Lupiči útočí na potopené antické lodě u Albánie. Používají i dynamit

  12:48aktualizováno  12:48
Často odpočívaly celá staletí na dně Jaderského a Jónského moře, plné bohatství pokrytého mušlemi. Dnes jsou však tyto potopené koráby terčem podmořských vykradačů a jejich bohatství mizí v nenávratnu.

Vykradači vraků v Albánii vyhledávají kromě historických artefaktů také vysoce kvalitní ocel z válečných lodí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Od roku 2006 identifikovala americká asociace RPM Nautical Foundation čtyřicítku vraků ležících v délce 450 kilometrů u albánského pobřeží. O tomto bohatství se vědělo jen málo. Potopily se tam starověké lodě, především římské a snad i fénické, řecké a ilyrské, z nichž některé pocházejí až ze 7. století před naším letopočtem, ale také soudobá válečná plavidla.

„Většina bohatství, které spočívalo v hloubce od 20 do 30 metrů, dnes téměř beze stopy zmizela,“ říká archeolog a historik umění Neritan Ceka.

Albánské vody byly pro zahraniční potápěče v době komunistické diktatury (1944 až 1990) nepřístupné. Naopak dnes jsou tím spíše otevřené, protože tato chudá země nemá dostačující prostředky, aby své pobřeží kontrolovala. Radují se z toho lovci vraků, kteří hledají antické bohatství často nedozírné ceny, ale také kov z moderních lodí.

„Byl jsem mezi prvními svědky tohoto mimořádného bohatství, když jsem se počátkem 80. let potápěl. Viděl jsem amfory a archeologické předměty, které tam už dnes nejsou. Rabování je barbarské,“ zdůrazňuje Neritan Ceka. Pokud jde o vraky ležící blízko pobřeží, spolupracovali Albánci s cizinci na nelegálním obchodu s archeologickými předměty, dodává.

Je těžké odhadnout, jaké částky v Albánii dosahuje tento nelegální obchod s antickými předměty. Ve světovém měřítku jde o obrat ve výši přes 3,5 miliardy eur (87,5 miliardy Kč), odhaduje Auron Tare, který předsedá albánské Národní pobřežní agentuře.

Když se příroda mstí člověku. Nenasytné moře pohlcuje albánské pobřeží

Stoupající hladina moře a eroze albánského pobřeží znepokojují místní obyvatele. Podle znalců platí Albánie daň za klimatické změny a za divoký urbanismus.

Albánský rybář na pobřeží u města Shëngjin

„Je jisté, že tento obchod s podmořskými poklady může hodně vynášet,“ říká archeolog Moikom Zeqo specializující se na poklady z potopených korábů. Sám se podílel na objevu římské lodi z 2. století před naším letopočtem, která převážela stovky amfor podobných těm, které nacházíme v luxusních albánských restauracích nebo v soukromých sbírkách. Artefakty tohoto druhu se v Albánii prodávají v přepočtu až za
2 500 Kč. V dražbách v západní Evropě dosahuje tato keramika daleko vyšších částek.

Zvon z rakouskouherské lodi SS Linz, která s tisícovkou cestujících najela v březnu 1918 na minu, skončil v soukromé sbírce organizátora podmořské expedice v Rakousku. „Tyto předměty se musejí do Albánie vrátit,“ zdůrazňuje Auron Tare.

Vykradači vraků rovněž vyhledávají vysoce kvalitní ocel z válečných lodí, která se používá na výrobu lékařských nebo vědeckých přístrojů.

„Aby zloději dostali vraky z mořského dna, používají dynamit,“ říká Ilir Capuni, vědec specializující se na podmořské prostředí. V roce 2013 objevil vrak chorvatsko-maďarskéhoo parníku Pozsony, který se potopil u města Durrës v roce 1916, když najel na minu. Po čtyřech letech se sem Capuni vrátil, ale zjistil, že tu téměř nic nezůstalo.

Od června albánský zákon označuje vraky lodí za kulturní dědictví. Týmy potápěčů nyní musejí mít zvláštní povolení. A albánskou policii při pátrání po zcizených artefaktech podporuje Interpol. Avšak až dosud bez výrazného úspěchu.

Podle Luana Perzity, ředitele albánského archeologického ústavu, by mohlo být řešením založení muzea. Tento projekt však naráží na slabý albánský rozpočet.

Neritan Ceka vyslovuje politování nad nedostatkem státní podpory pro archeologii. Podle něho jde jen o v přepočtu 750 000 Kč ročně. „Albánie si nikdy neuvědomovala mimořádný význam tohoto bohatství pro historii země a pro středomořské civilizace,“ říká Auron Tare.

Autor:

Nejčtenější

Hitem byla sekaná se svíčkovou a růžová tatarka. Jak se jedlo v roce 1989

Pohled do Gril Baru ve Slovanském domě (1968)

Škrtněte posledních třicet let a přesuňte se s námi zpátky do roku 1989. Vzpomenete si, jaká byla nabídka tehdejších...

Za lány bledulí míří tisíce turistů, ze vsi se na měsíc stalo parkoviště

Když vyjde počasí, vypadá to v rezervaci zhruba takto. Mezi lány bledulí se...

Poslové jara jsou tady, hlásí lidé z Chlébského na Bystřicku. Vesnička na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje se...

Nejkrásnější jarní vodopády. Neuvěříte, kolik jich v naší zemi máme

Vodopád pod Dlouhými stráněmi v Jeseníkách

Mnoho krásných vodopádů se za příznivých okolností objevuje i v naší domovině. Kromě Krkonoš, kde jsou ty nejznámější a...

Tři tisíce kilometrů za 55 tisíc. Jízda po Novém Zélandu se ale vyplatí

Abel Tasman Trek

V Queenstownu, malebném městečku u jezera na jižním novozélandském ostrově, jsme už nějaký čas. Máme v nohou pár treků...

Přírodní klenot pro Pražany. Za krásou Posázaví se vypravte do Vlčí rokle

Obrovské balvanité moře, které se před vámi bez varování objeví, připomíná...

Jen několik kilometrů od jižního okraje Prahy najdeme málo známou přírodní památku, zvanou Vlčí rokle. Tento klenot...

Další z rubriky

Zatýkání kvůli přejmenování města, kazašská Astana se změní na Nur-Sultan

Mešita v ranním slunci. Astana, Kazachstán

V kazašské metropoli zadržela dnes policie zhruba 20 lidí, kteří se sešli na protest proti snaze přejmenovat hlavní...

VIDEO: Menu za deset tisíc. Evropa má svoji první podmořskou restauraci

První evropská podmořská restaurace s názvem Under se nachází v nejjižnějším...

Na jihu Norska zahájila provoz první evropská podmořská restaurace. Za projektem stojí architektonická firma Snöhetta,...

Za Napoleonem do Alp. Výlet přes průsmyk, kterým generál tahal kanony

Hra světel: turisté míjejí simplonského orla v průsmyku během 33 km dlouhé túry...

Moderní cestu přes Simplonský průsmyk mezi Švýcarskem a Itálií zřídil před víc než 200 lety Napoleon Bonaparte. Stopu...

Najdete na iDNES.cz