Potvrdit to může starosta příhraničních Českých Velenic Jaromír Slíva. „Pokud to bylo možné, tak se lidé snažili, aby si práci v Rakousku udrželi. Ale někdy je to velmi náročné, například v případě pravidelného testování. Pendleři musí hledat místa, kde si test provedou, a logisticky to pro ně není jednoduché. Ale ty podmínky, které za hranicemi mají, jim za to pochopitelně stojí,“ vysvětluje.
„Rakouské firmy se jim s tím zároveň snaží pomáhat a nastavit jim takové zázemí a možnosti, aby o ně nepřišly,“ hodnotí starosta.
Podle Slívy patří v okolí mezi největší zaměstnavatele lázně v obci Harbach a wellness areál Sole-FelsenBad v sousedním Gmündu, který od Velenic dělí pouze hraniční přechod.
Rakouské firmy lákají na zajímavé mzdy
To, že firmy jedou v plném provozu a posily potřebují, potvrzuje rovněž personální agentura Grafton Recruitment. Ta má pobočku i v Českých Budějovicích a zprostředkovává také práci v zahraničí.
„Firmy na české straně se snaží oslovit především lokální pracovní sílu, případně zahraniční pracovníky z východu, jelikož rakouským a německým firmám je náročné konkurovat mzdou. A obdobně rakouské a německé firmy se snaží nalákat pracovníky z české strany především na zajímavé mzdové podmínky. To se děje i za cenu zkomplikovaných přejezdů hranic a podmínek pro pendlery,“ uvádí za firmu Radoslav Vacek.
„Situace je teď složitější, protože se řada především zahraničních pracovníků vrátila v době pandemie domů. Firmy jsou tak nucené je nahrazovat novými lidmi. Týká se to typicky dělnických profesí, a to jak montážních pracovníků, obsluhy strojů a linek, tak i kvalifikovaných výrobních profesí, jako jsou svářeči, CNC programátoři či elektrikáři,“ doplňuje.
To je vidět třeba ve společnosti Engel, jež se věnuje zpracování plastů. Sídlí v hornorakouském městě Schwertberg, ale vyrábí také v Kaplici na Českokrumlovsku. I tato firma nyní ve velkém nabírá, a to na obou stranách hranic.
„Nyní máme velké náborové akce na výrobní pozice, tak se s nedostatkem uchazečů potýkáme denně. Myslím si, že v Rakousku je obdobná situace jako u nás,“ hodnotí personalista David Dědič z kaplického závodu.
MF DNES získala od hornorakouského úřadu práce se sídlem v Linci údaje k nezaměstnanosti v této spolkové zemi, kam řada Jihočechů dojíždí. Ze statistik vyplývá, že nejvíce chybí všeobecné pomocné profese, prodavači, technici a kováři, zámečníci, nástrojáři či elektrikáři. Jen v těchto oborech nabízí podniky pět tisíc volných míst. Celkový počet volných pozic je tam přes 22 tisíc.
Míra nezaměstnanosti v Horním Rakousku ke konci března dosáhla hodnoty 5,6 procenta. Žije tam 1,5 milionu obyvatel, což je zhruba dvakrát více než v Jihočeském kraji.
I přes složité cestování přes hranice se tamním firmám podařilo české pendlery udržet. „Statistiky, které máme k dispozici, ukazují pouze mírný pokles české pracovní síly za jarní měsíce roku 2020. Nyní jsou údaje stejné jako v předkrizovém roce 2019,“ uvádí Florian Zeppetzauer z exportního oddělení Hornorakouské hospodářské komory.
Ten také potvrzuje, jak moc jsou Češi pro firmy z této spolkové země důležití. „Hlavně ty v příhraničí jsou na české pracovní síle závislé. Existuje mnoho společností, které už roky zaměstnávají nejrůznější české specialisty, a bez nich by nebylo možné chod firmy udržet,“ popisuje.
Cestovní ruch se dostal do problémů
Trend nabírání českých posil bude podle ředitele Jihočeské hospodářské komory Luďka Keista pokračovat. „Zaměstnávaní pendlerů je s ohledem na jejich velký počet pro podnikání v příhraničních oblastech zásadní. I hospodářské komory ze všech tří zemí v uplynulých týdnech a měsících bojovaly za to, aby byly podmínky při přejíždění hranic co nejjednodušší. Jezdí tam kvalifikovaná pracovní síla, bez které jejich firmy nemohou vyrábět v požadovaném objemu. Pro náš region je samozřejmě škoda, že ti lidé nezůstávají tady,“ hodnotí.
Jihočeši podle něj nejčastěji dojíždí do výrobních průmyslových závodů. „Působí také v potravinářství, příkladem je třeba mlékárna v rakouském Freistadtu. Za hranicemi si vydělávají ve velké míře i tesaři, truhláři a další řemeslníci,“ vysvětluje Keist.
Důvodem jsou lepší finanční podmínky ve srovnání s tuzemskem. Všechny tyto trendy podle Keista platí pro Rakousko i Německo. „Speciálním tématem je ale oblast cestovního ruchu. Turismus totiž přestal fungovat, a tak i pendleři přestali pracovat v restauracích, hotelech, penzionech a podobných zařízeních. To se hodně řeší. Bohužel naši kolegové teď také nevědí, kdy se cestovní ruch nastartuje, protože počty pozitivních případů tam rostou,“ dodává Keist s tím, že někteří jihočeští pendleři si buď našli práci jinde v příhraničí, nebo se vrátili do Česka.
