Když se příroda mstí člověku. Nenasytné moře pohlcuje albánské pobřeží

  13:21aktualizováno  13:21
Stoupající hladina moře a eroze albánského pobřeží znepokojuje místní obyvatele. Podle znalců platí Albánie daň za klimatické změny a za divoký urbanismus.

Albánský rybář na pobřeží u města Shëngjin | foto: Profimedia.cz

„Ten jev byl zprvu nenápadný, ale v posledních letech nabyl velkého rozsahu. Moře pohlcuje pobřeží. Mstí se tak člověku za to, že ničí přírodu,“ řekl agentuře AFP Sherif Lushaj, expert na otázky životního prostředí na univerzitě Polis v Tiraně.

Na severu země, nedaleko nového přímořského letoviska Shëngjin, ve vodě hnijí desítky kmenů. Připomínají, že tam byl nedávno les, který odděloval moře od laguny Kune. Ta patrně v blízké době zcela zmizí. Bunkry postavené za komunistické diktatury Envera Hodži a dříve skryté pod dunami se pomalu vynořují. Jiné spolklo moře.

Ze 427 kilometrů albánského pobřeží je 154 kilometrů zasaženo erozí, uvádí ministr životního prostředí Blendi Klosi. Postup moře, který je někdy sotva znatelný, dosahuje místy hrozivé rychlosti 20 metrů za rok. Nedaleko Shëngjinu za posledních 15 let dokonce pohltilo asi 400 metrů půdy, říká ministr.

„Toto místo zmizí, jestliže stát neučiní nezbytná opatření,“ varuje šedesátiletý rybář Osman Demi a vzpomíná na strašlivou noc z 31. prosince 2009, kdy nečekané záplavy zasáhly jeho městečko.

„Tady chytáme mořské okouny, kraby a parmice... Zánik této laguny by byl katastrofou,“ přidává se jeho kolega Albert Pati. Podotýká, že v některých místech dříve bohatých na ryby je dnes už jen mrtvá voda.

Z laguny téměř vymizeli pelikáni. Před rokem jich tam napočítali sedm tisíc, zatímco v 70. letech minulého století jich bylo 50 tisíc. Jestliže se nic neudělá, odejdou i lidé, soudí Jak Gjini, který má na starosti životní prostředí na radnici ve městě Lezha, jíž podléhá Shëngjin. Ohroženo je na dva tisíce obyvatel. „Situace je dramatická,“ zdůrazňuje.

Moři v jeho dobyvatelském úsilí pomáhá všechno. Jsou to samozřejmě klimatické změny se stále zuřivějšími zimními bouřemi, které posouvají moře čím dál blíž. Je to ale i kácení lesů, těžba říčního písku a rovněž nekontrolovaná výstavba na pobřeží.

Turistické letovisko na pobřeží Albánie uprostřed letní sezony. Většina budov...

Turistické letovisko na pobřeží Albánie uprostřed letní sezony. Většina budov je postavena bez povolení.

Shëngjin je v zimě opuštěný, ale v létě tam jezdí na 15 tisíc lidí, kteří se tísní v blocích několikapatrových domů z betonu, postavených na písčitém podloží laguny. Investují tam bossové, říká se záhadným úsměvem jeden z rybářů. Tito bossové stavějí bez povolení. Dostanou je, jakmile je budova postavená, v době voleb nebo za tučné úplatky.

„Lidé se bojí postavit se proti mocným, vládne tady zákon silnějšího. Ty stavby jsou výsledkem tlaku mocných, kteří stavějí bez ohledu na urbanistické plány,“ říká Gjini.

„Všechny nelegální stavby budou srovnány se zemí. Ti, kdo za to nesou zodpovědnost, budou potrestáni,“ slibuje ministr Klosi. To však nestačí, zdůrazňuje Eglantina Bruciová, expertka na klimatické změny při Rozvojovém programu OSN (UNDP) v Tiraně. „Jediným řešením by byla výstavba kamenných struktur podél pobřeží a obnova dun,“ říká.

Takové opatření by však bylo mimořádně finančně náročné, upozorňuje Gjini. Albánie patří k nejchudším zemím Evropy. Pokud se nic nestane, bude země den za dnem zbědovanější a moře bude dále ukrajovat z albánského území, říká.

Autor:

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Čína omezí počet horolezců na Everestu. Kvůli úklidu a snesení těl mrtvých

Mount Everest na snímku z listopadu 2015

Čína sníží o třetinu počet horolezců, kteří se pokoušejí o výstup na Mount Everest ze severní strany. Jde o součást...

Češi utratili za letenky miliardy, obrovský nárůst mají dálkové linky

Cestování, letenka, pas, dovolená

Češi si na dovolených dopřávají luxus a pohodlí, letadlem nejčastěji létáme do all inclusive destinací v Řecku a...

Lidstvo se musí oteplování planety postavit, říká polární vědkyně

Marie Šabacká

Marie Šabacká tráví až třetinu roku na Špicberkách. V ledovcích vymrzlého souostroví Severního ledového oceánu hledá...

Najdete na iDNES.cz