atraktivní ostrovy. Skutečnou dominantou města však je od starověkých dob palác římského císaře Diokleciána, který tu kdysi obrátil život místních obyvatel naruby.

Nenápadná brána, či spíš tunel přivede návštěvníka Splitu o mnoho staletí zpět. Z prosluněné hlavní přímořské promenády, plné kaváren, obchodů a turistů vede až na počátek 4. století, do doby založení města.

Dnešní město totiž vniklo trochu jako „squat“, když po smrti římského císaře Diokleciána obsadili jeho palác lidé z okolí a během několik staletí změnili na středověké město.

Mohutné hradby, garantující obyvatelům Splitu bezpečí, zůstaly zachovány. A v jejich stínu začal boj o místo. Z křivolakých uliček postavených na troskách římské architektury pak postupně vyrostlo dnešní město. A právě z promenády vede nejkratší cesta do římské doby, do suterénu slavného paláce.

Císař Dioklecián byl mimořádnou osobností. Narodil se jako syn propuštěného otroka, kousek od Splitu v tehdejší římské osadě Salona. Začal jako obyčejný voják, legionář.

Jeho vojenské schopnosti ho vynesly až na velitele pretoriánské gardy, která jej po vítězném návratu z Persie provolala císařem. Vojensky upevnil hranice říše, provedl řadu reforem. Proslul i jako vášnivý stavitel.

Na vrcholu moci se rozhodl skončit a odešel do „penze“ domů do dnešní Dalmácie, kde si na krásném místě nechal postavit i jednu stavbu pro sebe, monumentální palác.

Diokleciánův palác byl budován jednak jako opevněný tábor, jednak jako luxusní vila. Jako celek byla úplně soběstačná, dokonce měla i vlastní vodovodní systém v podobě dochovaného akvaduktu, který přiváděl na pobřeží čerstvou vodu z nedalekých hor. Skromné sídlo měřilo 215 metrů na délku a 180 metrů na šířku, na nárožích se tyčily čtyři věže, dalších dvanáct bylo součástí hradeb. Honosil se chrámy, kolonádou i egyptskými sfingami.

Nejzachovalejší částí areálu jsou takzvané substrukce. Ty měly vyrovnávat níže položený terén a díky nim pak bylo celé přízemí paláce v jedné výškové úrovni. Na nich jako na základech pak vyrostla vlastní rezidence, kde se nacházely soukromé prostory bývalého císaře.

Jedna z hradebních věží, které tu stojí už sedmnáct století.

Jedno z náměstí rozkládajících se na místě starověkého císařského paláce

Sklepy tvořily s Diokleciánovým soukromým traktem dva úplně identické komplexy – jeden v podzemí, druhý nad zemí. Ale zatímco nadzemí obýval císař, podzemí patřilo běžným obyvatelů paláce.

Jejich systematický průzkum začal na počátku 20. století. Za více jak tisíce let se v nich nahromadilo množství odpadu a jak přiznávají i místní průvodci, sloužilo jako septik města. Když se v padesátých letech 20. století podařilo zkamenělé exkrementy nahromaděné za staletí vytěžit, byly prostory zpřístupněny veřejnosti. Mimochodem, dodnes není vyklízení a čištění substrukcí zcela dokončeno. Stále ještě zbývá vyčistit několik prostor, kde však hrozilo nebezpečí zřícení stropu, takže vyklízení bylo odloženo. Zbytky paláce dnes požívají ochranu UNESCO.

Zabijte pány

Monumentální kamenné prostory zaujaly i filmaře a jak se místní průvodci rádi pochlubí, právě tady se natáčely některé důležité pasáže populárního seriálu Hra o trůny.

Zatímco jiné dalmátské město Dubrovník posloužilo jako lokace pro hlavní měst Sedmi království Královo přístaviště, podzemí Diokleciánova paláce je místem, kde Daenerys trénuje své tři draky a kde jsou nakonec po svém vražedném řádění uvězněni. Průvodci také návštěvníkům ukáží zeď, na niž v seriálu napsali otroci ve městě Meereen nápis Kill the masters (zabijte pány). V jedné ze splitských uliček se také dá najít legendární železný trůn. Když si v krámku koupíte suvenýr s motivem seriálu, nechají vás na něj usednout a vyfotit.

Jeden ze vstupu do suterénu města

Římská říše nebo síně Meerenu? Podzemí Diokleciánova paláce

V podzemí se dá také odhalit jedno z Diokleciánových tajemstvích. Svůj palác totiž nestavěl na zelené louce, podle archeologických nálezů zde stávala řecká osada.

Dnes je podzemí přístupné po zakoupení vstupenky. Skrz dobře osvětlené prostory se dá procházet, obdivovat různé vystavené umělecké artefakty, případně i bustu samotného císaře. Další část suterénů slouží jako jakási podzemní tržnice se stánky s nabídkou suvenýrů. Jinak pak funguje jako nejrychlejší průchod, spojka pobřežní promenády s náměstím před katedrálou.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Tipy na výlety ve Splitu a okolí

Židovský Split
Split není jen Dioklecián a Hra o trůny. Západně od historického centra je historický židovský hřbitov, podle tradice jeden z nejstarší v Dalmácii. Dnes se zde už nepohřbívá, z budovy u hřbitova je kavárna s nejkrásnějším výhledem na město a okolí. Hřbitov není jedinou židovskou památkou. V uličkách Rodrigina nebo Židovski prolaz se dochovala řada domů původního ghetta a synagoga, po pražské Staronové synagoze údajně druhá nejstarší fungující synagoga v Evropě.

Salona
Antika není ve Splitu jen v centru města. Archeologové odkryli i Diokleciánovo rodiště, Salonu, dnes předměstí Splitu. Dva tisíce let starý areál nabízí podhled na památky tří kulturních epoch. Svou stopu zde zanechala antika, starokřesťanská kultura i raný středověk. Je zde dochován amfiteátr, pohřebiště plné unikátních sarkofágů nebo základy několika kostelů. Ze Splitu sem jezdí autobus.

Hrad Klis
Když se ve Splitu otočíte od moře k horám, uvidíte v průsmyku, kterým vede dálnice do Splitu, vlát na vrcholu jedno z kopců chorvatskou vlajku. To je hrad Klis. Mohutná pevnost, či spíše zeď, která vždycky přehrazovala nepřátelům cestu z vnitrozemí na pobřeží. Za tisíc let o ni bojovali Chorvati, uherská vojska, Benátčané, Turci, Francouzi a nakonec Rakušané. Každá armáda opevnění rozšířila a vylepšila. Líbila se i filmařům, proto sem umístili seriálový Meereen, město otrokářů. Typické pyramidy však filmaři k pevnosti přidali až ve trikovém studiu.

Město Trogir
Historický střed města Trogir na malém ostrůvku byl roku 1997 zařazen na seznam světového dědictví UNESCO díky své mimořádné architektonické kontinuitě. Centrum města představuje nejlépe zachovalý románsko-gotický komplex nejen na v Dalmácii, ale v celé střední a východní Evropě. V hradbami obehnaném jádru města  se nachází zachovalá středověká tvrz Kamerlengo, desítka kostelů a řada obytných domů a paláců.

Stadion Hajduku
Ve Splitu stojí řada kostelů, ale skutečný chrám hlavního náboženství místních stojí kus od centra. Náboženstvím místních je fotbalový klub Hajduk Split. Pro Čechy může být zajímavé, že byl roku 1911 založen skupinou chorvatských studentů v pražském pivovaru U Fleků. Klub je nesmírně populární a na řadě ploch ve městě se můžete setkat s namalovaným logem klubu či nasprejovanými letopočty, připomínajícími slavná vítězství klubu.