Někdo podrobně, jiný jen pro formu a jeden pro jistotu vůbec. Politici jako každoročně do konce června odevzdávali čestná prohlášení o nabytém majetku, příjmech či darech za rok 2014 podle zákona o střetu zájmů.
Zajímavosti z přiznání Nejvíce funkcí: Jaromír Slíva (ČSSD) - celkem 13 postů, mimo jiné náměstek jihočeského hejtmana a starosta Českých Velenic |
I tentokrát se našel jeden hříšník, který si s vyplněním hlavu nelámal. Stal se jím budějovický radní Václav Fál z hnutí Občané pro Budějovice (OPB). Zapomněl přesto, že na radnici politiky upozorňují na jejich povinnost. Zatím mu nic nehrozí, dokument ještě může dodatečně vyplnit, k čemuž ho také úředníci vyzvou.
Ostatní už formulář odevzdali, a tak se například ukázalo, že nejvíce funkcí zastává náměstek hejtmana Jaromír Slíva (ČSSD). Obhájil pomyslné loňské prvenství a nadále je rekordmanem v počtu obsazení postů, kterých je hned 13.
Kromě funkce náměstka sedí v pěti dozorčích a dvou správních radách, třech představenstvech, dále je starostou Českých Velenic a místopředsedou Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad.
„Stále se mi to daří zvládat, i když vím, že je to mnohdy na úkor času, který bych mohl strávit s rodinou. Manželka je ale tolerantní. Navíc někde se scházíme třeba jen jednou za půl roku, jinde je to ovšem třeba i každých 14 dní,“ řekl Slíva.
Byl jedním z těch, kteří se vyplněním prohlášení zabývali podrobně a uvedli i konkrétní příjmy. Ve funkci starosty si tak Slíva za loňský rok vydělal přes 570 tisíc korun či jako místopředseda regionální rady dalších 96 tisíc. „Nevidím důvod něco tajit. Navíc, kdo chce, k těm údajům se nakonec stejně dostane,“ uvedl.
Ale peníze, které vydělal jako starosta, nutně uvádět nemusel. „Veřejný funkcionář je povinen oznámit, že podniká, je statutárním orgánem nebo jeho členem, případně že je v pracovněprávním či služebním poměru. Funkce starosty není ničím z výše uvedeného výčtu, proto nemusí tuto funkci uvést v oznámení o činnostech,“ upozornila už dříve Aneta Judová, právní poradkyně z Transparency International.
Teplárna je stále štědrá
I proto tak své příjmy z advokacie dále uváděli například dnes již odvolaný náměstek primátora Tomáš Bouzek (TOP 09) či krajský radní Tomeš Vytiska (KSČM). První jmenovaný uvedl za loňský rok částku bezmála 940 tisíc korun, druhý pak přes 483 tisíc. Bouzek dále vyplnil, že koupil osobní auto v hodnotě 1,1 milionu, za přednáškovou činnost na vysoké škole získal 15 200 a za členství v dozorčí radě budějovické teplárny si vydělal čtvrt milionu hrubého.
I přes snížení odměn se tak teplárna ukazuje jako nejštědřejší z pohledu členství v radách. Rovněž na konci června odvolaný náměstek primátora Ivo Moravec (OPB) si jako předseda dozorčí rady přišel na více než 480 tisíc korun.
S příjmem se netajil ani budějovický radní Hynek Látal, který jako vysokoškolský pedagog vydělal bezmála 320 tisíc korun. Další politici uváděli také své hypotéky a půjčky. To byl jediný údaj u exprimátora Juraje Thomy (OPB), jehož hypotéka činí bezmála 1,3 milionu korun. Údaje museli odevzdat i členové bývalého vedení města, které skončilo vloni na podzim.
Stručný byl také formulář hejtmana Jiřího Zimoly či vicehejtmanky Ivany Stráské (oba ČSSD), která uvedla přijetí daru, konkrétně pamětní mince od města Milevska v hodnotě pět a půl tisíce a členství v dozorčí radě Jihočeských nemocnic. Takřka prázdné byly i dokumenty části nového vedení Budějovic. Uváděli tak rovněž třeba jen hypotéky a půjčky.
Zpřísní podmínky?
Zatímco nyní je vyplňování čestného prohlášení spíše formalitou, do budoucna by se mohlo přiznávání majetku politiků více zpřísnit. Chystá se totiž novela zákona o střetu zájmů, který by mohl začít platit příští rok, nebo od začátku roku 2017.
„Mělo by dojít ke sjednocení vyplňovaných přiznání a k lepšímu systému kontroly nad nimi. U politiků by měl být registr veřejně přístupným,“ upřesnil Ondřej Srb z Transparency International.
Oznámení o majetku by politik podával při vstupu do veřejné funkce a pak po každém roce na tomto postu. Systém sankcí by pak měl být přísnější. Dnes může funkcionář dostat za uvedení nepravdivých nebo zjevně nepřesných údajů pokutu do 50 tisíc korun, což se v praxi stává spíše zřídka.
