Z dvanácti politických stran, jež mají podle průzkumů v nadcházejících krajských volbách šanci uspět, nasadila většina jen jednu ženu do první desítky, a to až spíš na její konec.
Reálně se tak do jihomoravského zastupitelstva dostane pět až osm žen místo dnešních patnácti z celkového počtu 65 zastupitelů. A to bude nejméně od vzniku krajů.
Úplnou raritou jsou Starostové a nezávislí, kteří na prvních deseti místech nemají jedinou ženu. Lídr František Lukl si ale myslí, že není důležitá pozice na kandidátce, ale jakým způsobem se kolegyně zapojují.
„Vždy je to o nějaké debatě, možnostech, ambicích, chuti být v čelní pozici, protože to s sebou nese odpovědnost i aktivitu v orgánech kraje. Důležité je vnímat podněty ženského spektra. Ani teď si nemyslím, že bychom prosazovali jen záležitosti, které se týkají pouze mužů,“ tvrdí Lukl.
„Ženy nemají zájem.“ Ony samy nesouhlasí
Zcela opačně kandidátku sestavili Rozumní – jsou jedinou jihomoravskou stranou, kde kandiduje více žen (24) než mužů (20). Předseda Petr Hannig říká, že má eminentní zájem, aby ženy byly v politice, protože jdou spíše po praktických věcech, „politická politika“ je tolik nezajímá.
Podle něj se ale na Moravě o politiku zajímají spíše muži, a když jsou ženy ochotné kandidovat, tak na nevolitelném místě. „Pokud mají zájem o politickou činnost, je většinou spjata s obcí, kde žijí, kde mohou ovlivnit občanskou vybavenost. Kraj už je poněkud vzdálen,“ vysvětluje.
Stejnou zkušenost má i předseda strany Moravané Tomáš Ingr. A může za to i „image“ politiky. „Ženy, ale i muži, jsou z politiky již tak zklamaní, že nevěří, že se dá něco změnit. Bohužel to vidí dnes a denně, že s politikou je spojována špína a nečestné praktiky,“ míní.
Nezájem žen o politiku je spíše mýtus daný předsudkem, oponuje Veronika Šprincová, ředitelka občanského sdružení Fórum 50 %, jež usiluje o vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice.
„Ženy stále musejí překonávat, na rozdíl od mužů, řadu bariér – nižší sebevědomí a nedůvěru stranických kolegů v jejich schopnosti. Dále předpokládanou roli žen jako pečovatelek o domácnost a děti. Ale i bariéry systémové – způsob sestavování kandidátních listin a neexistenci podpůrných opatření,“ myslí si.
Ženy na jihomoravských kandidátních listinách
|
I podle Jany Leitnerové, která kandiduje ze třetí pozice za Piráty, jde spíš o to, zda jsou ženy schopny do politických funkcí, které berou hromady času, jít a srovnat se se vším, co to znamená. Také mluví o tlaku společnosti – a někdy i blízkého okolí – aby se ženy věnovaly hlavně rodině.
„A pak je tu i tlak přímo v politických stranách, které se sice naoko tváří, jak ženy v politice podporují, ale pak nejsou muži schopni se přizpůsobit například dřívějšímu času pro jednání či zavedení opatření na lepší sladění rodinného a pracovního života,“ poukazuje.
A tak se stává, že i úspěšné političky končí. „Politika je hodně mužskou doménou a pro ženu není úplně snadné prosadit se, zvláště když respektuje morální hodnoty,“ přidává se Kateřina Kalinová (ČSSD), která v novém krajském zastupitelstvu nezasedne určitě – už nekandiduje.
Rozbijí kvóty skleněný strop?
Ženy také berou politiku velmi zodpovědně, popisuje starostka Brna-Nový Lískovec Jana Drápalová, jež naopak obhajuje, kandiduje za Spolu pro Moravu z 2. místa, a je tak nejvýše postavenou ženou v krajských volbách.
„Znám muže, kteří sedí v zastupitelstvu a za celé volební období se k ničemu ani nevyjádří. Ženy mají většinou ambice něco změnit, to samozřejmě zabere času strašně moc a rodina to pocítí. Nemít tak úžasného manžela, tak se to skutečně špatně kloubí. Po večerech jsou schůze, setkání s občany, o víkendech spousta akcí. Bez podpory rodiny to ženská dělat nemůže,“ myslí si Drápalová, která se v politice pohybuje už 26 let.
Drápalová kandiduje za Zelené, kteří jsou součástí pětikoalice Spolu pro Moravu, a genderové pravidlo dodrželi. Jako jediní mají kvóty ve stanovách.
„Ženě, která na to nemá buňky nebo motivaci, nepomůžou a neudrží se nahoře. Ale nemyslím si, že ženy uvnitř kandidátek ostatních stran by byly o tolik výrazně neschopnější než muži. Říká se, když bude dobrá, tak se tam dostane. Ale výsledek vidíte,“ říká Drápalová.
Tématu žen v politice se věnuje brněnská politoložka Lenka Hrbková. Mluví o tzv. skleněném stropu, na nějž většina žen narazí. Systém je nepustí dál. Nemusí jít o otevřenou diskriminaci, ale spíš o neustálé zdolávání drobnějších i větších překážek.
