Miliardový propad tržeb by podle vedení podniku hrozil Budějovickému Budvaru, kdyby musel zveřejňovat veškeré smlouvy. Zákon o registru smluv poslanci schválili už v listopadu 2015 a platit má od 1. července.
Ještě než vešel v platnost, bude se upravovat. Jedním ze tří předkladatelů novely je i jihočeský poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL).
„Jsem jednoznačně pro to, aby byl Budvar vyňat. Podnik se roky a roky soudí a je zcela zásadní, aby byl chráněn. Pokud by musel zveřejňovat smlouvy, byl by to jeden velký striptýz, kdy by musel ukázat veškeré své obchodní strategie. To by podnik jasně znevýhodnilo v komerčním prostředí,“ zdůraznil.
Lidovecký poslanec a místostarosta Dačic Bartošek připouští, že se Budvar měl vyjmout ze zákona už loni při jeho schvalování. „Byla to chyba,“ říká.
Jihočeští poslanci ve shodě
Mezi jihočeskými poslanci panuje v přístupu k novele vzácná shoda. Všichni oslovení uvedli, že budou pro úpravu zákona hlasovat. Pouze Radka Maxová (ANO) neodpověděla.
Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka by povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy znamenala pro národní podnik naprostou katastrofu. „Ze střednědobého horizontu odhaduji, že by tržby klesly o 30 až 40 procent. A pochopitelně by klesl i zisk. Z hlediska dlouhodobého je to totální ztráta konkurenceschopnosti firmy a postupné chřadnutí podniku se všemi negativními důsledky,“ konstatoval Boček.
Podle něj je od základu nelogické, aby podnik smlouvy zveřejňoval. „Nejsme veřejná instituce, nemáme za úkol zajišťovat veřejně prospěšné činnosti a nehospodaříme s veřejnými prostředky. Naopak jsme přispěvateli. Každý rok odvádíme státu stovky milionů korun. Na svůj provoz i rozvoj si vyděláváme vlastní činností. Nikdy jsme nečerpali podporu ze státního rozpočtu nebo z evropských dotací. Český stát má navíc v současné době něco přes 23 právních předpisů, jak nás může kontrolovat,“ poukázal Boček.
Hlavním předkladatelem původního zákonu o registru smluv byl Jan Farský z TOP 09. Jeho spolustraníci z jižních Čech nyní novelizaci, tedy udělení výjimky Budvaru, podporují. „Především s ohledem na spory, které vede Budvar ve věci ochranné známky, si výjimku z registru smluv dokážu představit, i když jsem si vědom, že se jedná o opatření nesystémové,“ konstatoval Zdeněk Bezecný (TOP 09). S ním souhlasí i spolustraník František Vácha.
Proti zveřejňování smluv Budvaru dlouhodobě protestuje poslanec ODS Jan Zahradník. Pro Budvar by to bylo velké omezení v boji se soukromou konkurencí,“ řekl.
Dostanou výjimku i jiné státní podniky?
Situaci může zamotat i to, že Budvar nemusí být jediný, kdo výjimku dostane. Ministerstvo vnitra nyní zpracovává analýzu, která určí, jaké další státní firmy by mohlo zveřejňování smluv ohrozit. Zarážející je, že taková analýza vzniká až dávno poté, co byl zákon přijat, a pouhé tři měsíce, než vstoupí v platnost.
Například komunistka Alena Nohavová už deklarovala, že by výjimku mělo dostat víc společností se státním podílem. „Jsem pro to, aby nejen Budvar, ale i další strategické podniky většinově vlastněné státem, které by striktní uplatnění zákona výrazně znevýhodňovalo vůči ostatním konkurentům na trhu, dostaly výjimku. A to minimálně v rozsahu, že povinnost by se vztahovala výhradně na smlouvy týkající se projektů s dotacemi z veřejných prostředků. Transparentnost je jistě potřebná, ale musely by jí podléhat všechny soutěžící strany,“ uvedla Nohavová.
Podobného názoru je i její kolega Vojtěch Filip. Podle něj by zveřejňování smluv Budvar jednoznačně poškodilo. Stejně se k věci staví i poslanec hnutí ANO Roman Kubíček a také ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Vlasta Bohdalová z ČSSD je také pevně rozhodnutá. Ta ani nehlasovala pro původní zákon. „Právě proto, že znevýhodňuje Budvar,“ poukázala.
O novele budou poslanci jednat v dubnu. Zatím ji probírali na sněmovních výborech. „K těmto jednáním jsme byli přizváni. Tam jsme předložili naše věcné argumenty, které podporují návrh předkladatelů novely,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.
