Při cestě autem je záhodno si vzít kromě patřičných dokladů i "zelenou kartu" o připojištění na cestu do zahraničí, kterou už většina českých pojišťoven vydává automaticky s povinným ručením. Dálniční síť na Slovensku se rozšiřuje, ale kdo ji chce využívat, musí si koupit dálniční známku, ať už roční, měsíční či desetidenní, jejichž cena u osobních aut sahá od 130 do 900 korun. Ve slušném stavu jsou i silnice první třídy.
Dopravní předpisy jsou prakticky shodné s českými. Rychlost je v obcích omezena na 60 kilometrů za hodinu, mimo obce lze jet "devadesátkou" a na dálnici "stotřicítkou". I na Slovensku je zakázáno používání mobilních telefonů za jízdy, pokud se nepoužije "hands-free" sada. Policisté k českým turistům přistupují stejně jako k slovenským občanům. Ačkoliv při placení je nejvýhodnější využívat karet, je dobré mít při sobě i hotovost, třeba právě i na případné pokuty. Slovenská strana sice nekontroluje, zda čeští turisté mají sebou dost peněz, ale podle běžného zvyku by mělo připadat tisíc korun na osobu a den. V zemi funguje hustá síť oficiálních směnáren s nulovým poplatkem za výměnu peněz.
Na železnici pohodlí a čistotu zajistí vlaky typu InterCity či EuroCity, které jsou však zhruba o 100 procent dražší než autobus. Úroveň ubytovacích zařízení a kempinků odpovídá podmínkám v ČR, bát se netřeba ani občerstvovacích zastávek v motorestech u cest. Hygienické podmínky také odpovídají Česku. "Je vhodné dávat si pozor na své věci. Ne že by Slovensko bylo zvláště výjimečné, ale i zde může dojít k odcizení dokladů, občas i aut. Stane-li se něco takového, vždy je nutné spojit se s policií a sepsat protokol, stejně jako při dopravní nehodě. Dojde-li ke ztrátě dokladů, na policejní protokol se náš občan může vrátit do republiky i bez zařizování náhradních dokladů," upozorňuje konzul.
Už slovenští zákazníci v moravských hypermarketech a obchodech v pohraničí naznačují, že ceny na Slovensku bývají vyšší než v ČR. Ceny jsou pohyblivé, větší města jsou jako všude dražší než menší. V ubytovacích zařízeních lze narazit dokonce i na "trojí ceny" - Češi mohou platit stejně jako Slováci, "jako Češi" anebo jako cizinci. Lepší je zeptat se raději předem. Nejčastějším cílem českých návštěvníků - kromě příbuzných na Slovensku - bývají hory jako Tatry či Fatra, vodní nádrže na Zemplínu a Oravě či místní lázně. Podmínky pro vysokohorskou turistiku lze Slovákům závidět, ale na místě je i jistá obezřetnost. "Tatry nejsou Krkonoše. Je třeba být řádně připraven i dbát pokynů horské služby," zdůrazňuje Kaše a připomíná, že v počtu smrtelných úrazů v loňském i letošním roce mají čeští turisté
smutný primát. "Je to sice dáno i počtem, protože našich turistů je tu nejvíce, ale podceňují nebezpečí, hlavně náhlé změny počasí. Polovina úrazů vzniká z toho, že turisté nedbají na pokyny, lezou na uzavřené zledovatělé stezky a lavinové svahy."
Zhruba jednou, dvakrát ročně dochází ke střetu člověka s medvědem, ale toto nebezpečí hrozí spíše v zimě. Dosud není zpráv, že by podobná smůla postihla českého turistu.
Stane-li se již úraz, anebo turistu postihne onemocnění, pak je dobrou zprávou, že od 1. dubna vzájemná dohoda zajišťuje, že Češi na Slovensku a Slováci v Česku dostanou "nezbytně nutnou" zdravotní péči zdarma, musí mít však u sebe kartu pojištěnce, jinak může být vymáhána úhrada v hotovosti na místě. Léky se však platí v plné výši - s následným vyúčtováním se zdravotní pojišťovnou po návratu do vlasti - a tzv. následná léčba se řeší buď převozem do ČR, anebo souhlasem příslušné zdravotní pojišťovny s léčbou na Slovensku.
Pokud by se už český občan dostal do nouzové situace, může se obrátit na Velvyslanectví ČR v Bratislavě na Hviezdoslavově náměstí 8 (tel. 59 20 33 01-06) či na Generální konzulát ČR v Košicích na Rázusově ul. 13 (tel: 623 18 00, či poslední
dvojčíslí 02 či 03). Bratislava, která nyní má telefonní předvolbu 07, bude mít od 1. července 02. Košice namísto 095 budou mít "volačku" 055.
 Vysoké Tatry - oblíbený cíl českých turistů. |
