Nejméně desítka zaměstnanců jihomoravské záchranky trpí kožními problémy. Vyrážka se u nich objevila, když dostali novou pracovní výbavu obsahující polokošile i kalhoty z funkčního materiálu. Poté, co na potíže upozornila MF DNES, vedení záchranky rozhodlo, že látku z oblečení nechá podrobit expertní analýze.
„V tuto chvíli skutečně nevíme, co je příčinou dermatologických problémů. Protože ale nechceme nic zanedbat, nechali jsme látku zanalyzovat Textilním zkušebním ústavem Brno a Fakultou textilní Technické univerzity v Liberci. Jakmile budeme znát výsledky, můžeme pokročit dál,“ nastínil ředitel jihomoravské záchranky Milan Klusák, co v této věci již učinili.
Kompletní novou výbavu zatím nemají všichni záchranáři, dostávají ji postupně. Odbory si udělaly průzkum na některých výjezdových stanicích. „Zjistili jsme, že 85 ze 100 zaměstnanců je s novým oblečením nespokojených. Dalším vadí jen část vybavení. Podle toho, jak ho postupně dostáváme, se objevují další případy, kdy se někdo osypal. Někteří mají od podnikového lékaře přímo diagnostikováno, že se jedná o alergii na látku, ze které je oblečení vyrobené,“ uvedl předseda jihomoravských záchranářských odborů Bohuslav Zrza.
Redakce oslovila i další zaměstnance záchranky, kteří potvrdili, že v nových uniformách se necítí dobře. Zvlášť nyní, když jsou vedra. „Po dvou výjezdech jsem totálně zpocený. Kolegové už mají puchýře, jak jsou zapaření. Doma mám funkční oblečení, ale to se nedá vůbec srovnat,“ poukázal další ze záchranářů, jenž si nepřál zveřejnit své jméno.
Nesmysl, obhajuje se výrobce
Vedení záchranky pátrá po příčině kožních problémů také u firmy Clinitex, která pracovní oděvy pro záchranáře vyráběla. Odpověď zatím nedostalo. Pro MF DNES však jednatel firmy Petr Bukovski vyloučil, že kožní potíže zaměstnancům záchranky způsobuje jimi vyrobené oblečení. „Je to nesmysl. Oblečení splňuje všechny normy,“ konstatoval.
Například polokošile jsou ze stoprocentního polyesterového hedvábí, ze kterého se běžně funkční trička vyrábí. Jedno tričko pro záchranáře vyšlo na 1 200 korun. Vedení záchranky tvrdí, že museli zvolit tento materiál k výrobě kvůli reflexním prvkům. „Naši zaměstnanci totiž musí být například při dopravní nehodě dobře viditelní, a této reflexnosti nelze dosáhnout jinak než při využití těchto polymerních materiálů,“ podotkl Klusák.
Podle reakcí oslovených odborníků ale vždy záleží na zpracování vláken, což má vliv například na prodyšnost. „Můžete si dát vedle sebe dvě trička z takového materiálu a každé se bude chovat jinak,“ říká Pavel Kostelanský, který se zabývá vývojem funkčního oblečení.
Pod tričko další tričko
Podle vyjádření Státního úřadu inspekce práce nesmí osobní ochranné pracovní prostředky představovat další riziko a ohrožovat zdravotní stav zaměstnanců. Což potvrzuje také vedoucí odboru hygieny práce jihomoravské hygienické stanice Miroslav Doležal. „Není možné, aby zmiňované potíže způsobovalo kvalitní funkční tričko. A pokud ano, nesmí vedení zaměstnance nutit takové oděvy nosit,“ prohlašuje. Záchranáři by si nejraději nechali staré oblečení, které je vyrobené z bavlny. Musí ho ale vracet, přestože kvůli novému mají zdravotní problémy. Redakce má k dispozici písemné nařízení vrchní sestry záchranky v Brně: „Povinnost nošení nového oranžového ochranného oblečení je platná pro všechny zaměstnance, kteří novou sadu vyfasovali. Ti, kteří mají nějaké zdravotní potíže, zejména kožního charakteru, si mohou pod nařízené oblečení vzít své z vhodného materiálu,“ píše se v pokynech.
Doležal tvrdí, že vzít si pod pracovní oblečení bavlněné tričko nepomůže. „Pokud je skutečně příčinou alergická reakce na látku, tak tohle není řešení. Alergen prostoupí i přes druhé tričko,“ míní.
Nové oblečení jihomoravští záchranáři dostávají od loňska. Oděvy objednal kraj na základě požadavků stanovených vedením záchranky. Podle registru smluv za ně zatím dodavatelské firmě Clinitex zaplatil přes 12 milionů korun.
Stejná firma momentálně šije oblečení také pro záchranáře v Ústí nad Labem. Ti si na rozdíl od jihomoravských kolegů nové oblečení pochvalují. Polokošile si totiž objednali z bavlny. „Vedení s námi před objednávkou komunikovalo, ptalo se nás na požadavky, a musím říct, že teď dostáváme oblečení kvalitnější. Ze stoprocentně umělého materiálu jsme ho však neměli ani předtím. Ani si nedokážu představit, že bychom měli,“ reagovala již dříve pro MF DNES ústecká záchranářka Jana Hozáková.
