Lupiči útočí na potopené antické lodě u Albánie. Používají i dynamit

  12:48aktualizováno  12:48
Často odpočívaly celá staletí na dně Jaderského a Jónského moře, plné bohatství pokrytého mušlemi. Dnes jsou však tyto potopené koráby terčem podmořských vykradačů a jejich bohatství mizí v nenávratnu.

Vykradači vraků v Albánii vyhledávají kromě historických artefaktů také vysoce kvalitní ocel z válečných lodí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Od roku 2006 identifikovala americká asociace RPM Nautical Foundation čtyřicítku vraků ležících v délce 450 kilometrů u albánského pobřeží. O tomto bohatství se vědělo jen málo. Potopily se tam starověké lodě, především římské a snad i fénické, řecké a ilyrské, z nichž některé pocházejí až ze 7. století před naším letopočtem, ale také soudobá válečná plavidla.

„Většina bohatství, které spočívalo v hloubce od 20 do 30 metrů, dnes téměř beze stopy zmizela,“ říká archeolog a historik umění Neritan Ceka.

Albánské vody byly pro zahraniční potápěče v době komunistické diktatury (1944 až 1990) nepřístupné. Naopak dnes jsou tím spíše otevřené, protože tato chudá země nemá dostačující prostředky, aby své pobřeží kontrolovala. Radují se z toho lovci vraků, kteří hledají antické bohatství často nedozírné ceny, ale také kov z moderních lodí.

„Byl jsem mezi prvními svědky tohoto mimořádného bohatství, když jsem se počátkem 80. let potápěl. Viděl jsem amfory a archeologické předměty, které tam už dnes nejsou. Rabování je barbarské,“ zdůrazňuje Neritan Ceka. Pokud jde o vraky ležící blízko pobřeží, spolupracovali Albánci s cizinci na nelegálním obchodu s archeologickými předměty, dodává.

Je těžké odhadnout, jaké částky v Albánii dosahuje tento nelegální obchod s antickými předměty. Ve světovém měřítku jde o obrat ve výši přes 3,5 miliardy eur (87,5 miliardy Kč), odhaduje Auron Tare, který předsedá albánské Národní pobřežní agentuře.

Když se příroda mstí člověku. Nenasytné moře pohlcuje albánské pobřeží

Stoupající hladina moře a eroze albánského pobřeží znepokojují místní obyvatele. Podle znalců platí Albánie daň za klimatické změny a za divoký urbanismus.

Albánský rybář na pobřeží u města Shëngjin

„Je jisté, že tento obchod s podmořskými poklady může hodně vynášet,“ říká archeolog Moikom Zeqo specializující se na poklady z potopených korábů. Sám se podílel na objevu římské lodi z 2. století před naším letopočtem, která převážela stovky amfor podobných těm, které nacházíme v luxusních albánských restauracích nebo v soukromých sbírkách. Artefakty tohoto druhu se v Albánii prodávají v přepočtu až za
2 500 Kč. V dražbách v západní Evropě dosahuje tato keramika daleko vyšších částek.

Zvon z rakouskouherské lodi SS Linz, která s tisícovkou cestujících najela v březnu 1918 na minu, skončil v soukromé sbírce organizátora podmořské expedice v Rakousku. „Tyto předměty se musejí do Albánie vrátit,“ zdůrazňuje Auron Tare.

Vykradači vraků rovněž vyhledávají vysoce kvalitní ocel z válečných lodí, která se používá na výrobu lékařských nebo vědeckých přístrojů.

„Aby zloději dostali vraky z mořského dna, používají dynamit,“ říká Ilir Capuni, vědec specializující se na podmořské prostředí. V roce 2013 objevil vrak chorvatsko-maďarskéhoo parníku Pozsony, který se potopil u města Durrës v roce 1916, když najel na minu. Po čtyřech letech se sem Capuni vrátil, ale zjistil, že tu téměř nic nezůstalo.

Od června albánský zákon označuje vraky lodí za kulturní dědictví. Týmy potápěčů nyní musejí mít zvláštní povolení. A albánskou policii při pátrání po zcizených artefaktech podporuje Interpol. Avšak až dosud bez výrazného úspěchu.

Podle Luana Perzity, ředitele albánského archeologického ústavu, by mohlo být řešením založení muzea. Tento projekt však naráží na slabý albánský rozpočet.

Neritan Ceka vyslovuje politování nad nedostatkem státní podpory pro archeologii. Podle něho jde jen o v přepočtu 750 000 Kč ročně. „Albánie si nikdy neuvědomovala mimořádný význam tohoto bohatství pro historii země a pro středomořské civilizace,“ říká Auron Tare.

Autor:

Nejčtenější

V úterý se modlila, ať už je pátek. Teď je na Zélandu spokojená v dodávce

Vendula zaznamenává zážitky z cest.

Vendula Žáková je sympatická blondýnka, která se rozhodla pověsit svou rozjetou kariéru na hřebík a žít s přítelem...

Turistů je už moc. Česká města a obce je dříve lákaly, teď se jich bojí

Mezi turisty vyhledávané atrakce patří i pojízdné pivní bary.

Turnikety omezují vstup do centra Benátek. V Barceloně se dokonce proti turistům demonstruje. Strach z přílišného...

SLEPÁ MAPA: Zeměpis v nadmořských výškách. Jak dobře znáte hory Česka?

České středohoří

Moře v Česku nemáme, ale hor je tu naštěstí víc než dost. Tolik, že je možná ani všechny neznáte. Nebo ano? V dalším...

Jak vybrat své první elektrokolo: přemýšlejte o terénu i o typu motoru

elektrokola

Část cyklistů i laiků jim spílá: elektrokola jsou jen pro důchodce. Člověk se na nich prý jen veze a hledá, kde by...

Do pustin neznámého pohoří Žiar. Něco podobného už na Slovensku nenajdete

Pod vrcholem Zniev

Ve středoslovenském pohoří Žiar si namísto rekreačních středisek a turistických atrakcí naplno vychutnáte to, co jinde...

Další z rubriky

V úterý se modlila, ať už je pátek. Teď je na Zélandu spokojená v dodávce

Vendula zaznamenává zážitky z cest.

Vendula Žáková je sympatická blondýnka, která se rozhodla pověsit svou rozjetou kariéru na hřebík a žít s přítelem...

Chorvatsko úplně jinak. V metropoli Slavonie vám bude jako na Moravě

Hlavní pevnostní náměstí v Osijeku

Z mnoha tváří Chorvatska preferují čeští cestovatelé téměř výhradně Jadran, v menší míře tamní vyprahlá krasová pohoří....

Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Ilustrační snímek

Místo pro vysněnou dovolenou je vybrané, termín dohodnutý, letenky koupené. Zbývá jediné: sbalit si kufr. Co do něj,...

Najdete na iDNES.cz