Lupiči útočí na potopené antické lodě u Albánie. Používají i dynamit

  12:48aktualizováno  12:48
Často odpočívaly celá staletí na dně Jaderského a Jónského moře, plné bohatství pokrytého mušlemi. Dnes jsou však tyto potopené koráby terčem podmořských vykradačů a jejich bohatství mizí v nenávratnu.

Vykradači vraků v Albánii vyhledávají kromě historických artefaktů také vysoce kvalitní ocel z válečných lodí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Od roku 2006 identifikovala americká asociace RPM Nautical Foundation čtyřicítku vraků ležících v délce 450 kilometrů u albánského pobřeží. O tomto bohatství se vědělo jen málo. Potopily se tam starověké lodě, především římské a snad i fénické, řecké a ilyrské, z nichž některé pocházejí až ze 7. století před naším letopočtem, ale také soudobá válečná plavidla.

„Většina bohatství, které spočívalo v hloubce od 20 do 30 metrů, dnes téměř beze stopy zmizela,“ říká archeolog a historik umění Neritan Ceka.

Albánské vody byly pro zahraniční potápěče v době komunistické diktatury (1944 až 1990) nepřístupné. Naopak dnes jsou tím spíše otevřené, protože tato chudá země nemá dostačující prostředky, aby své pobřeží kontrolovala. Radují se z toho lovci vraků, kteří hledají antické bohatství často nedozírné ceny, ale také kov z moderních lodí.

„Byl jsem mezi prvními svědky tohoto mimořádného bohatství, když jsem se počátkem 80. let potápěl. Viděl jsem amfory a archeologické předměty, které tam už dnes nejsou. Rabování je barbarské,“ zdůrazňuje Neritan Ceka. Pokud jde o vraky ležící blízko pobřeží, spolupracovali Albánci s cizinci na nelegálním obchodu s archeologickými předměty, dodává.

Je těžké odhadnout, jaké částky v Albánii dosahuje tento nelegální obchod s antickými předměty. Ve světovém měřítku jde o obrat ve výši přes 3,5 miliardy eur (87,5 miliardy Kč), odhaduje Auron Tare, který předsedá albánské Národní pobřežní agentuře.

Když se příroda mstí člověku. Nenasytné moře pohlcuje albánské pobřeží

Stoupající hladina moře a eroze albánského pobřeží znepokojují místní obyvatele. Podle znalců platí Albánie daň za klimatické změny a za divoký urbanismus.

Albánský rybář na pobřeží u města Shëngjin

„Je jisté, že tento obchod s podmořskými poklady může hodně vynášet,“ říká archeolog Moikom Zeqo specializující se na poklady z potopených korábů. Sám se podílel na objevu římské lodi z 2. století před naším letopočtem, která převážela stovky amfor podobných těm, které nacházíme v luxusních albánských restauracích nebo v soukromých sbírkách. Artefakty tohoto druhu se v Albánii prodávají v přepočtu až za
2 500 Kč. V dražbách v západní Evropě dosahuje tato keramika daleko vyšších částek.

Zvon z rakouskouherské lodi SS Linz, která s tisícovkou cestujících najela v březnu 1918 na minu, skončil v soukromé sbírce organizátora podmořské expedice v Rakousku. „Tyto předměty se musejí do Albánie vrátit,“ zdůrazňuje Auron Tare.

Vykradači vraků rovněž vyhledávají vysoce kvalitní ocel z válečných lodí, která se používá na výrobu lékařských nebo vědeckých přístrojů.

„Aby zloději dostali vraky z mořského dna, používají dynamit,“ říká Ilir Capuni, vědec specializující se na podmořské prostředí. V roce 2013 objevil vrak chorvatsko-maďarskéhoo parníku Pozsony, který se potopil u města Durrës v roce 1916, když najel na minu. Po čtyřech letech se sem Capuni vrátil, ale zjistil, že tu téměř nic nezůstalo.

Od června albánský zákon označuje vraky lodí za kulturní dědictví. Týmy potápěčů nyní musejí mít zvláštní povolení. A albánskou policii při pátrání po zcizených artefaktech podporuje Interpol. Avšak až dosud bez výrazného úspěchu.

Podle Luana Perzity, ředitele albánského archeologického ústavu, by mohlo být řešením založení muzea. Tento projekt však naráží na slabý albánský rozpočet.

Neritan Ceka vyslovuje politování nad nedostatkem státní podpory pro archeologii. Podle něho jde jen o v přepočtu 750 000 Kč ročně. „Albánie si nikdy neuvědomovala mimořádný význam tohoto bohatství pro historii země a pro středomořské civilizace,“ říká Auron Tare.

Autor:

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Další turistický rekord. Španělsko loni navštívilo 82,6 milionu turistů

Lidé na pláži ve španělském Benidormu (2.8.2018)

Šest let za sebou stoupá počet turistů ve Španělsku. Podle předběžných údajů jich loni přijelo přijelo do země 82,6...

Island varuje. Pozorování polární záře za volantem může zabíjet

Polární záře vyvolaná oblakem nabitých částic ze Slunce, který k Zemi dorazil...

Islandská policie požádala turisty, kteří do země přijíždějí pozorovat polární záři, aby se kvůli tomu nepřestali...

VIDEO: V Moldávii se běžel desetikilometrový závod vinným sklepem

Běhání v Moldavsku: Desetikilometrový závod vinným sklepem

Největší vinný sklep světa Milestii Mici v Moldavsku hostil netradiční běžecký závod. Desetikilometrová trať vedla...

Najdete na iDNES.cz