Po rozhodnutí Písku oslovila redakce MF DNES celou řadu dalších měst napříč Jihočeským krajem. Z reakcí starostů vyplývá, že jinde zatím k podobně nepopulárnímu kroku přistupovat nechtějí.
Na druhou stranu Písek zvýší místní koeficient pro výpočet daně z nemovitosti poprvé od roku 1992. Ze základní výše jedna stoupne na hodnotu 1,4. Ostatní koeficienty zůstanou ve stejné výši jako dosud.
Obecně závaznou vyhlášku, která toto stanovuje, už zastupitelstvo schválilo na svém zářijovém jednání. „Vláda připravuje návrh změny zákona o dani z nemovitých věcí, který by měl navyšovat základní zákonné sazby na 1,8násobek. Ty se násobí místním koeficientem, a to znamená celkové navýšení daně o násobek 2,52 oproti letošnímu roku,“ vysvětluje vedoucí finančního odboru Ladislav Toman.
Zjednodušeně tak obyvatel Písku zaplatí místo zmíněné jedné tisícovky, dvě a ještě pět set navrch. Výnos daně z nemovitosti je v současnosti stoprocentním příjmem obce a mělo by to tak zůstat.
„Za posledních pět let činil průměrný příjem města Písek z této daně 23 milionů korun, po navýšení to bude zhruba 58 milionů. Vláda ve svém balíčku chystá rovněž snížení daňových příjmů pro obce. Tento nižší výnos by měly pokrýt právě o 1,8násobek navýšené sazby daně z nemovitých věcí,“ upřesnila mluvčí radnice Petra Měšťanová.
V Táboře o tom budou diskutovat radní
V dalších okresních městech ale podobné kroky zatím nechystají. „Řešili jsme to pouze teoreticky. Zatím nemohu říct, jestli daň zvýšíme. Máme k tomu vypracované podklady a pracujeme s nimi. Žádné konkrétní rozhodnutí jsme ještě nevydali, chceme to s radními více probrat,“ reagoval táborský starosta Štěpán Pavlík (Tábor 2020).
A v Českém Krumlově mají úplně jasno. „Koeficient zvyšovat nebudeme, to bychom lidem asi moc nepomohli,“ přemýšlí starosta Alexandr Nogrády (ANO). Zvýšení základní sazby státem vnímá jako podraz na města.
„Stát říká, že nám sníží rozpočtové určení daní. Jako město na tom budeme stále stejně, pouze v očích veřejnosti to bude vypadat, že vybíráme dvojnásobek daně z nemovitosti,“ komentuje starosta. S případnou ztrátou některých příjmů vlivem přerozdělení daní si podle něj Krumlov poradí.
Daň chtějí na stejné hodnotě udržet i v Jindřichově Hradci. „Zatím jsme o navýšení neuvažovali. Čekáme, jak dopadne úprava konsolidačního balíčku,“ uvádí starosta Michal Kozár (ANO). Zvyšovaní koeficientu obcemi zároveň s vládou může mít podle něj negativní efekty.
Zároveň připouští, že v budoucnu se Hradec zvýšení cen některých služeb pravděpodobně nevyhne. Daní z nemovitosti město aktuálně získává přibližně 23 milionů korun z celkového půlmiliardového rozpočtu.
V Budějovicích nechtějí obyvatele více zatěžovat
Navyšování momentálně neplánují ani ve Strakonicích „V tuto chvíli spíš vyčkáváme, jaká bude výsledná podoba konsolidačního balíčku vlády. Je možné, že se k tématu ještě letos vrátíme, ale nepředpokládám, že bychom měli koeficient nějak navyšovat. A pokud ano, tak by to nebylo plošné, aby zvýšení poplatku zasáhlo běžné obyvatele města,“ vysvětlil starosta Strakonic Břetislav Hrdlička (Strakonická veřejnost).
Koeficient ve městě upravovali před dvěma lety, kdy ho z jedničky navýšili na dva. „Už tenkrát byl kolem toho docela velký křik, takže si neumím představit, jak by na další zvýšení lidé reagovali,“ doplňuje Hrdlička.
V Českých Budějovicích koeficient také nezvýší. „Zatím netrpíme nějakým nedostatkem a nechceme teď naše obyvatele více zatížit,“ říká náměstek primátorky Petr Maroš (ODS).
MF DNES oslovila i zástupce menších měst, například Blatné na Strakonicku či Netolic na Prachaticku. Zatím tam nad změnami koeficientu také nepřemýšlí.
„Ani bychom to letos nestihli pro příští rok schválit, protože do konce září bychom museli vydat vyhlášku, a to už jako zastupitelstvo nestihneme. Nyní máme nejnižší koeficient jedna,“ upozorňuje starosta Blatné Robert Flandera (ODS). Pokud by například od roku 2025 daň zvýšili, tak ne plošně a vynechali by obyvatele.
