Zámek Jindřichův Hradec se může pochlubit tím, že tu zůstala zachována unikátní kuchyně z roku 1500, v níž se před staletími připravovala krmě pánům z Hradce.
"Topeniště s roštem a mocnými pláty a dva kotle jsou z konce 17. století, ale i původní topeniště bylo uprostřed kuchyně, aby kouř stoupal vzhůru do klenutého prostoru. Stejně se linul kouř i z chlebových pecí, které tu byly už v 15. století. V horní části kuchyně se i udilo maso, protože to byl tehdy zaručený způsob konzervace masa, které se na stolech pánů z Růže konzumovalo hojně," vysvětlil kastelán zámku Václav Bis.
Z čeho se vařilo na konci 16. stoletíZ polí byl k dispozici ječmen, pšenice, žito, oves, hrách, proso, pohanka a mák. Ze záhonů mrkev, řepa, cibule, zelí, česnek, okurky, kapusta, tykve a také kopr, petržel, majoránka, koriandr i šafrán a také melouny či jahody. Byla také hojnost jablek, hrušek a švestek. Ze statků byla drůbež, hovězí dobytek a prasata a také mléko, sýr a máslo. Ovčíny zásobovaly dvůr jehněčím, skopovým i mlékem. Páni z Hradce měli hojnost zvěřiny i oblíbeného menšího ptactva. V zásobách byly běžně i lesní plody, semínka a bobule. Jedly se i ryby i jiná vodní havěť jako raci nebo škeble. Z Lince vozili formani holandské a italské sýry, norimberský perník, sladkosti, bílý cukr, exotické koření nebo subtropické ovoce. V Dolních Rakousích se nakupovalo víno. Díky zavedenému obchodu se na stůl jihočeských velmožů dostávalo zboží z Uher, Francie, Středomoří i dalekých končin. |
I v dnešní době se ale v černé kuchyni vaří. Ožívá zejména v době adventu. "Napečeme tu vždy stovky placek a máme punč, prostě to tu ožije a voní," říká kastelán.
V černé kuchyni pracovalo vždy asi deset kuchařů, kuchtíků a pomocníků. "Všechno řídil, kontroloval a také zapisoval kuchmistr. Ten také jako jediný z personálu bydlel přímo na zámku. Ostatní kuchaři a pomocníci přebývali ve městě," podotýká Bis.
Petr Stupka zkouší, jak se asi vařilo kuchtíkům v černé kuchyni jindřichohradeckého zámku.
Zastávat post šéfkuchaře, čili kuchmistra nebylo jednoduché. Vždyť jenom panstvu se připravovalo podle instrukce z roku 1596 deset chodů tedy deset různých pokrmů a v hierarchii postů a pozic se jejich počet snižoval.
Nesnědené pokrmy z tabulí výše postavených se po úpravě servírovaly na stoly níže etablovaných strávníků. Na nejníže postavené služebnictvo pak zbyla jen zeleninová kaše s kroupami či hrachem, zelí a chleba a jen tu tam nějaký kousek vařeného masa či pečeně. Oběd se podával kolem desáté dopoledne a k večeři svolávalo troubení či zvonění už na třetí hodinu.
