„Byli jsme osloveni investorem, který chtěl navrhnout interiér restaurace v historickém objektu bývalé Solnice z roku 1531 v Českých Budějovicích. Od počátku jsme se shodli v tom, že zachováme atmosféru skladu. Jen místo soli nebo obilí z něj uděláme ‚pivovarský sklad‘,“ popisuje architekt Šimon Brnada z pražského ateliéru PH6 .
Restaurace Solnice vznikla v bývalém skladu na sůl a obilí, který byl postavený už v roce 1531.
Architekti se proto snažili zachovat ryzí industriální atmosféru prostoru. Protože i přilehlý Pivovar Solnice, který je s restaurací propojený pivovodem přes Piaristické náměstí, je vybavený nejmodernějšími technologiemi, nechtěli jít cestou historizujícího interiéru.
„Naopak jsme si přáli dát vyniknout krásným původním konstrukcím a materiálům a jasně rozlišit (i barevně), co je do prostoru nově vkládáno. Zároveň jsme chtěli věci dělat trochu s nadhledem a vtipem, do restaurace se jdu bavit…,“ doplňuje architekt Brnada.
Rekonstrukce byla přihlášená do soutěže Interiér roku 2019 v kategorii Veřejný interiér I, kam spadají kavárny, restaurace a hotely. Uzávěrka soutěže byla 20. února.
Regály a červená barva jako základ
Design interiéru tak vycházel z myšlenky zachování „dojmu skladu“. Proto autoři použili například jako industriální motiv červené skladové regály. „Ty navíc výborně slouží k uskladnění všeho, co je pro provoz restaurace potřeba, nebo vlnité plechy, které zase svým zvlněným povrchem napomáhají lepší akustice,“ upozorňuje Šimon Brnada.
Vtipně byl použit i motiv pivních KEGů uskladněných pod barovými stoly nebo motiv věšáků, aby si návštěvníci mohli svoje starosti „pověsit na hřebík“. A že jich teď lidé nemají málo!
Samostatnou kapitolou je pak podsvícená fólie na stěně oddělující Malou solnici. Není tady samoúčelná, dokonale totiž zakrývá spleť vzduchotechnických potrubí, která by v interiéru rušila. Zároveň svým potiskem vtahuje do pivovarské atmosféry a odkazuje na spojení s blízkým pivovarem, kde skvělé pivo vzniká.
„Celým interiérem se pak jako Ariadnina nit proplétá výrazný motiv červené, od vedení pivního potrubí v podlaze přes regály a výčepní hlavy, které zároveň vedou pivo do patra, až po takové detaily, jako je prošívání polštářů nebo věšáky. A proč červená? Protože jsme v podstatě tři ze čtyř stěn restaurace ponechali bílé a holé, jen v původní krásně hrbolaté omítce, bez jakýchkoliv obložení či dekorací,“ vysvětluje architekt Brnada.
Podsvícená fólie svým potiskem vtahuje do pivovarské atmosféry a odkazuje na spojení s blízkým pivovarem.
Pozornost hosta se autoři interiéru snažili zaměřit na stěnu směrem k Malé solnici, kde je to nedůležitější, tedy pivo, respektive výčepy a tanky. Proto výrazná červená barva, zdůrazňující dominantní výčepní stoly s navazujícím barovým sezením, kde je host přímo „u zdroje“.
Přestože koncept má u hostů vyvolávat pocit, že sedí ve skladu pivovaru, působí restaurace přívětivým, až útulným dojmem, ve druhém podlaží až komorním. Rozhodně nepůsobí chladně či neosobně. Je to právě díky použití barevných akcentů, nádherným dřevěným stropům, masivnímu přírodnímu dřevu na stolech a použití měkkých čalounění na sezení.
