Koncem října hospitalizovaly nemocnice v kraji 443 pacientů s covidem, nyní jich je 625. Nejvíc z nich mají na starosti zdravotnické týmy v českobudějovické a táborské nemocnici, které v pondělí pečovaly o 164, respektive 122 nemocných s koronavirem.
Současný trend naznačuje, že by se neměly zcela zaplnit jejich kapacity. Původní katastrofický scénář, s nímž bylo třeba počítat, aby se mohly nemocnice na extrémní nápor pacientů včas připravit, podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) už nehrozí.
Maximální obezřetnost je však stále na místě. Ačkoli nárůst počtu hospitalizovaných pacientů s covidem v kraji zpomalil, mohou v dalších dnech počty lidí s těžkým průběhem nemoci nadále stoupat.
„Počty hospitalizovaných pacientů mohou pořád vykazovat značnou setrvačnost v závislosti na předchozí vysoké počty nových případů nákazy. Může ještě dojít k ‚doběhu‘ těžších případů, takže počet pacientů na ARO a JIP může ještě narůstat i při celkovém poklesu hospitalizací,“ vysvětlil Kuba.
Kraj spolu s nemocničním holdingem sleduje vývoj pandemie na jihu Čech denně. A trend z posledních dnů je příznivější než v předchozím měsíci.
„Za čtyři týdny, od 27. září do 25. října, se počet zvýšil desetinásobně, z 45 na 443 hospitalizovaných pacientů. Za poslední dva týdny už to ale bylo jen jedenapůlkrát. To znamená ze 443 na 625 hospitalizovaných, z toho je 98 v těžkém stavu. V minulém týdnu jsme dokonce po dlouhé době zaznamenali ve čtvrtek a v pátek dvoudenní pokles,“ popsal hejtman.
Aktuálně má většina nemocnic na jihu Čech dostatečnou kapacitu pro léčbu pacientů s koronavirem. Nehrozí, že by z nich nemocné ve vážném stavu převážely sanitky záchranářů do jiných lůžkových zdravotnických zařízení v republice, podobně jako třeba ve Zlínském kraji.
„Máme volných 30 až 40 procent kapacit na lůžkách s kyslíkem a lůžkách intenzivní a resuscitační péče.“
Zuzana Roithováředitelka holdingu Jihočeské nemocnice
„Máme volných 30 až 40 procent kapacit na lůžkách s kyslíkem a lůžkách intenzivní a resuscitační péče,“ potvrdila Zuzana Roithová, ředitelka holdingu Jihočeské nemocnice. Výjimkou je prachatická nemocnice, na jejímž provozu se covidová situace podepsala nejvíc.
„Tím, že je to malá nemocnice, je nejvíc zranitelná. Její personál se stará o 52 pacientů s koronavirem, to znamená, že tam nyní zabírají víc než třetinu všech jejích lůžek. Když si k tomu připočtete 37 zdravotníků, které vyřadil z pracovních směn covid, stejně jako dalších dvanáct obslužných zaměstnanců, jsou na tom Prachatičtí nejhůř,“ objasnila Roithová.
Chybí 430 zdravotníků s covidem
A právě stonající personál v nemocnicích je stále největší slabinou v koronakrizi. Nyní je ve všech osmi lůžkových zdravotnických zařízeních na jihu Čech celkem 430 pracovníků s onemocněním covid.
„Počet nemocných zdravotníků lehce klesá, ale stále je jich hodně. Zajímavé je, že jen pět procent z nich se nakazilo v práci, drtivá většina mimo nemocnici,“ upřesnila Roithová. Péče o pacienty, a nejen ty s koronavirem, ale i ostatní hospitalizované, však podle šéfky holdingu není ohrožená. A to díky mimořádnému nasazení oslabených zdravotnických týmů i stovkám dobrovolníků, kteří pomáhají nahradit nemocný personál.
„Jsou to studenti zdravotnických škol a sociálně zdravotní fakulty, medici a často i sestřičky a lékaři, kteří už jsou v důchodu. Nejcennější jsou ti s odborným vzděláním, co mohou být zapojeni do služeb, protože nejvíc chybí zdravotní sestry,“ sdělila Roithová.
Lidé mohou darovat plazmu
Pomoci se zvládnutím náročné situace mohou i další lidé. Nejen jako dobrovolníci v nemocnicích nebo v sociálních pobytových službách, ale také ti, kteří už covid prodělali. Darováním své krevní plazmy mohou přispět při léčbě pacientů s těžkým průběhem nemoci.
„Efekt rekonvalescentní plazmy je nejvyšší, pokud se podá co nejdříve po rozvoji těžkého stavu, a dále pokud plazma obsahuje velmi vysokou koncentraci protilátek. Nejvyšší hladiny protilátek mají většinou ti, kteří měli aspoň čtyři dny vysoké horečky nebo byli hospitalizováni pro covidový zápal plic. Po třech až čtyřech měsících od uzdravení začnou hladiny protilátek rychle klesat a darování plazmy už nemá smysl,“ vysvětlil primář infekčního oddělení budějovické nemocnice Aleš Chrdle.
Při vyšetření vyléčených lidí, kteří chtějí darovat plazmu, lékaři zjišťují, že dostatečnou hladinu protilátek má maximálně každý pátý až šestý. Proto potřebují stále udržovat nábor nových dárců, kteří jsou krátce po nemoci, a ještě mají dost protilátek.
Krevní vzorky k vyšetření obsahu protilátek proti covidu odebírají zdravotníci v českobudějovické, jindřichohradecké a písecké nemocnici, vhodnou plazmu jsou schopni přijmout v Budějovicích a v Hradci.
